Shadow and Bone – jak dopadl další pokus Netflixu o adaptaci úspěšné knižní série?

Leigh Bardugo je současnou královnou young adult literatury a je tedy jasné, že adaptace její prvotiny vyvolala značný zájem. Seriálu Shadow and Bone se ujal Netflix, přičemž názory na jeho tvorbu a ctění předloh nejsou vždy lichotivé…

 

V seriálu Shadow and Bone (chcete-li Světlo a stíny) sledujeme Alinu a Mala, dva sirotky, kteří už odmalička bez sebe nedají ani ránu. Nyní si odbývají povinnou brannou povinnost, protože jejich země Ravka je už dlouhé roky ve válce. Shodou okolností se ocitnou na nebezpečné cestě skrz Vrásu – pás temnoty plný krvežíznivých monster, který před dávnými lety vytvořil Černý heretik, obávaný griša (my bychom možná řekli čaroděj). A jaká to náhoda, ukáže se, že Alina je také griša. A ne jen tak ledajaká. Je první svého druhu: dokáže přivolat světlo. Je živoucí legendou, která by mohla zničit Vrásu a vrátit zemi mír. Což je pro spoustu lidí skvělé. Na straně druhé se to nehodí těm, kdo na válce profitují. Alina se tak ocitá mezi mlýnskými kameny. Kromě toho svým talentem upoutala pozornost generála Kirigana alias Temnyje (Darkling), velitele armády grišů, který je jejím pravým opakem: dokáže přivolávat stíny.

V další dějové lince sledujeme trojici kriminálníků z druhé strany Vrásy – Kaze, Inej a Jespera –, kteří vzali pohádkově placenou práci. Dostali za úkol unést přivolávačku světla Alinu. Jestli se jejich práce nezdaří, mohlo by to pro jejich existenci mít fatální následky. A aby toho nebylo málo, čas od času se podíváme také za Ninou – grišou a tajnou agentkou, která padla do rukou obávaných lovců čarodějnic.

Trocha neobjektivnosti?
Když jsem v roce 2015 přečetla víceméně na jeden zátah celou trilogii Griša, byla jsem nadšená. Všechno mi přišlo skvělé – postavy (i když jsem neměla ráda všechny), neokoukané prostředí carského Ruska, zajímavý magický systém… Zpětně uznávám, že mé nadšení bylo do jisté míry způsobené tím, že jsem tehdy teprve začínala s young adult a neviděla jsem v tom všechna ta klišé. A nejspíš také tím, že šlo o jedny z mých prvních knih přečtených v angličtině, takže se dostavila až nemístná euforie, že jsem tomu všemu rozuměla. Nicméně jsem tehdy Leigh Bardugo propadla – jejímu způsobu psaní a práce s postavami. A mám to tak dodnes.

Když Netflix oznámil, že se chystá seriálová adaptace, pohybovala jsem se na škále radosti ode zdi ke zdi – od totálního nadšení (Darklinga bude hrát můj oblíbenec Ben Barnes!), až po totální znechucení (Oni do toho chtějí rovnou zakomponovat i její druhou sérii? Proč?!). K seriálu jsem tak přistupovala značně rezervovaně. A výsledek? Takhle dobrou knižní adaptaci jsem už dlouho neviděla.

Dvě (vlastně tři) dějové linky
Osmidílná série mapuje první knihu z trilogie Griša: Světlo a stíny, která je víceméně beze změn. Zároveň s tím vypráví – ve značně upravené verzi – i děj knihy Šest vran, prvního dílu stejnojmenné dilogie časově navazující na Grišu. A aby toho nebylo málo, příběh vran tvůrci ještě rozdělili na dvě samostatné linky. Jednu představuje „vloupačka“ Kaze, Inej a Jespera. Druhou pak tvoří Nina a Matthias.

Příběh griši a lovce čarodějnic byl v knize řešen pouze retrospektivně, zatímco tady jsme přímými svědky jejich seznámení. A že je to tedy seznámení, které stojí za to. Danielle Galligan je jako Nina skvělá, její hubatost jí člověk žere i s navijákem a dokáže si představit, že by jí Matthias (v podání Calahana Skogmana) snadno podlehl.

Zpočátku mi představa kombinace Griši a Šesti vran byla proti srsti – přišlo mi to zbytečné. Při sledování seriálu jsem si ale uvědomila, že samotný první díl Griši nemá potenciál utáhnout osmidílnou řadu. A kdyby se o to někdo pokusil, vyšel by z toho akorát uměle natahovaný paskvil. Příběh Aliny, Mala a Kirigana je ve své podstatě totiž velice přímočarý, jednoduchý a mírně šablonovitý. V kombinaci s morálně šedými vranami ale tvoří dynamickou podívanou se zajímavými zvraty. Tam, kde je Griša epická a noblesní, jsou Vrány drzé, vtipné a příjemně odlehčené – ačkoliv ani jejich linka se nebojí dramatu.

Příběh vran došel velkých změn, ale žádná z nich neuráží a do celkového obrazu se to skvěle hodí. Možná na to měla vliv i přítomnost autorky – Leigh Bardugo změny navrhla sama a díky jejímu rukopisu nebudou mít čtenáři předlohy pocit, že se jim Šest vran rozsypalo pod rukama (dalo by se vlastně říct, že jejich příběh v této podobě předchází ději knižní dilogie). Sice z jejich vyprávění vymizela část emocí a jisté podprahové temnoty, ale pořád je to hodně slušná podívaná.

Sakra dobrá práce
Tvůrcům – spolu s Leigh Bardugo – se také povedla zajímavá věc. Ačkoliv je Šest vran obecně daleko oblíbenějších než Griša, mně osobně připadala linka Aliny, Mala a Kirigana v netflixovském podání o něco zajímavější. Prostředí, kostýmy i herecké výkony – to vše bylo velice přesvědčivé a po vizuální stránce to nutilo diváky slintat. Jessie Mei Li jako Alina ke konci už trochu přehrávala. Na druhou stranu Archie Renaux nějakým zázrakem dokázal, že v jeho podání nepůsobil Mal jako totální idiot (v lepším případě jako nemastný, neslaný moula), jak tomu bylo v knihách, ale dokonce mu člověk mohl chvílemi fandit! No a Ben Barnes… to ani není třeba komentovat. Jemu ti charismatičtí, sexy zloduši prostě jdou.

Když k tomu ještě připočteme hudbu Josepha Trapanese (autor hudby k filmům Oblivion, Rezistence, Aliance nebo The Greatest Showman), která s prostředím a ponurou atmosférou skvěle ladí, je to opravdu pastva. Dokonce Trapanesovi odpustíte, že se v celém soundtracku některé hudební motivy až trestuhodně opakují – ale když ony jsou tak příjemné: melancholické, emotivní a místy temné…, že si je nejde nezamilovat.

Osobně také v celém seriálu oceňuji několik drobností, které musím vypíchnout. Ať už se jedná o drobné cameo samotné Leigh Bardugo nebo o nenápadnou reklamu v podobě knihy The Lives of Saints, která autorce loni vyšla. Tato kniha má v příběhu důležitou roli a na obrazovce se objevila ve vydání, které je k dostání i čtenářům. Čeho si ale cením zdaleka nejvíc, je vyzdvihnutí jedné zásadní drobnosti ohledně Kiriganovy motivace (sice v jednu chvíli až zbytečně dotažené do klišé, ale co už), která byla v knize jen tak lehce načrtnutá, až jsem si chvílemi říkala, že jsem si ji tam vymyslela (což mi nebránilo se k tomuto motivu upnout a totálně si ho zamilovat). A v seriálu věnovali tvůrci část jedné epizody tomu, aby mě ujistili, že jsem si ten motiv nevymyslela, za což jim patří velký dík a mé fanouškovské srdéčko plesá.

Sečteno podtrženo, Shadow and Bone bylo velice milým seriálovým překvapením, kterému nemám až na drobné detaily moc co vytknout. Je mi jasné, že by se v tom dala najít spousta chyb a nedostatků, ale myslím, že v rámci fantasy je to záležitost, která rozhodně patří k těm vydařeným – ať už hereckými výkony, kostýmy, hudbou, ale třeba i trikově – a rýpat se v tom víc, než je třeba, mi připadá zbytečné. Seriál dokáže strhnout, překvapit i vyvolat emoce a rozhodně jsem ho neviděla naposledy. Těším se na druhou řadu, kterou snad Netflix brzy schválí.

Domovská stanice: Netflix
Země původu: USA
Počet epizod: 8
Premiéra: 23. 4. 2021
Hudba: Joseph Trapanese
Hrají: Jessie Mei Li, Ben Barnes, Freddy Carter, Archie Renaux, Amita Suman, Kit Young, Simon Sears, Daisy Head, Julian Kostov, Caroline Boulton, …

Komentáře: 5

  • Cukýna 29.4.2021na8.30

    Hezky napsané :-) Souhlasím. Seriál se mi líbí, i když se přiznávám, že ke knihám jsem se ještě nedostala :D

    • Daletth 29.4.2021na9.06

      Já si po pravdě myslím, že když seriál uvidí někdo, kdo nečetl knihy, tak by se mu mohl líbit ještě o fous víc :-D Protože některé drobnosti, které byly upravené (nebo se na ně nedostalo), mě třeba trochu mrzely – ale zase ne tolik, aby mi to zkazilo celkový dojem :-D

  • finka 1.5.2021na14.12

    Knihami jsem nepolíbená. Hodně seriál chválili, právě i čtenáři knih, tak jsem byla zvědavá. Zasekla jsem se u třetího dílu a nějak nemůžu dál. Nesedí mi prostředí a hlavní hrdinka – prostě osobní preference.
    Ovšem okouzlená jsem byla prvním dílem The Nevers. Zůstala jsem doslova paf.
    Tento měsíc se těším na druhou sérii Ragnaroku a božského (tentokrát doslova) Lucifera.

    • Tor 6.7.2021na8.37

      Ahoj, Fin :-))) Já sem zabrousila po straaašně dlouhé době kvůli recce na Utrpení těla, ráda Tě „vidím“. A k tématu, neznám knižní předlohu a kousla jsem se hned u prvního dílu, tak nevím. A souhlasím s Tebou, The Nevers jsou prima, těším na druhou půlku první řady. A co se mi líbilo, tak byly šestidílné „Tribes of Europa“, první díl trošku na rozkoukání, ale pak to jelo. Asi jsem fandila i proto, že jsou tak trochu „naše“.

  • finka 8.7.2021na17.54

    Zdar Tor, též tě ráda čtu! Tribes se mi nelíbilo…no jo, no. Koukala jsem, světe div se, na krimi Půlnoční slunce a na replikanty v seriálu Katla, obojí šlo, ale co mě fakt dostalo je Dancing Queens. Hodnocení od ostatních nevalné, ale já byla nadšená! Koukni na to.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Copy Protected by Chetan's WP-Copyprotect.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče a následně uloží na váš disk. Ukládají se různé informace a nastavení, určená k lepšímu načítání webu, započítání do číselníků počítadla návštěvnosti, nebo v případě stránek s reklamním obsahem, vyhledá podle jiných již uložených cookies, reklamu přímo pro vás. Jak jste někde hledali novou pračku, vyskočí na vás pračky na každém webu, který si reklamou přivydělává.
Více informací naleznete na odborných stránkách, u tetičky WIKI, nebo strýčka Googla.

S pozdravem
Děti noci

PS: U nás pračky ani jiná zařízení nenaleznete :)

Zavřít