Rubrika: Rozhovory

Není tak častým jevem na půdě hororové sekce domácí fantastiky, aby se rodily nové, zajímavé a ambiciózní projekty. Proto jsem vyzpovídal šéfredaktora elektronického hororového časopisu CHARON Radoslava Kozáka.

V našem českém a slovenském žánrovém rybníčku se urodilo něco, co si zaslouží pozornost čtenářů hororu. Je jím čerstvě vydané první číslo slovenského online hororového časopisu s názvem Charon, v němž naleznete šest hororových povídek.

Je mi ctí představit českému čtenáři Lukáše Poláka, autora knihy Kriaky. Slovenským čtenářům fantastiky ani milovníkům slovenské hudby tvrdšího ražení není nijak neznámý, ba právě naopak.

Jan Hlubek je mladý ostravský autor hororových příběhů, který neskrývá své ambice a je znát, že pro svou tvorbu žije každým okamžikem. Svůj zápal pro hororový žánr stvrdil již knihami RIP: Smrt je malebná (2019, Nová Forma), Trpká hodina (2020, Nová Forma, spoluautor Vladimír Rimbala), Rosie (2020, Nová Forma) a čerstvou novinkou Les (2021, Hydra).

Na obálce nejnovější knihy Lucie Lukačovičové se skví název Zákon Azylu a nad ním je dívka obklopená plameny. Na čele má tajemný nápis v hebrejštině a v dolní části obálky rozpozná bystré oko alchymistické diagramy. Kdo je záhadná dívka a co je u všech ďasů ten Azyl? Nejen na to jsem se ptal osoby nejpovolanější- autorky Lucie Lukačovičové.

Je mi nesmírnou ctí v tomto rozhovoru představit vydavatelku, plodnou spisovatelku temné fantastiky a ženu s fantazií zabarvenou v temných odstínech. Její jméno na Slovensku zná určitě každý milovník fantastiky a zasloužila by si rozhodně více pozornosti i v České republice. Nejen za autorský přínos žánru, nýbrž i za neutuchající entusiasmus, s kterým žánr prožívá a propaguje. Řeč je pochopitelně o hlavě Hydry Kataríně Soyce.

Mohlo by se říct, že není víc než slovo. Nebo by se mohlo říct, že není víc než vizuální vjem. Peter „Cwoky“ Murín o tom ví své. Začínal jako povídkář, spisovatel Mark E. Pocha mu to prý ale rozmluvil, aby našel svou cestu někde jinde. A to se stalo ve vizuálně představovaném hororu.

Autorů přicházejících s vcelku originálními náměty a zápletkami není až tak moc. Většinou se drží žánrových klišé jako jeptiška modlitební knížky. O to je zajímavější, pokud se čtenáři dostane do rukou četba jiná, originální. Jedním z takových nemnohých příkladů je i slovenský spisovatel Ivan Kučera.

Slovenský spisovatel Peter Jelínek své vášni pro steampunk obětoval prakticky vše. A to i svou tvorbu! Povídal jsem si s ním nejen o kostýmech, které si sám vyrábí, aby mohl být alespoň na okamžik ve svém vysněném světě.

Ludmila Svozilová, autorka mysteriózního psychothrilleru Achernar, je zajímavá a všestranně zaměřená umělkyně. Kromě povídek a románů je autorkou různých článků, her, ale také celé řady keramických plastik. Tato sympatická dáma se do publikování vrhla docela nedávno. Nitky fantasie však tvořily její příběhy už mnohem dříve…

Milan Žáček překládá knihy už přes dvě desítky let – pro nakladatelství Laser-books, Host či Argo. Nejvíce tíhne k hororům (přeložil například Kinga, Lovecrafta, Barkera, Mathesona nebo Ketchuma), zabrousil i do vod new weird. V roce 2016 společně s manželkou Tatianou založil nakladatelství Carcosa specializující se na hororový a bizarre žánr. Dosud zde vyšly knihy autorů, které Milan Žáček již dříve překládal, ale také třeba u nás dosud nepublikovaného Johna Eversona nebo Carltona Mellicka III.

Chtěl bych vám představit renesanční duši Ingrid Rudavské, jejíž tvůrčí záběr je inspirativně široký. Dal by se možná vystihnout výrazem temné umění, ovšem i to je v tomto případě minimalisticky nedostačující. Ingrid je hudebnice postpunkového projektu Love My Science, malířkou abstraktních obrazů a v neposlední řadě i spisovatelkou velmi obskurně nápaditých, fantasticky punkových povídek, které jí vyšly v debutové sbírce Afterparty.