Temné vody Kodži Suzukiho nezapomínají

Co se stane, když si světoznámý japonský autor hororu Kodži Suzuki vybere vodu jako hlavní téma a současně nejdůležitějšího aktéra svých příběhů? Něco úžasného, mrazivého, vzrušujícího i děsivého!

V povídkové sbírce Temné vody autor čtenáři předkládá osm různorodých příběhů. První je současně i posledním, neboť je rozdělen na prolog a epilog. Povídky mají kromě vody ještě jeden společný jmenovatel, a to Tokijský záliv, oblast, v níž se všechny odehrávají.

Prolog
Kdykoli přijede vnučka Juko za babičkou Kajo, doprovází ji při brzkých ranních procházkách po pobřeží Tokijského zálivu. V písku se nachází velké množství odpadků vyplavených mořem. Každý z nich má svůj příběh, neznámý pro náhodného kolemjdoucího. A při jedné takové ranní procházce spojené s vyprávěním příběhů dojde zcela přirozeně k úmluvě mezi babičkou a vnučkou.

Neklidná voda
Tato povídka byla Japonci zfilmována a u nás uvedena pod názvem Temná voda (2002), její americký remake pak pod názvem Temné vody (2005). Autor v ní vypráví o ženě Jošimi Macubarové, která se s malou dcerkou Ikuko po rozvodu přestěhovala do poloprázdného činžovního domu na periférii Tokia. Voda z kohoutku má podle Jošimi divnou pachuť. A když nalezne spolu s Ikuko na střeše budovy u obřího vodojemu novotou zářící červenou kabelku s motivem Hello Kitty i s hračkami uvnitř, chce přijít na kloub té záhadě, kde se tam ta kabelka vzala, když v jejich domě již několik let žádné dítě kromě její dcery nebydlí.

Osamělý ostrov
Středoškolský učitel Kensuke Suehira právě prožívá profesní krizi, kterou zmírní příchod školních prázdnin. Současně s tím jej roky pronásleduje přízrak dívky Jukari, někdejší přítelkyně jeho zemřelého kamaráda z dětství Asa. Jukari si spojuje s umělým ostrůvkem Baterie č. 6, na nějž je veřejnosti zakázaný přístup. Proto bez rozmyslu souhlasí s možností účastnit se úředně schválené inspekce za účelem průzkumu fauny a flóry na tomto ostrově.

Sádka
Rybář Hirojuki Inagaki prochází se synem Kacumim okolní pobřeží, hledá svou ztracenou ženu. Uvědomuje si, že není příliš dobrým otcem, natož pak manželem. Zato je nejlepším lovcem úhořů v širokém okolí. Zátěž rodu, ať již genetická či jiná, se má v tomto příběhu rozplést s vyplutím Hirojukiho na volné moře.

Plavba snů
Zdánlivě neškodná podvečerní plavba na jachtě podél Tokijského zálivu za účelem zverbování Majasuki Enošiho do pyramidové hry manželským párem Ušidžimových se rázem změní v něco úplně jiného. Stačí jen, aby jejich motorová plachetnice uvízla na místě.

Na širém moři
Loď Wakašio VII vracející se z dvouleté plavby za lovem tuňáků nalezne nedaleko od japonských břehů opuštěnou luxusní jachtu, která kříží její trasu. Po domluvě s Námořní bezpečnostní službou vezme rybářská loď jachtu do vleku. Lodní inženýr Kazuo Širiaši se sám přihlásí, aby na palubě jachty mohl dávat pozor a případně včas reagovat na aktuální komplikace vlečné plavby. Tímto rozhodnutím odhalí záhadu, proč je loď opuštěná, což nejspíš nechtěl pocítit na vlastní kůži.

Akvarely
Divadelní soubor Kairin maru působí v budově bývalé tokijské diskotéky Mefisto, v opuštěném domě usazeném mezi průmyslovými budovami u pobřeží, a snaží se dostat se svými netradičními představeními na prkna některého z věhlasných divadel hlavního města. A jak režisér Konzo Kijohara, tak i celý soubor jsou pro to ochotni udělat vše. Ani samotné prostory bývalé diskotéky nejsou proti.

Podmořský les
Dva členové speleologického klubu Sugijama a Sakakibara se vydávají za splněním snu o objevení dosud nezmapovaného komplexu jeskyní. Z radosti nad nalezením vchodu do nitra země se velmi rychle rozplynou jakékoliv myšlenky na případná rizika osamělého a nepřipraveného průzkumu podzemních prostorů.

Epilog
Ten s sebou přináší uzavření prologu i celé povídkové sbírky. Čtenář zjistí důvody ranních procházek babičky Kajo, pozná nejen její příběh, ale i slib, jenž dala vnučce Juko.

Ve spojení s touto knihou nemůže být řeč o něčem nechutně krvavém, jelikož jde o velmi pomalu se plížící hrůzu vztyčující i ty nejmenší chloupky. Čtenář jen tiše hloubá nad smyslem autorem zapsaných příběhů. Po jejich dočtení následuje osvobozující oddechnutí a pocit upřímné vděčnosti nad tím, že čtenář nikdy nemusel čelit ničemu, co bylo v těchto příbězích popsáno. Neboť voda má velmi dobrou paměť. Ta nezapomíná nikdy!

Kdo je schopen se vcítit do japonského pojetí hrůzy, užije si své. V příbězích této povídkové sbírky je opravdu vše. Život protéká jejími stránkami jako voda mezi prsty rukou. Hrůza postává nenápadně bokem, jen aby na ty citlivější z čtenářů ve správnou chvíli vybafla a rozhodila jejich „pevný“ pohled na svět kolem. Vždyť voda je posvátná pralátka, tajemná a mystická. Znamenající a přinášející život i smrt.

Vydal: Knižní klub, 2006
Překlad: David Petrů
Vazba: pevná
224 stran / 229 Kč

Žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Copy Protected by Chetan's WP-Copyprotect.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče a následně uloží na váš disk. Ukládají se různé informace a nastavení, určená k lepšímu načítání webu, započítání do číselníků počítadla návštěvnosti, nebo v případě stránek s reklamním obsahem, vyhledá podle jiných již uložených cookies, reklamu přímo pro vás. Jak jste někde hledali novou pračku, vyskočí na vás pračky na každém webu, který si reklamou přivydělává.
Více informací naleznete na odborných stránkách, u tetičky WIKI, nebo strýčka Googla.

S pozdravem
Děti noci

PS: U nás pračky ani jiná zařízení nenaleznete :)

Zavřít