Pojmenování satyrů pochází z Řecka a s latinskými označením satura či satira pravděpodobně vůbec nesouvisí. Původ tohoto slova je poněkud nejasný. Satyr je v českém etymologickém slovníku definován jako „prostopášná mytologická bytost v lidské podobě se zvířecími rysy“, a jak doplňuje Slovník cizích slov, označuje poživačného, smyslného člověka.

Už je to tu, tajemná noc, kdy se kolem honí zlé síly. Mnoho lidí dnes s nadšením sleduje obrovskou hranici, na které se bezmocně třepotá hadrový panák, jež symbolizuje strašlivou čarodějnici. Potkávají se staří známí, leccos se sní a vypije. Ne každý ale ví, jak dlouhou má tento svátek tradici.

Podzemí. Jeskyně. Sklepení. Mnoho českých měst ukrývá pod dlážděním a asfaltem svých ulic jinou spletitou síť cest. Svoje tajemné podzemí ovšem mají i v zahraničí. Třeba pod Budínským hradem v Maďarsku, kde údajně Matyáš Korvín zadržoval jednoho významného politického vězně z Valašska. 

Striga (strix, stryx, strega, stria, strzyga) neboli filia noctis (dcera noci) vzbuzovala v Sasech děs a hrůzu jako příšera sající krev. Představovala archaický obraz ženy-matky, která lidi buď ochraňuje, nebo jim přináší smrt. Podle všeho se sama rozhodovala, zda své magické síly použije k dobrým či zlým účelům. Legendy o strigách sahají až do starověkého Říma. Básník a spisovatel Publicus Ovidius Naso se zmiňuje o možné proměně člověka ve zvíře, rostlinu, kámen a další podoby. Strigu vidí jako krvelačnou nestvůru a popisuje ji jako křížence mezi ptákem a stařenou, která krade malé děti z kolébek a požírá jejich vnitřnosti.

V římské mytologii se jim říká Fúrie, v řecké zase Erínye, ale známé jsou i pod názvem Lítice. Erínye ve staročeštině znamená vzteklá. Hašteřivé ženě se říká fúrie i v dnešní době, ale ne každý tuší, že přezdívka vznikla právě díky těmto věčně rozlíceným bytostem.

Trollové patří k nejznámějšímu druhu nižších severských mytologických bytostí a skandinávského folklóru. Traduje se, že jsou potomky obrů, a proto jsou tak vysocí. Nejčastěji žijí v horách, kopcích a jeskyních. Někteří však číhají podél cest nebo pod mosty, aby mohli přepadnout nic netušícího pocestného. Za volný průchod vybírají mýtné a tímto způsobem si v průběhu života nahromadí spousty zlaťáků. Buď pocestný dobrovolně zaplatí a oni jej nechají projít, nebo si vezmou všechno, co dotyčný má, a navrch k tomu ho zabijí – a pak sní.

Banshee (v češtině se vyslovuje bánší; v irštině se píše bean-sí nebo bean-sidhe), je nadpřirozená bytost, víla, která svým nářkem věští, nebo rovnou přináší smrt nějakého člověka. Pověra o této bytosti pochází ze Skotska a Irska, ale je známá i z keltské či křesťanské mytologie. Traduje se, že se objevuje vždy, když si žena, víla, démonka či čarodějka vytrpěla až příliš žalu a bolesti po boku své lásky, muže, který jí zlomil srdce. Kvílení se obvykle ozývá v noci a smrtelníkům z něj tuhne krev v žilách.

Čarodějnictví je o víře, praktikování rituálů a zaříkávání, výrobě lektvarů, okultismu a druhu magie. S tímto pojmem se čtenář setkává ve filmech, seriálech i knihách, kde vystupují jasnovidky, nekromantky, šarlatánky, temné i světlé čarodějnice, šamani nebo nadpřirozené osoby disponující kouzelnou mocí.

Halloween je anglosaský lidový svátek, který připadá na 31. října. Na ochranu před zlem se děti obléknou do strašidelných kostýmů a vyráží si vykoledovat něco sladkého, zatímco dospělí v  maskách soutěží o nejstrašidelnější kostým. Tento svátek se však slavil mnohem dřív, ačkoliv tehdy se nenazýval Halloween, ale Samhain.

Na jaře 2010 byly nalezeny ostatky záhadně pohřbeného muže. Po téměř dvou letech jsou kosterní pozůstatky ukázány široké veřejnosti. Od 24. ledna jsou k vidění tak, jak byly nalezeny: v identické poloze, včetně pražských grošů. Výstava přiblíží dobu, ve které muž žil. Ukáže, jak mohl bydlet, po jakých cestách se pohyboval, představí nejběžnější řemesla a odpoví na řadu otázek, které nález vampýra Tobiáše vyvolal.

Metabolické onemocnění, nebo vysvětlení, proč se lidé mění v přízraky lačnící po krvi?
Lékařské tvrzení praví, že se jedná pouze o projev poruchy funkce enzymů řídících syntézu hemu v červených krvinkách. Ovšem kanadský biochemik Dr. David Dolphin přišel s teorií: „Vzácná krevní nemoc souvisí s upírskými legendami“.

V roce 1999 se „Expedice Transylvania“ poprvé vydala na cestu do Rumunska. Výsledkem pak byl dnes již nesehnatelný cestopis Cesta za Draculou (dílo spoluautorů Tomáše Bednaříka, Jany Adamčíkové a Jenny Nowak), ale hlavně dokumentární film.

Copy Protected by Chetan's WP-Copyprotect.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče a následně uloží na váš disk. Ukládají se různé informace a nastavení, určená k lepšímu načítání webu, započítání do číselníků počítadla návštěvnosti, nebo v případě stránek s reklamním obsahem, vyhledá podle jiných již uložených cookies, reklamu přímo pro vás. Jak jste někde hledali novou pračku, vyskočí na vás pračky na každém webu, který si reklamou přivydělává.
Více informací naleznete na odborných stránkách, u tetičky WIKI, nebo strýčka Googla.

S pozdravem
Děti noci

PS: U nás pračky ani jiná zařízení nenaleznete :)

Zavřít