Autor: Jan Procházka

Vánoce, svátky plné kouzel a radosti, jsou pro mnohé příležitostí užít si společné chvíle s rodinou, pro jiné jsou spojené s vyvražďováním nebohých kaprů a genocidou jehličnanů. Pro Michaelu Merglovou a Petra Brožovského se alespoň ty letošní Vánoce staly záminkou pozvat spisovatele a upéct s nimi sborník fantastických povídek Krev, monstra a cukroví.

Kyjevští bohatýři budou muset vybojovat nejednu bitvu, ale kvůli démonům a traumatům, která si nesou ve svých duších, to zdaleka nebudou jen souboje meče proti meči.

Když v roce 2014 napsala Jana Maffet Šouflová lehce humornou historickou detektivku s fantastickými prvky Svitky z Londýnského mostu, čtenáři zjistili, že je nejenom nadanou ilustrátorkou, malířkou a harfenistkou, ale také autorkou s velkou fantazií a přehledem o historii Anglie, a že navíc disponuje slušnou dávkou smyslu pro černý humor.

Povedený návrat do ponurého světa Podmoří je ještě epičtější, než jsme doufali.

Shigor Birdman není na fantastické literární scéně nováčkem, ale jeho military sci-fi Mise, která musela selhat a postapo Kronika konce světa si dnes pamatují jen ti nejfousatější, a tudíž nejstarší fanoušci domácí fantastiky. Urban fatasy román Stará béčková legenda je poctou noirovým detektivkám a béčkovým hrdinům.

Jednou za rok předloží Petr Heteša čtenářům nový román, vždy plný humoru, akce a digitálních vychytávek. Jeho příběhy se většinou odehrávají v Baltimoru. Jejich hrdinou je obvykle buď policista, nebo agent FBI, bojující se zkorumpovanou korporací, a to většinou ne úplně čistými prostředky. Nejinak je tomu v Necroboxu, novince z nakladatelství Brokilon.

V  knihách G. G. Kaye čtenáři nenarazí na draky a monstra a magie je v nich poskrovnu. Zato v nich žijí hrdinové hledající své místo ve světě navzdory převratným a často neblahým dějinným událostem, které jim vstoupily do cesty.

Hladová přání, Vílí kruhy, Děti vánice. Tyto tři knihy mají dva společné jmenovatele, svět Podmoří, v němž se odehrávají, a Terezu Matouškovou, která nám od roku 2008, kdy o něm začala psát, o jeho hrdinech přináší další a další příběhy. Nyní se po sedmi letech vrací s epicky rozkročeným dvousvazkovým románem Pláč němého boha.

Většina autorů kyberpunkových románů zasazuje své příběhy do městských aglomerací v USA či v Japonsku. Čest autorům, kteří se tyto příběhy nebojí zasadit do našich končin. Mezi ony bílé vrány se zařadil i Michal Sirotek, neboť i on situoval děj své knihy Zresetuj mě do naší stověžaté matičky.