Evropa zbídačená hospodářskými krizemi, exody biblických rozměrů a válkami vydávanými za humanitární intervence nemá Prokopovi Koutnému co nabídnout. Jestli se ale člověk může na něco spolehnout, je to rodina. Dokonce i když oficiálně žádnou nemá. Jenomže dědictví po dávno zapomenutém otci není takové, jaké by si přál.

Netrvalo dlouho a Comics Centrum přináší čtenářům druhou část příběhu Nikda Owense – chlapce, kterého ve známé knižní předloze Neila Gaimana vychoval hřbitov. Na konci prvního dílu jsme ho v krátké mezihře opustili ve chvíli, kdy znovu ožívá dávné zlo, a jeho život se tak brzy zřejmě opět ocitne v ohrožení.

I když je u nás horor poměrně oblíbený, s původní autorskou tvorbou už je to horší, a proto každý fanoušek musel zajásat, když se na pultech knihkupectví objevila česko-slovenská sbírka, ve které se nachází rovná stovka krátkých žánrových povídek. A aby to vybraní autoři neměli tak jednoduché, rozhodli se každý příspěvek vměstnat do pouhé stovky slov.

Představovat Neila Gaimana jako autora s obrovskou představivostí a skvostnými nápady, které dokázaly spoustu čtenářů přitáhnout k jeho knihám, je nejspíše zbytečné. Každý, kdo se alespoň trochu orientuje ve fantastice nebo komiksovém žánru, se s ním již určitě setkal.

Hororový fanoušek to v našich končinách nemá úplně jednoduché, protože čistě žánrových autorů máme jen pár. Naštěstí nám Pevnost občas naservíruje zajímavou literární přílohu, tak můžeme být rádi, že během celoročního období sucha alespoň někde trošku ukápne. Svatopluk Doseděl patří mezi již zavedené autory této knižní edice, s Truhlou ze Zálivu smrti proto nešlápneme vedle.

Některé knihy se svého pokračování dočkají rychle, některé později a další vůbec. Druhý svazek antologie Legendy české fantasy přichází devět let po prvním díle, protože slovy jejího tvůrce bylo třeba počkat, až doroste další autorská generace, která si v něm zaslouží své místo.

Život v malé zemi uprostřed Evropy občas přináší komiksovému fanouškovi i světlé stránky, protože když už se tu nějaká řada uchytí, vycházejí tu její nové přírůstky poměrně brzy po jejich zahraniční premiéře. Do našich rukou nyní v krátké době po Soumraku bohů přilétá pokračování Vrány s podtitulem Mrtvá doba a můžeme si přečíst další příběh obyčejného člověka, ze kterého se shodou tragických okolností stává nelítostný mstitel.

Billy to nemá jednoduché. Špinavé londýnské uličky počátku devatenáctého století nejsou zrovna přívětivým místem k životu, natož pro patnáctiletého klučinu, který se jako člen pouliční bandy protlouká ze dne na den, jak to zrovna jde.

Knih s populární městskou fantastikou proměnlivé kvality i specifických podžánrů se na pultech knihkupectví povalují haldy a každý si může vybrat dle svého. Těch zabalených v komiksovém hávu však u nás najdete jen pár, takže by každý příznivec obrázkového čtiva raději měl preventivně zbystřit, jestli se autoři ambiciózního cyklu Zámek a klíč netrefili zrovna do jeho vkusu.

Kdysi lidé věřili, že když někdo zemře, jejich duše odnese vrána do země mrtvých. Ovšem někdy, když se přihodí něco velmi zlého a odchod doprovází nesmírný smutek, duše nenajde pokoje. A tak někdy, jenom někdy, vrána duši zavede zpátky, aby mohla vše špatné napravit.

Legenda o Krvavé Mary patří k základním pilířům moderní městské fantastiky, takže není divu, že se s ní v mnoha různých obměnách setkáváme v rámci každého trochu obsáhlejšího duchařského literárního či televizního cyklu. Poslední knižní variace s jednoduchým doplňujícím popiskem „Vyvolávat přízraky se nevyplácí“ už asi nikoho nenechá na pochybách, jestli zrovna tohle by mohl být vhodný šálek jeho noční kávy před spaním, přesto se na knihu podíváme trochu podrobněji, aby měli jasno i ti, kteří jsou ještě na vážkách.

Svůj seznam „ne až tak dobrých knih“ jsem se rozhodl pojmout spíše ze všeobecnějšího pohledu a trošku jinak než ostatní (tipy dalších redaktorů najdete zde). Říká se, že knihy nestárnou, ale není to úplně pravda.