Ellen Datlow & Lisa Morton (eds.): Stíny Halloweenu

Publikováno: Autor:

Jak lze z názvu i obálky se strašidelným domem obklopeným svítícími dýněmi snadno odhadnout, povídková sbírka Stíny Halloweenu obsahuje výběr příběhů spojených s tímto svátkem v podání předních tvůrců angloamerické literární fantastiky a hororu. Jejich pohled na svátek mrtvých se sice od toho našeho výrazně liší, ale příznivci děsů, černé magie a příběhů o prokletých duších rozhodně nebudou zklamaní.

Každý z autorů nám předkládá vlastní představu o svátku mrtvých, některý své vyprávění zasazuje do moderních kulis, jaké známe z televizní obrazovky, jiný svátek využívá jen jako nutné zlo pro rámcové zasazení svého příběhu, ovšem i díky tomu můžeme ve sbírce nejen navštívit strašidelný dům, hřbitov či léčebnu pro choromyslné, ale také nahlédnout do minulosti či budoucnosti.

Za velké plus lze považovat fakt, že všichni autoři poctivě dodržují domluvený rozsah a kromě jednoho delšího příspěvku (kde to však má své opodstatnění) se jedná o kratší povídky s rozsahem maximálně okolo třiceti stránek, takže v knize není žádná zbytečně natahovaná vata, čtení rychle utíká, a pokud nás aktuální příběh zrovna příliš nezaujme, prakticky ihned máme v rukou další. Omezený rozsah ovšem autorům dává i menší manévrovací prostor, kdy mohou těžko něčím vysloveně překvapit, a zkušenější čtenář občas podle postupně rozdávaných karet dokáže velmi rychle odhadnout, jak asi celé vyprávění dopadne.

Úvodní povídka Černá Máry, skoč do jámy od Seanan McGuire je klasickým příběhem koledníků, kteří během Halloweenu obcházejí sousedství a při snaze o získání dalších cukrátek seberou odvahu navštívit i dům, kam by se nemělo chodit, protože tam prý straší. Vždyť co by se asi tak mohlo pokazit, že?

Ústa plná hlíny přinášejí rodinné drama, které postupně odhaluje dávné tajemství a nabízí několik znepokojivých možností, proč již někteří její členové nejspíše nejsou mezi živými. Sice se na první pohled může zdát, že se jedná jen o další tradiční schéma, ale Stephen Graham Jones ho úspěšně ozvláštňuje poněkud neobvyklým způsobem vyprávění.

Drobná ochutnávka bývalé vlasti Jonathana Maberryho je gastronomickou exkurzí do světa lahodných pokrmů s ponaučením, ať si účastníci poněkud dekadentních degustačních večírků dávají pozor, aby se někteří z nich třeba sami nestali nedobrovolnou součástí chystaného menu.

V povídce Knot dohořívá od Joanny Parypinske zjistíme, jak to vlastně mohlo být s původem známého ohně ve vydlabaných dýních, což je zabalené do starých irských pověstí vždycky velmi příjemné atmosférické čtení.

V příběhu Pekelné svědění Gartha Nixe se čtenáři otevírá sanatorium pro choromyslné, kde se v izolaci nachází pacient, který se všechny okolo marně snaží přesvědčit, že je vlastně zcela v pořádku. Jenom ho tam někde uvnitř občas cosi nepříjemně svědí a měli by mu od toho rychle pomoct, jinak zase začne vyvádět nepěkné věci.

Název Plameny šlehající do ďáblovy noci toho možná na první pohled prozrazuje až příliš, ale i tak má bezútěšný příběh Kate Jonez o matce a jejich dvou dětech mrazivé a znepokojivé kouzlo.

Jeffrey Ford nás v povídce Vilín opět zavede do minulosti, kde se dozvíme, proč si lidé na Halloween zdobí šaty touto květinou, která má ochránit od temných sil.

V Nos Galan Gaeaf čili Noci duchů od Kelley Armstrong se skupina dětí rozhodne neuposlechnout příkaz rodičů, aby zůstaly doma, a vyrazí ven za dobrodružstvím. Ne každé dítě má však s ostatními ty nejlepší plány, protože hranice do světa temných pohanských legend je zrovna dnes velmi tenká a zásvětí dokáže určitě snadno definitivně vyřešit všechny jeho problémy s dospíváním.

Známe to asi všichni. Při pořádání domácí párty si mezi hosty vybíráme většinou jenom ty, kteří dokážou být přiměřeně zábavní a společenští, ale občas se mezi ně i tak přeci jenom vloudí někdo, kdo nezapadá a působí tak trochu jako slon v porcelánu. Protože na Dušičky se mohou člověku stát i mnohem horší věci než nepříjemná ranní kocovina, není úplně špatné být na pozoru a u S. P. Miskovske se dozvědět, proč Amber už víckrát nepozveme.

Halloweenský večer by mohl představovat vítanou záminku, jak se představit novým sousedům, najít si mezi nimi nové známé a kamarády, kterých není nikdy dost. Navíc kdoví, třeba i takto vzniknou přátelství na celý život a můžeme poznat nové Sestry jako od Briana Evensona.

V příběhu Elise Forier Edie Temnou nocí se podíváme do New Yorku v době, kdy v něm ještě nebyly mrakodrapy, ale jen zablácené ulice a čtvrti přísně rozdělené podle původu přicházejících imigrantů. Povídce vévodí nešťastná Maggie pátrající po své ztracené dceři.

Eric J. Guignard v Království cukrových lebek a afrikánů doplňuje ostatní příběhy využitím latinskoamerických reálií a místy poněkud veseleji připomíná známé karnevalové pojetí svátku v těchto zemích. Což ale neznamená, že neopatrné zahrávání si s černou magií se vždycky musí vyplatit.

Příběh Paula Kanea Neotáčej se je zajímavou variací na oblíbené orfeovské téma, kdy všichni instinktivně cítíme, že ty největší strachy se ukrývají v temnotě za našimi zády, ale jen málokdo z nás dokáže opravdu vydržet až do konce a neohlédnout se přes vlastní rameno.

Jack od Pata Cadigana se odehrává za tmavé noci na městském hřbitově a opět se můžeme dozvědět, jak to třeba mohlo být s původem dýňových světel, bez kterých si už dnes klasický Halloween amerického střihu nedokážeme představit.

Povídka Ztraceni ve tmě popisuje jedno nevydařené filmové dokumentární natáčení, které doprovázely nepěkné a těžko vysvětlitelné události jako ve slavné Záhadě Blair Witch. Tento příměr je vypůjčen přímo z textu, protože nejvíce vystihuje způsob samotného vyprávění, kdy si autor vyhrál a postupně dokázal celý příběh sestavit z výpovědí očitých svědků nebo různých „citací“ z doložených internetových zdrojů. Povídka se díky tomu výrazně odlišuje od zbytku knihy, ne každému čtenáři musí tento styl sednout, ale pokud na něj přistoupíte a máte podobné „drobné“ mystifikační hrátky rádi, nebudete zklamáni. Právě tohle vybočení z určité šablony osobně hodnotím jako nejlepší příspěvek ve sbírce, ačkoliv si John Langan zároveň ukousl téměř dvojnásobný rozsah proti ostatním.

John R. Little a jeho První Halloween na Měsíci je odlehčeným závěrem celé knihy, kdy se lidé obývající vesmírnou základnu rozhodnou oprášit staré zvyky a společně oslavit jeden z bývalých svátků, které již dávno zmizely v propadlišti dějin.

Na konci knihy samozřejmě nechybí medailonky autorů zahrnující výčet jejich nejznámějších děl (včetně toho, co a kdy vyšlo v češtině) s odkazy na webové stránky, pokud bychom si o někom chtěli dohledat další podrobnosti nebo se rovnou začíst do jeho dalších textů, pokud jsme k tomu patřičně jazykově vybaveni.

V podaní nakladatelství Carcosa se jedná již o třetí svazek z jejich Halloweenské knihovny, která nabízí zajímavou a velmi rozmanitou alternativu k tuzemských povídkovým sbírkám. Lesklá tvrdá obálka navíc přímo vybízí k tomu, abychom si knihu strčili do tašky na ukrácení času během cestování a nemuseli se obávat, že dojde větší újmy. Nikdo z fanoušků strašidelných příběhů by tedy neměl Stíny Halloweenu minout, a pokud třeba takového máte ve svém okolí, sbírka rozhodně nemůže urazit ani jako dárek při nějaké vhodné příležitosti.

Seznam povídek:
Seanan McGuire – Černá Máry, skoč do jámy
Stephen Graham Jones – Ústa plná hlíny
Jonathan Maberry – Drobná ochutnávka bývalé vlasti
Joanna Parypinski – Knot dohořívá
Garth Nix – Pekelné svědění
Kate Jonez – Plameny šlehají do ďáblovy noci
Jeffrey Ford – Vilín
Kelley Armstrong – Nos Galan Gaeaf
S. P. Miskowski – Amber už víckrát nepozveme
Brian Evenson – Sestry
Elise Forier Edie – Temnou nocí
Eric J. Guignard – Království cukrových lebek a afrikánů
Paul Kane – Neotáčej se
Pat Cadigan – Jack
John Langan – Ztraceni ve tmě
John R. Little – První Halloween na Měsíci

Vydala: Carcosa, 2022
Obálka: Dawid Boldys
Překlad: Adéla Bartlová, Petr Kotrle, Richard Podaný, Roman Tilcer, Milan Žáček
Počet stran: 368
Cena: 459 Kč