Pavel Bartáček: Hrůzy v Michiganu
Hrstku osadníků bojujících v daleké divočině proti prapodivným mytickým živlům lze brát jako osvědčenou sázku na jistotu, která dokáže spolehlivě zaujmout, a když z obálky koukají zakrvácené vlčí drápy, můžeme poměrně snadno odhadnout, co asi na stránkách románové prvotiny Pavla Bartáčka očekávat.
Hrůzy v Michiganu byly koncipovány jako krátká povídka, která postupně nabobtnala až do výsledné knižní podoby. Drobný spoiler o tajemných vlčích mužích, následně oficiálně potvrzený i v krátkém prologu, ale není na škodu, protože ačkoli nás připravuje o trochu překvapení, zároveň nevzbuzuje přehnaná očekávání, a pokud se těšíme na atmosférickou a oddechovou akční řezničinu, jsme zde na správné adrese.
Navíc i s ohledem na původní záměr ohledně rozsahu netrvá seznamování s hlavními hrdiny příliš dlouho a prakticky ihned společně naskakujeme do víru událostí, kdy budou nuceni zápasit o své životy. Pocit rychlého tempa příběhu a jeho sledování v takřka reálném čase navíc chytře podtrhují i uvozující časové anotace jednotlivých kapitol.
Na druhou stranu to s sebou přináší i mírné vypravěčské úskalí, protože tu není prostor na větší představení jednotlivých aktérů, takže když mezi nimi velmi záhy dochází na první čistku, chybí nám určitý pocit sounáležitosti, kdy postavy působí spíše jako spotřební rekvizity, aby těm přeživším vznikla traumata a měly alespoň nějakou motivaci do dalších stránek příběhu. Totéž lze všeobecně vztáhnout i na celkové zasazení do severoamerických kulis, protože tamější historické reálie nemají na samotné dění prakticky žádný vliv a stejně tak by se vše mohlo snadno odehrávat v sibiřské tajze nebo asijské džungli.
Mezi zdroji inspirace Pavel Bartáček uvádí snímek Americký vlkodlak v Londýně, ale osobně bych nechtěl opomenout ani filmové Dravce, kde tvůrci zpracovali obdobný motiv a snímek natočili na sousedním Slovensku. Pokud s těmito (případně i jinými) filmy máte zkušenosti, není třeba se o románu nijak více rozepisovat.
Děj od začátku rychle pádí kupředu, autor jednotlivé události popisuje spíše s mírným odstupem, ale zbytečně se nevyžívá v naturalistických popisech a krvavé scény jsou předkládány vcelku kultivovanou formou. Bohužel se občas stane, že ačkoliv se vše odehrává na konci devatenáctého století, do textu se někdy připlete moderní výraz, který působí rušivě – například zmínka o míšení krve a DNA. Horší je ovšem fakt, že dramatické oblouky dějových linek se opakují a příběh začíná být postupně lehce repetitivní, ale nikoliv natolik průhledný, aby začal vysloveně nudit. Jednotlivé kapitoly nejsou nijak dlouhé a jsou proložené pěknými ilustracemi, takže kniha přímo vybízí k oblíbenému „ještě pár stránek před spaním a pak odložit“.
Pokud tedy hledáte zajímavou a nepříliš náročnou knihu vhodnou na ukrácení parných dnů u vody nebo na cestách, představuje tento vlkodlačí příběh ideální volbu. Hrůzy v Michiganu mají sice některé zmíněné nedostatky, ale rozhodně žánrovému portfoliu nakladatelství Golden Dog nedělají ostudu a příznivci hororu už mohou jejich knihy bez obav brát jako záruku určitého standardu a kvality.
Vydal: Golden Dog, 2022
Obálka a vnitřní ilustrace: Martin Vinš
Vazba: brožovaná
Počet stran: 324
Cena: 349 Kč
Máte pravdu – s tou DNA jsem to nedomyslel. Popsali ji až mnohem, mnohem později.
A obloukům se ve dvojce budu snažit vyhnout.
Díky! :-)
Tiež by som si pozrel životný cyklus grizzlyho, dvojročný iste nie je brutálna obluda, pripadne v ktorom roku sa na stene mohla objaviť zažltnuta fotka…