Minule jsem se rozepsal o písmenu „A“ a teď je čas na písmenko „B“. Co jsem vyhrabal z bestiáře, máme tu jen dva druhy. Zkusíme je pořádně rozepsat.

Rok 1725, vesnice Kislova, okres Rahm, Rakušany obývaná část Srbska. Zdánlivě ničím výjimečný život nevedl a až do věku šedesáti dvou let nebyl ničím proslavený. Tři dny po jeho pohřbení se znovu objevil ve svém domě, po vystrašeném synu chtěl něco k jídlu se slovy, že ho trápí hlad. Syn mu něco dal a on uspokojen odešel.

Strejda K. je tu zpět, tentokrát aby rozepsal něco o tom druhu temném a zlořečeném. Ano děcka, sešli jsme se tu dnes nad tím, jak to vlastně s těmi upíry a vampíry a dhampíry a bůhvíjakými „..ÍRY“ (tím nemyslím naše kámoše ze zeleného ostrova) je. Začneme tedy výčtem od A, a to z jednoho mého oblíbeného bestiáře.

Je rok 1966, druhá polovina července. Nacházíme se v ulici Vladimíra Majakovského, ve východní části Čelákovic. Právě se provádějí výkopové práce na pozemku Františka Zmeka…

Pokračování historie o dlacích – Bestie z Gévaudanu, Gilles Garnier, Noburo ad.

Tak tohle Strejda K. vytáhl k vaší potěše z jedné knihy, tak se usaďte a připravte se na malou jízdu…

České označení pro vlkodlaka bývá vykládáno jako odvození ze slova dlaka – kůže; tento výraz existoval ve staré češtině a zřejmě i ve staroslověnštině. Vlkodlak je v tomto pojetí tedy bytostí s vlčí kůží, eventuálně oděn společenským oblekem z tohoto materiálu.

Babylonská démonologie zná tři členy tohoto druhu. Patří mezi ně Lilú a dva démoni Lilítu a Ardat lili. Předem nutno podotknout, že vládne jistý zmatek v úsudku o činnosti a významu těchto tří démonů (Babyloňany též zvaných upírů). Nelze však pochybovat o jejich vzájemné příbuznosti a dvojím významu: především jako démonů vzduchu a v druhé řadě teprve jako upírů milostných.

Dlouhé, temné noci plné nepřirozených duchů a tvorů. Mýty o severských mrtvolách povětšinou patří do starých islandských pověstí, sepsaných mnichy, potomky Norů. Většina z nich byla psána v duchu křesťanské víry. V klášterních knihovnách se z různorodých ság můžeme dozvědět o zhmotněných mrtvých neuložených v rakvích. Některé typy těchto příběhů můžeme nalézt v příbězích zvaných eventyr.

Kolikrát jste navštívili Albánii? Kolikrát jste viděli tamější obyvatele? A kdo z vás slyšel vyprávět o sampirovi? Albánie je země, kde v upírských pověrách hraje hlavní roli pojem odlišnosti. Věří se tu, že kdokoliv se narodí tureckým rodičům, je odsouzen stát se upírem. A právě v upírském stavu na sebe vezme formu sampira.

Zhruba okolo sedmnáctého století, po přijetí křesťanství v Řecku se začínají objevovat zprávy o prvních takzvaných Vrykolokas. Začalo se věřit, že jimi jsou fyzická a hmotná těla nedávno mrtvých. Do těchto těl měl posléze vstoupit nějaký strašlivý Démon a zapříčinit tak jejich zkázu…

Je jen jedno slovo s mocí vyvolat děsivé představy zřícených hradů, smrtelně bledých šlechticů zahalených do rudých rubášů, špičáků otírajících se o hrdlo krásné mladé panně, děsivě zašpičatělých kůlů a posvěcených krucifixů ničících pradávné zlo. Je totiž jen jedno slovo, které se vyslovuje s posvátnou hrůzou i za slunných dnů. Upír…

Copy Protected by Chetan's WP-Copyprotect.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče a následně uloží na váš disk. Ukládají se různé informace a nastavení, určená k lepšímu načítání webu, započítání do číselníků počítadla návštěvnosti, nebo v případě stránek s reklamním obsahem, vyhledá podle jiných již uložených cookies, reklamu přímo pro vás. Jak jste někde hledali novou pračku, vyskočí na vás pračky na každém webu, který si reklamou přivydělává.
Více informací naleznete na odborných stránkách, u tetičky WIKI, nebo strýčka Googla.

S pozdravem
Děti noci

PS: U nás pračky ani jiná zařízení nenaleznete :)

Zavřít