Autor: Pavel Skořepa

Je mnoho představ o tom, jak by vypadala mimozemská invaze. Od těch nejteatrálnějších až po ty nejnenápadnější se většina objevuje ve fantastice naprosto běžně. Ovšem až tak běžné není, aby měla podobu počítačové hry, v níž se všichni lidé stali hráči a bojují o svůj život a plní přidělené úkoly, aby se rozvíjeli a postupovali k cíli hry.

Báje a pověsti o vzniku světa a obzvláště své domoviny má snad každý národ. A je opravdu přínosným a inspirativním počinem seznamovat se s pohledy jiných kultur, a čím je daná kultura od té naší odlišnější, tím je dané poznávání větším dobrodružstvím. A u Japonska to platí mnohonásobně.

Další z úžasných příkladů hluboké tradice českého hororu je nový titul z edice Temnosti (svazek 9), který navíc představuje autora, jenž ač nebyl úplně originálním, byl rozhodně osobností, která se nebála ani ve své době jít proti střednímu tvůrčímu proudu, a proto si zaslouží pozornost.

Skrytá traumata v sobě spoutávají velké množství energie. Tato energie při svém osvobození může nést neskutečně tvořivý potenciál, zrovna jako může spalovat neuhasitelnou destruktivností. Jde opravdu jen o to, jakým způsobem se využije, a to za předpokladu, jak daný člověk porozumí, procítí a pojme svá vnitřní zranění.

Spojení hororu a humoru má v české literární tvorbě bohatou tradici. Nejikoničtějším představitelem tohoto žánru je Miloslav Švandrlík a jeho díla a jeho nekorunovaným pokračovatelem není nikdo menší nežli Petr Boček.

Co se stane, pokud se nákaza rozbují až příliš? Je potřeba použít jakékoliv možné prostředky, a to i takové, jejichž účinky se od nákazy nijak zvlášť neliší.

Odkaz amerického spisovatele H. P. Lovecrafta je stále živý a množství autorů stále pořádá výlety do světa Mýtu Cthulhu, v němž vládne temná magie a touha po návratu Prastarých. Ovšem co by se stalo, kdyby se opravdu znovu vrátili, anebo alespoň přinavrátili?

Devadesátá léta pro mladou nastupující generaci byla něčím naprosto výjimečným, i když nejen pro ni. Končil svět starých pořádků a přicházel naprosto nový, plný svobodných výzev.

Pro některé národy víru v přítomnost duchů a mytologických tvorů nedokázalo vymazat ani moderní vidění světa. Duše předků a bytosti z jiných sfér se drží v blízkosti živých a na místech, která měly a stále mají rády, jen aby o své přítomnosti dávaly vědět.