Stín se šíří nad všechna známá království
Dlouhé fantasy ságy byly záležitostí především osmdesátých a devadesátých let. Jak ale ukazuje například i nové vydání klasiky Kolo času, tento typ příběhů má ve čtenářských srdcích pořád své místo.
Rand se snaží upevnit svou pozici jako Drak Znovuzrozený a současný vládce Tearu. Někteří se ho chtějí zbavit, jiní mu pomoct a další – třeba Aes Sedai – ho chtějí využít k vlastním cílům. Proroctví se postupně naplňuje, a jak se ukazuje, nejen pouze to jedno, které znají právě Aes Sedai. Světem se šíří války, intriky ohrožují každého, kdo má byť jen zdánlivou špetku moci, a konečný souboj s Temným se blíží. Rand by si měl držet přátele pěkně u sebe, ale místo toho se mu někteří rozutekli pryč. Dá se však předpokládat, že i jejich činy jsou součástí zamýšleného vzoru splétaného Kolem času.
Stín se šíří je čtvrtým svazkem Kola času a s tisíci stranami se hrdě může řadit na místo druhé nejdelší knihy série. Čtenáři tento díl často označují za jeden z nejepičtějších a musím říct, že tentokrát lze s tímto výrokem souhlasit. První polovina knihy působí dojmem zahřívacího kola – figurky se rozmisťují na šachovnici, která dává tušit velké věci. V druhé polovině se však partie už rozehrává a že se tedy dějí věci.
Robert Jordan odhaluje další místa na mapě svého světa, seznamuje čtenáře s novými zvyky a ukazuje, že ono slavné rozbití světa Drakem Znovuzrozeným, jímž se ohání nejedno proroctví, nemusí být tak doslovné, jak se mnozí domnívají, ale neznamená to, že by bylo méně ničivé. Jednotlivé postavy hrají své role ve vzoru Kola a jejich snahy vymanit se z pout osudu většinou dopadají nevalně. I jisté Randovo rebelantství možná není vzdorem, ale úmyslem Kola času – kdoví. Jisté je, že minimálně Rand přidělává vrásky mnoha dalším postavám, což leckdy ovlivní jejich rozhodování.
Spoustu místa si tentokrát na stránkách pro sebe ukradl Perrin. Tenhle vlčí kovář z Dvouříčí působí na mnohé postavy kolem těžkopádně – dlouho mu trvá, než se k něčemu rozhodne, a na rozdíl od ostatních dělá mnohem méně zbrklých rozhodnutí. A nyní se Perrin konečně rozhýbe – a stojí to za to. Čtenáři mohou sledovat, jak Perrin pomalu zapadá do obrazu, který pro něj načrtl Robert Jordan hned v úvodním románu Oko světa.
Stín se šíří je v druhé polovině nabitý událostmi, které budou mít do budoucna dozajista zásadní význam, a sledovat, jak se hrdinové – byť někteří nevědomky – zabydlují v rolích, které jim určilo Kolo času, je poměrně působivé. Jordanův text v dialozích stále neopouští jistá naivita, ale zároveň je jeho práce s motivem vyvoleného a celkově s osudem stále výborná. Je až s podivem, jak dobře je tohle téma zpracované, vezmeme-li v potaz, že kniha pochází z roku 1992 a v následujících letech se z tohoto motivu stalo bezzubé klišé.
Nicméně mě v první polovině knihy neskutečně rozčilovaly ženské postavy. Sem tam jsem k nim měla výhrady už v předchozích dílech, ale to, co tady Jordan tentokrát předvedl, opravdu žádné z žen v příběhu neudělalo dobrou službu. Jakmile se totiž na scéně ocitly pospolu, ukazovaly se pouze jako hašteřivé babky z pavlače, nebo manipulativní mrchy. Což se dá do určité míry pochopit – minimálně ta snaha o manipulaci ze stran Aes Sedai –, ale když se tento model opakoval u všech ženských postav většinu knihy, bylo to už značně otravné. Místy mi toto vyobrazení žen už vyloženě vadilo – obzvlášť, když se na scénu dostala Faile, jejíž chování bylo příšerné a někdy vyloženě nelogické.
Stín se šíří si drží laťku, kterou Robert Jordan nastavil v předchozích dílech a ukazuje, že do budoucna se máme na co těšit. Snad jen ty hrdinky se do příště trochu umoudří.
Vydal: Laser, 2023
Překlad: Dana Krejčová
Vazba: vázaná
Počet stran:1000
Cena: 999 Kč
