Ursula K. Le Guinová: Velká kniha Zeměmoří (svazek 2)
Druhý svazek o Zeměmoří je zároveň i svazkem posledním. Skládá se z pěti částí a některé povídky vycházejí v češtině vůbec poprvé. Tak jako svazek první je kniha doplněná o autorčiny úvahy a myšlenky, které ji během psaní a při zpětném pohledu na knihy napadaly.
Kniha začíná předmluvou, v které Ursula Le Guinová uvádí, že povídky napsala asi po osmi letech od vydání čtvrté knihy Tehanu. Ráda se do světa Zeměmoří vrátila a zjistila, že postavy mají stále co čtenáři vyprávět. Pět prvních povídek v souhrnném svazku původně vyšlo jako šestá kniha cyklu pod názvem Příběhy ze Zeměmoří. Jsou pátráním v historii smyšleného světa, která předchází nebo doplňuje příběh Geda, čarodějů, draků a Zeměmoří.
Příběhy ze Zeměmoří
První rozsáhlejší povídka Hledač je příběh zasazený asi tři sta let před události Čaroděje Zeměmoří. Byly to velmi temné časy, kdy si zemi rozebrali mocní a bohatí páni, kteří si mohli dovolit platit čaroděje. Po jejich vládě a magických soubojích čarodějů zůstávala často spoušť a zničená země. Pirátství a otrokářství jen kvetlo, a pokud byl někdo magií nadaný, byl mezi lidmi nenáviděný, nebo často zotročený. Do takových časů se narodil malý Vydra, syn lodního tesaře v Havnoru s magickým talentem.
Černá Růže a Diamant je bez časového určení příběhem dvou mladých lidí, na které jejich rodiny kladou jisté nároky. Diamantův otec by si přál mít ze syna velkého čaroděje. Růže je dcerou obyčejné vesnické čarodějky a Diamantovu otci není vůbec po chuti. Diamant nadání má, ale mnohem raději se věnuje hudbě a Růži.
Na Gontu se odehrává příběh Kosti země, jehož hlavními postavami jsou čaroděj Heleth a první Gedův učitel Ogion. Gontu hrozí pohroma, které se budou snažit společně zabránit.
Na Vysokých blatech je příběh v mnoha ohledech zbloudilého čaroděje a probíhá v letech, kdy Krahujec byl na Roke arcimágem.
Dračinka je opět delší povídkou a také úvodem k později vydané knize Jiný vítr. Časově zapadá do období několika let po událostech v románu Tehanu. Příběh náleží dívce, jejíž rodina po generace žila a žije na ostrově Way. Kdysi prosperující rod na prosperujícím panství je však minulostí. Dračinka je dcerou jednoho z dědiců a měla by ve svých třinácti letech dostat pravé jméno. Jenže její otec nenávidí všechno a všechny a nechat pojmenovat svou dceru odmítá. Dračinka se o to tedy tajně postará sama. Jenže pravé jméno je magie a ona cítí, že to její tak úplně nesedí.
Jiný vítr
Pátá kniha navazuje na události čtvrtého dílu Tehanu a prolíná se s povídkou Dračinka. V této době žije Krahujec s Tenar a adoptivní dcerou Tehanu na ostrově Gont a mladý král Lebannen vládne z Havnoru celému Archipelu. Měla by nastat doba míru a pokoje, ale k Lebannenovi stále častěji přicházejí zprávy z Vnitřních ostrovů o útocích draků. Také ostrov mágů Roke stále nemá nového arcimága a mistr Habr u tamních čarodějů nenachází řešení svého problému s velmi živými sny o suché zemi za zdí, odkud ho volá jeho zemřelá žena. Žádá o osvobození.
Fakta
Další součástí druhého svazku je popis Zeměmoří, jeho obyvatelstva a jazyků, dějin, významných osobností, magie a školy na Roke.
Povídky
Některé z povídek podle autorky popisují sekundární svět vedle Zeměmořského
Slovo, jež odpoutává je o čaroději jménem Festin z Vnějších dálav, který se ocitl v zajetí, ani nevěděl jak. Při jeho pokusech uniknout pomalu pozbývá sil, až mu zůstane jen jediná možnost, jak nad svým věznitelem vyzrát.
Jak to dopadne, když se mořepán a čaroděj Černovous vydá po stopách zmizelého dračího pokladu z Pendoru za domnělým zlodějským čarodějem, se dočteme v Moci jmen. Jenže Pan Podkopec není jen tak nějaký čarodějíček.
Dcera Ordenu je vyprávění o vyrovnání starých dluhů a spravedlnosti.
V Záři ohně se autorka vrátila ke Krahujci. Je to jeho i její rozloučení, poslední povídka o velkém arcimágovi.
Přednáška
V úplném závěru knihy je autorčino pojednání, se kterým vystoupila v srpnu roku 1992. Původní přednáška měla název Děti, ženy, muži a draci, v knize je uvedena pod názvem Zeměmoří novýma očima. Ursula Le Guinová se v něm zaobírá genderem a archetypy, zamýšlí se nad tím, kdo v románech bývá hrdinou, a vysvětluje svůj pohled na zeměmořské knihy s ohledem na tyto role.
Ursula K. Le Guinová byla bezesporu mistryní žánru fantasy, sci-fi a poezie, ať už šlo o dílo pro děti, nebo dospělé. Za svůj život napsala úctyhodný počet děl: třiadvacet románů, dvanáct svazků povídek, jedenáct svazků poezie, třináct knih pro děti, pět sbírek esejů a čtyři překladová díla. Za svou práci získala také mnohá ocenění.
Její knihy jsou plné poetiky a filozofických myšlenek. Často se zaobírá svobodou, rovnoprávností a odpovědností. Není tomu jinak ani v dílech uvedených ve druhém svazku. Úroveň povídek a příběhů je různá a u některých se zdá, že ani nesouvisejí se Zeměmořím. Jenže všechny jsou o lidech, kteří v tomto světě žijí, a nejde vždy jen o hrdiny, ale i o obyčejné lidi, kteří se potýkají se stejnými starostmi jako my.
Překlad je dílem Petra Kotrleho, který přeložil většinu u nás vydaného díla Le Guinové. Knihu provázejí ilustrace Mikuláše Podprockého, který je autorem i knižních obálek na obou svazcích.
Celou knižní sérii Zeměmoří jsem četla už před lety, ale pamatovala jsem si některé části jen matně. Také s věkem na příběhy a postavy hledím jinak, takže jsem si oba souhrnné svazky moc užila, včetně některých povídek, které jsem dosud neměla možnost si přečíst. Nejvíce se mi zamlouvala Dračinka a Hledač, z pozdějších mě pobavila Moc jmen. Překvapila mě i povídka Slovo, jež odpoutává, která podle mě hodně souvisí se zmíněným Hledačem.
Pokud ještě ani jednu Velkou knihu Zeměmoří doma nemáte a chcete si udělat radost pod stromečkem, můžete si počkat na připravovanou novinku nakladatelství Argo. Obě knihy vyjdou v prosinci v sběratelském boxu.
Vydalo: Argo/Triton, 2023
Překlad: Petr Kotrle, Olga Machačová
Obálka a ilustrace: Mikuláš Podprocký
Vazba: vázaná
593 stran / 848 Kč
