Ursula K. Le Guinová – Kroniky Západního pobřeží

Kroniky Západního pobřeží jsou souborem dříve samostatně vydaných románů s volně navazujícími příběhy o povinnosti, nesvobodě a otroctví a také o tradicích. O tom vypráví tři příběhy z pohledu hrdinů žijících na různých místech a v rozdílných podmínkách. V Darech se setkáme s Orrecem z Vysočiny, v Hlasech s Memer z města Ansulu a v Silách s otrokem Gavirem z městského státu Etry.

Dary
Vysočina je chudý, kamenitý kraj se svéráznými obyvateli, jenže právě takovými být musí, aby přežili. Žijí v rodinách s lidmi rodině poddanými a oplývají zvláštním vrozeným magickým nadáním, kterému říkají dar. Darů je mnoho. Některý je užitečný pro útok nebo obranu, některý dokáže odebrat svobodnou vůli a z člověka udělat poslušnou loutku a jiný zas přivolává zvířata. Každá rodina má však jen jeden dar, s nímž se snaží zaopatřit živobytí a udržet své blízké v bezpečí před nepřáteli. Člověk s největším nadáním v rodině se stává jejich vůdcem, brantorem.

Oreccův otec vládne darem ničení. Snaží se Orecca od mala připravovat na roli brantora, kterou po něm převezme, a učí ho ovládat rodinný dar. Jenže Orrec si není jistý tím, zda takový dar vůbec chce. Raději by poslouchal matčiny příběhy z Nížiny, odkud pochází, a četl si. Možná však nebude mít na výběr – odpovědnost k rodině a její prospěch má na Vysočině přednost před jednotlivcem, a navíc si jedna ze sousedních rodin ráda silou bere, co se jí zlíbí.

Hlasy
Město Ansul bývalo centrem kultury a vzdělanosti celého Západního pobřeží, obývané rovnoprávnými občany s volenou vládou, jejichž hlasem byl Správce cesty. Jeho úkolem bylo spravovat knihovnu, cestovat mezi městy, uzavírat obchodní smlouvy a promlouvat s lidmi při společenských událostech i mimo ně. Ale pak do města vtrhla armáda Aldů. Pouštní národ, který v psaném slovu vidí ďáblovo dílo, a právě sídlo ďábla přišli přes poušť zničit. Zabíjeli, znásilňovali, pálili a ničili vše, nač přišli, ale sídlo ďábla nenalezli.

Po řadě let v obsazeném Ansulu z mladých lidí nikdo neumí číst a psát a po knihách není ani památky. Jen malé děvče Memer, jež bydlí v domě Správce cesty, ví, kde najít skryté místo v domě plné knih. Správce cesty se vrátil z vězení Aldů zlomený a polámaný, ale Memer, kterou nalezl v tajné místnosti nad knihami, mu přinesla útěchu v řadě let, kdy byl jejím učitelem. Nyní je Memer skoro dospělá a do města má dorazit slavný básník a vypravěč Orrec Caspro, kterého pozvali sami Aldové. Mohl by on být tím hlasem, který vyburcuje obyvatele města ke vzpouře?

Síly
Etra je jedním z městských států, kterým tradice velí uctívat své Předky a Rodinu, hájit městská území a zajímat otroky při válečných výpadech. Tak se i do jedné z vládnoucích Rodin dostal Gavir se svou starší sestrou Sallo. Jako velmi malé je z Mokřin do města přivedli vojáci a oni teď slouží své Rodině a ve službě pomalu dospívají. Ale mají štěstí, protože jejich Rodina hledí na to, aby s každým otrokem pod jejím vedením bylo slušně zacházeno a dostalo se mu podle práce, kterou má vykonávat, alespoň základního vzdělání. Tak se vedle sebe učí děti hlavy Rodiny i mladí otroci, vedeni učitelem otrokem.

Gavir má jednou převzít učitelovo místo a je na svou roli připravován. Byl vybrán, protože má nadání si pamatovat každé přečtené slovo. Má i další dar, ale o tom nesmí s nikým mluvit. Vzpomíná si na události a místa, která viděl, ale i na místa a události, jež teprve přijdou. Vídá Mokřiny, z kterých pochází, i vpád cizích vojáků do města. Čím je starší a vzdělanější, a čím více toho prožije, tím je pro něj více zřejmé, jak omezená práva jako otrok má a jak jednoduché je být svými pány zrazen. A nejen pány. Vždy je tu někdo silnější a mocnější, kdo chce o osudech lidí rozhodovat.

Američanka Ursula K. Le Guinová (*1929) je autorkou mnoha úspěšných knih z žánru sci-fi a fantasy, za které dostala řadu literárních cen. U nás mezi nejznámější patří sága ze světa Zeměmoří a kniha Levá ruka tmy z cyklu Hain. Je skvělou vypravěčkou, příběhy a smyšlené světy má promyšlené do nejmenších detailů a povahy hrdinů čtenáře nenechají na pochybách, že tací lidé opravdu jsme.

Všechny hlavní postavy v Kronikách Západního pobřeží mají mnoho společného. Vyrůstají ve skrovných podmínkách a mezi svými jsou považováni za podivíny. Milují knihy, vyprávění příběhů a je pro ně důležité vzdělání. Všichni jsou svým prostředím, lidmi a kulturou omezení, ale mají šanci to změnit. Příběhy na sebe volně navazují a hrdinové se postupně setkávají s odstupem několika let. Čtenář má tak možnost vidět, jak si protagonisté vedli a kam se v životě posunuli.

Dary jsou ze začátku rozvláčné, uvádějí však čtenáře do prostředí Západního pobřeží a mezi zvyky tamních obyvatel. S přibývajícími informacemi však dojde hlavně na osudy Orreca a jeho blízkých. Hlasy přibližují střet dvou naprosto rozdílných kultur a ozřejmí osídlení Západního pobřeží. Síly jsou nejrozsáhlejším vyprávěním, které popisuje život hlavního hrdiny od dětství až po dospělost, jeho vývoj, uvědomění a vymanění z omezujících pout.

Kroniky Západního pobřeží mě vrátily do let, kdy jsem četla o magickém učedníkovi Gedovi ze Zeměmoří, a opět jsem si lebedila nad autorčiným stylem vyprávění. Ač magie v Kronikách moc nezůstalo a funguje jinak nežli v Zeměmoří, nemohla jsem se zbavit přesvědčení, že jde o úplně stejný svět, jen jiné kraje a jiný čas, s pozůstatkem magického nadání po předcích. Prohledávala jsem mapy i oficiální autorčiny stránky, ale na žádnou spojitost jsem bohužel nenarazila. Ale stejně nejsem úplně přesvědčená, že to tak není.

Knihu Kroniky Západního pobřeží mohu jedině doporučit. Vhodná je pro starší mládež i dospělé a myslím si, že vydání všech tří knih v jednom souboru autorčinu záměru sdělit své myšlenky o svobodě jedině prospělo.

Ukázka

Vydal: Triton, 2017
Překlad: Petr Kotrle (Dary a Hlasy), Jakub Němeček (Síly)
Ilustrace: Larry Rostant
Vazba: vázaná
Počet stran: 560
Doporučená cena: 499 Kč