S Markem Skřipským o fascinaci první republikou a fantastice nejen z Ostravska
Marek Skřipský má na kontě devět knih, z toho první čtyři jsou detektivky s inspektorem Rádlem, které se odehrávají v období první republiky. Jeho nejnovějším počinem je povídkový román Ostravský páter. Marka Skřipského jsem se ptal ale nejen na něj.
Kdo je inspektor Rádl, jak se stalo, že jsi mu v letech 2015 -2018 věnoval čtyři knihy, a o čem jsou?
Pokud bychom to počítali anglosaským systémem počítání leteckých sestřelů, bylo by těch knih vlastně osm, protože dvě jsem spáchal ve spolupráci s Tomem Bandžuchem. 😊 Knihy s inspektorem Rádlem nepatří do kategorie fantasy. Jsou to historické detektivně špionážní thrillery převážně z období první republiky, následně také druhé republiky a protektorátu. Rádl se coby legionář vrací z války, do které narukoval jako čerstvě odmaturovaný gymnazista. Po krátké služby u policie si ho vytipuje tajná služba a Rádl pracuje na zákulisních či politicky ožehavých kauzách. Na pozadí jeho příběhu jsem zároveň načrtl atmosféru, podobu a zvraty moderních českých/československých dějin.
Knihy o Rádlovi vydalo nakladatelství MOBA a musím říct, že první a poslední z nich jsou z dlouhodobého pohledu mými nejprodávanějšími knihami. Případy inspektora Rádla měly také slušnou odezvu u recenzentů velkých médií (IDnes, HN, Novinky…) a v blogosféře. Tyto knihy mě „udělaly“ jako spisovatele. Moc rád na jejich tvorbu a následné postupné vydávání (každou knihu nakladatel posuzoval zvlášť) vzpomínám. Jen tak na okraj, Rádl se okrajově mihl také v Ostravských mystériích a Strážníkovi z Nového Světa.
Většina čtenářů fantastiky tě zná jako autora knih Ostravská mystéria, Ostravský páter a jako spoluautora série Archivy tajné války. Jak se stalo, že založením realista, vzděláním historik a politolog začal psát fantastiku?
Do značné míry je to Bandžiho práce! Když mi táhlo na třicet, seznámil mě s dílem Howarda Lovecrafta a Roberta Howarda. Navíc jsem si přečetl Bandžiho Ve službách republiky. To byla pecka! Přes Lovecrafta jsem se nadto dobral prací lorda Dunsanyho, jehož považuji za vůbec nejlepšího autora fantasy. Mimochodem, vůbec nechápu, proč žádný nakladatel nevydal česky některou z jeho úžasných prací (bibliofilskou fajnovku od historické papírny Velké Losiny nepočítám – byť je nádherná). Do té doby jsem z oblasti fantasy uznával jen Tolkiena a Sapkowského, jinak jsem k žánru dlouho měl dost přezíravý postoj. Také proto, že „aktivní fantasáci“, které jsem znal třeba na střední, byli z velké části poměrně divní lidé.
Můj přístup se změnil, zjistil jsem, že kromě „krmného braku“ je fantastika studnicí mnoha kvalitních děl. Typickým fantasákem se vším všudy ale nejsem. Mimochodem, loni jsem četl geniální Led od Jacka Dukaje a pořádně jsem si pošmákl. Ovšem „krmní fantasáci“ tuto naprosto jedinečnou knihu nepřijali, protože je „moc dlouhá“. Argument jako prase! Knihy se přece nedělí na dlouhé a krátké, nýbrž na dobré a špatné.
Zkrátka jsem začal uvažovat trochu jinak a začalo mě velmi bavit kombinování reálných historických kulis a fantaskních prvků. To je velká zábava. A moc mě těší, že se baví také čtenáři, o čemž svědčí loňský dotisk Ostravských mystérií.
Povíš nám o knihách Ostravská mystéria a Ostravský páter něco víc?
Rád. Jedná se o historickou fantasy z prvorepublikového Ostravska. Knihy na sebe navazují jen velmi volně, takže je možné přečíst si „Pátera“ bez předchozí znalosti „Mystérií“. Ale samozřejmě, kdo četl obojí, bude ty příběhy vnímat v širších souvislostech. Hlavními hrdiny první knihy jsou gymnaziální učitel s legionářskou minulostí, hodně ostrý, avšak zároveň vnímavý římskokatolický kněz a účetní z železáren, která je dcerou četníka, má dobrodružnou povahu a „klukovské zájmy“. Náhoda je svede dohromady a společně se pak utkávají s vlkodlaky v Pustkovci, gnómy na Dole Louis, nacistickými okultisty, agenty sovětské OGPU… Anebo chrání věčného člověka, kterého chce ambiciózní vědec vykuchat na orgány. Ve druhé knize je děj prioritně soustředěn na kněze Bronského. Ten se mezitím stal numerářem Opus Dei pro Ostravsko a jeho povinností je být jakousi předsunutou stráží na okultní frontě.
Tvou další knihou je Strážník z Nového Světa. Jde o knihu podobného ražení jako Ostravská mystéria, jen z Prahy?
„Strážník“ vyšel předloni v nakladatelství Albatros. Je to jakýsi „kompromis“ mezi inspektorem Rádlem a mou fantasy tvorbou. V knize je sice přítomen nadpřirozený prvek, ale příběh jako takový je spíše mysteriózní než fantasy. Důležitou roli v něm hraje atmosféra a historie Nového Světa, úžasné zapomenuté části Prahy, která mě naprosto dostala. Hlavním hrdinou je vystudovaný architekt, jenž se stal policejním pochůzkářem, aby mohl chodit svým milovaným Novým Světem a brát za to ještě plat. A protože se jedná o neobvyklého strážníka, potkávají ho neobvyklé případy.
Dostávám se k Archivům tajné války. To je série, kterou píšeš s Tomášem Bandžuchem. Jak se stalo, že s Tomášem pracujete na společné knize, a jak se ti s ním spolupracuje?
Tuhle „tajnou kroniku okultní fronty druhé světové války“ jsem původně psal sám. Bandži klasicky betačtenařil. Jenže pokaždé měl tolik perfektních připomínek a nových zápletek! Tak mu říkám – slovy „Oprásků“ – „ciwe, Pančuch, poťme to psád dokupi!“ A protože Bandži je pro každou srandu, tak kývl.
Je to perfektní intelektuální a kreativní ping pong, kdy nevíte, co vám ten druhý pošle, a musíte na to reagovat. Máme pouze jedno hlavní pravidlo: nezabíjet hlavní postavy bez předchozí dohody. Aktuálně píšeme třetí část a míč je na mojí straně hřiště. Ale blíží se nám doba dovolených – Gdaňsk, jižní Čechy… takže se určitě zpozdím 😊
V anotaci k prvnímu dílu se můžeme dočíst, že se odehrává v období kolem roku 1938 a navštívíme v ní Branišovský les i Tibet. Navíc první díl nese podtitul Úsvit černého slunce a to si většina lidí spojuje s organizací Thule.
Ano, výrazným hráčem na okultní frontě je v příběhu „černý řád SS“, který z Thule do značné míry vzešel, existuje tam tedy přímá návaznost. Esesáci navíc mají zpočátku ve znalostech skrytých sil značný náskok, který musí jejich protivníci stahovat. Naštěstí jim v tom pomáhá kvantová fyzika, vynálezy českého vlasteneckého génia Ludvíka Očenáška nebo zkušenost mystiků a mezidimenzionálních cestovatelů.
Některé tvé knihy vyšly v nakladatelství Straky na vrbě. Jak se ti s Michaelem Broncem spolupracuje?
Na Michaelovi si strašně cením toho, že má ke knihám takový ten „obrozenecký“ přístup. Je to F. L. Věk české fantasy! 😊 Jestliže „korporátní“ nakladatelství se dají přirovnat ke stroji hučící tiskárně, Straky na vrbě připomínají spíš gotický kostelík v „perreaultovské“ krajině, kde si mnich, za pomoci krásné iluminace, „hraje“ s novou knížkou. Každé knize Michael věnuje opravdu velkou pozornost, která je až neuvěřitelná, když si uvědomíme, jak velké množství titulů jeho nakladatelství pouští do světa.
Máš na svém kontě i dvě audioknihy. Jak se stalo, že OvaAudio vydala i Výpravy jinam, které knižně nikdy nevyšly? A o čem vlastně tahle audiokniha je?
Odpověď je velmi jednoduchá. Michaelu Broncovi se Výpravy jinam nelíbily, takže vydání odmítl, nakladatelství MOBA tyhle věci nevydává a nikomu jinému jsem je tuším nenabízel. Ovšem od betačtenářů jsem měl velmi kladné, až nadšené reakce. Nabídl jsem tedy látku Vladanu Hýlovi, svému kamarádovi a exkolegovi z rádia, který zároveň vlastní nahrávací studio OvaAudio. V té době už měl za sebou audiopodobu „Mystérií“, jejichž prodeje si velmi pochvaloval, a dokonce je nominoval na audioknihu roku 2020. Výpravy jinam ho zaujaly: „Ty vole, to nechápu, že ti to nevydali…“ A tak se do nich pustil. Prodeje sice nejsou tak dobré jako u Mystérií, ale hýbou se poměrně slušně. Recenze byly také vesměs pozitivní.
K napsání mě inspiroval dokument BBC o možnosti existence paralelních světů. Hlavním hrdinou je mladý jižanský gentleman, který začne jiné dimenze prozkoumávat, nejprve čistě ze zájmu. Nakonec se v nich osudově zaplete, a navíc zjistí, že i v těch jiných světech se kříží zájmy mnoha aktérů z naší dimenze. Ať už průmyslníků, tajných služeb nebo organizovaného zločinu. Děj – tedy aspoň dle časového rámce našeho světa – se odehrává začátkem 20. let minulého století.
Čím tě jako autora přitahuje období první republiky?
Jak jsem říkal v rozhovoru pro Literární noviny, první republika mě fascinuje především tím, že jsme jako země dokázali za krátkou dobu dvaceti let velmi mnoho. A to v mnoha oborech – architektuře, umění, technice, vojenství, průmyslu, celkové kvalitě života… Švýcaři od nás kupovali tanky! Byla to rovněž doba velkých, výrazně profilovaných osobností, jichž se v dnešní politicky korektní době tolik nedostává – Rašínové, Masaryk, Švehla, Baťa, Sousedík, Šnejdárek, Podolská, Junková, Gočár, Jurkovič… Navíc jsme to všechno měli ve svých rukou. Bohužel jen na dvacet let.
To říkám s vědomím skutečnosti, že i ta první republika měla nemálo problémů. Rozhodně nepodléhám té kýčovité „masarykovské“ idealizaci. Nehledě k tomu, že jakkoliv si TGM vážím, mými nejoblíbenějšími osobnostmi první republiky jsou národní demokraté Alois a Ladislav Rašínové. Ta „pravá fronta proti Hradu“. 😊
Teď ti vyšel Ostravský páter, ale určitě chystáš pro své fanoušky něco nového. Na co se tedy, ať už od tebe samotného, nebo od tebe a Tomáše Bandžucha, můžeme těšit?
Rozepsaného toho mám spoustu, ať už věcí ze žánru fantasy či mimo něj. Prioritu teď má pochopitelně kooperativka s Bandžim. Nicméně krátce před dokončením je také moje sbírka čtyř hororových novel z období první republiky (1934–1937). Píšu si ale třeba i náladové krátké povídky, inspirované mými zážitky z gymnaziálních studií, osmileté práce v rádiu nebo jihočeských dovolených. Takové pocitovky. Jo a zkouším také fantasy pohádky! 😊
Děkuji za rozhovor, přeji tvým knihám spoustu spokojených čtenářů a těším se na další tvoje příběhy.
Nemáš zač, já děkuji. Ať se daří!