Věk přízraků – young adult z historické Olomouce
Český fantastický rybníček je docela malý, přesto v něm čas od času můžete narazit na někoho, kdo dokáže překvapit. Lenka Poláčková, vítězka 5. ročníku literární soutěže Hvězda inkoustu, se po dvou nežánrových románech rozhodla smočit ve fantastice aspoň pár prstů s mysteriózním historickým příběhem Věk přízraků.
Žofie je česká služebná v domě bohatých německých měšťanů žijících v nově vznikající vilové čtvrti na předměstí tehdejší Olomouce. Práce je náročná, ale Žofie to nějak zvládá – tedy do okamžiku, kdy se nečekaně ukáže přítel z dětství, který prozradí její tajemství. Žofie totiž slyší hlasy zemřelých. Jenže to, co se zpočátku stalo nezamýšleným prostředkem k jistému společenskému vzestupu, může být nakonec problémem, který uvrhne do temnoty nejen Žofii.
Věk přízraků je primárně historický román s romantickou linkou a špetkou fantasy v podobě hlasů zesnulých. Jelikož to není vyloženě ústřední motiv, řadila bych tak knihu spíš do kategorie mysteriózní. I tak má ale tahle „duchařská“ rovina velký vliv na celkovou atmosféru a vyznění příběhu. Žofie se díky svému daru účastní seancí, v nichž figuruje jako médium, a kvůli tomu se propadá stále víc do osidel moci, s níž není radno si zahrávat.
Celé vyprávění není přehnaně složité, přesto dokáže Lenka Poláčková čtenáře na několika místech šikovně zmást a vnáší do příběhu i nečekané prvky. I přes jistou temnotu a několik vypjatých okamžiků je však Věk přízraků spíš milým čtením a není třeba se obávat, že by šlo o horor. Autorka v něm představila sympatickou hrdinku i jejího bratra a upředla s jejich pomocí kolem čtenářů pavučinu na poměry young adult nevšedního příběhu.
Nejsem historik, takže nedokážu poznat, nakolik jsou informace v knize přesné, ale při čtení působily věrohodně a bylo znát, že si Lenka Poláčková dělala důkladné rešerše (kniha na konci obsahuje i vysvětlení k některým skutečným událostem a postavám, které se v knize objevily). Ačkoliv Věk přízraků obsahuje řadu historických informací a v některých případech je nutné je vysvětlovat klasickým způsobem, nepůsobí takové části vyprávění suchopárně a plynou stejně hladce jako zbytek textu.
Příběh se odehrává na konci devatenáctého století, v období secese, a autorka na to bere zřetel nejen z historického a kulturního hlediska – ať už se to týká jisté ostrakizace Čechů, vzestupu oblíbenosti komunismu kvůli utlačování ze strany buržoazie, nebo výzdoby domů –, ale také z hlediska jazykového. A nemluvím tím jen o onikání, které zní v dnešní době nezvykle.
Lenka Poláčková má totiž krásný sloh. Volbou slov i tím, jak uvážlivě je za sebe řadí, docílila nejen věrohodného dobového pocitu při čtení, ale zároveň navodila výtečnou atmosféru a přinesla čtenářům zase trochu jiný zážitek. V případě Věku přízraků je jazykové provedení tím, co román odlišuje od ostatních YA knih. Sloh je vytříbený a malebný a táhne knihu o několik příček výš než řadu podobných titulů. Skvěle zvládnuté, příběhu perfektně přizpůsobené, spisovatelské řemeslo celkově příběhu dodává jistou hloubavost, která je velice příjemná.
Musím také vyzdvihnout grafické zpracování knihy. Nakladatelství YA čtu je malé, přesto každé knize věnuje péči a dělá z ní opravdu nádherný přírůstek do knihovny. Věk přízraků není výjimkou. V knižním boxu, které YA čtu dělá k většině svých knih, se čtenáři dočkají nádherného vázaného vydání s krásnou barevnou ořízkou. I samotná obálka s vlčími máky a zlacením upoutá na první pohled. O zlacení nebyla ochuzena ani brožovaná verze, která se dostala na pulty knihkupectví. Kniha je krásně upravená i uvnitř, ačkoliv by sazbě prospělo větší odsazení odstavců – takhle místy text trochu splýval.
Věk přízraků je ideálním čtením na dlouhé podzimní a zimní večery. Okouzlí vás svou atmosférou i vypravěčským stylem a je důkazem, že českým autorům se vyplatí věnovat pozornost.
Vydal: YA čtu, 2023
Vazba: brožovaná
Počet stran: 280
Cena: 399 Kč