American Horror Story – 1984 & Double Feature
Po delší odmlce se k fanouškům vrátil seriál American Horror Story Brada Falchuka a Briana Murphyho. Inspirování zvýšeným zájmem o klasické horory z devadesátek, způsobeným především seriálem Stranger Things a novou filmovou verzí Kingova IT, přichystali divákům slasherovou sérii s názvem 1984 a dvojitou sérii Double Feature, již postavili na dalších více či méně provařených motivech.
1984
„Najdu si tě. Satan mi ukáže cestu!“
Parta mladých si vyrazí na léto do nevalně proslulého, nedávno však znovu otevřeného kempu Redwood, aby velmi záhy zjistili, že tu stále něco není v pořádku. Někdo se bojí, někdo se bojí bát, někdo se bojí svůj strach přiznat ostatním, tak už to bývá, dokud není pro všechny pozdě. Do kempu se vrací nejen někdejší masový vrah Mr. Jingles, ale objevuje se tu ještě vrah nový, kterého si s sebou nechtěně dovezla jedna z hrdinek příběhu. A to není vše, jsou tu ještě další ztracené duše. Ty, které nikdy neodešly.
Osmdesátkové klišé i předvídatelnost příběhu do jisté míry sluší, skvěle je doplňuje skutečně autentická atmosféra dob aerobiku a magneťáků (včetně stylové hudby). Už samotná úvodní znělka je pastvou pro oči. Ale to by nebylo AHS, kdyby se z každého druhého nevyklubal psychotik a nevysekal ze vší té řezničiny ještě flákotu navíc. Postavy tu nehrají až tak veliký prim, důležité je spíše to, co skrývají a jak dobře umí vřískat či utíkat. Přesto herecké obsazení opět potěší: Emma Roberts jako ta slušná a Billie Lourd jako ta zhýralá holka, Leslie Grossman v roli přeživší a zároveň vedoucí kempu nebo Cody Fern coby tuctový ambiciózní rádoby herec. Úplně všichni za sebou mají nepěknou minulost, která je má brzy dostihnout.
Známých tváří je v sérii 1984 o něco méně, než jsou diváci zvyklí, jde také o vůbec první řadu, ve které se neobjeví Evan Peters ani Sarah Paulson.
Na druhou stranu se tu „vyskytnou“ mnohá zpestření, jako je například hudebník a tanečník Zach Villa jako ne úplně dobře napsaný (byť podle skutečné postavy) vrah Richard Ramirez (postava se objevila už v Hotelu Cortez, ale tehdy měla jiného představitele), nebo Mitch Pilleggi z Akt X v roli psychiatra Mr. Jinglese (výborně zahraného rovněž častým „návštěvníkem“ AHS Johnem Carrollem Linchem). Postavy Pillegiho i Linche tu přímo souvisí s postavami v Aktech X, zejména pak z jednoho dílu v 11. sérii o vzpomínkách na válku ve Vietnamu, ve které se objevuje James, budoucí pološílený vrah a jeho nejlepší přítel – budoucí psychiatr.
The double feature
Red Tide
„Jsi moje múza. Budeš mým heroinem v každém příběhu, který kdy napíšu.“
První a o dva díly delší část této po všech stránkách rozpolcené série nabízí komorní a atmosférický příběh rodiny, která se v touze po změně a inspiraci nastěhuje do nového domu (ano, to už jsme tu měli, ale zde onen dům nehraje až tak velikou roli). V ulicích malého přímořského městečka a i v jeho parcích, na hřbitově či na pláži se i během dne objevují podivní znetvoření lidé. Za chováním dotyčných by mohla vězet tajná droga, jíž propadne i mladý otec rodiny. Poměrně dost originální příběh přinese několik zvratů, vydařené rodinné drama se zajímavými a překvapivě uvěřitelnými postavami. Výborný je herecký výkon mladičké Ryan Kiery Armstrong (mihla se mj. ve filmech Black Widow nebo druhé kapitole IT) v roli ctižádostivé dcerušky, která jde přes mrtvoly.
Seriálová stálice Sarah Paulson je v roli bezdomovkyně k nepoznání a jasně dokazuje, že je schopna zahrát prakticky cokoliv; v podobně překvapivé roli se zde objeví i Macaulay Culkin. Evan Peters v tandemu s démonickou Frances Conroy táhnou, Leslie Grossman si tentokrát střihla sebevědomou a silnou postavu, Lili Rabe to prostě sluší kdykoliv v roli oběti a Adina Porter se opět vrací v roli policistky. Neokoukaný, nikoli však nový Finn Wittrock (před tím si zahrál v sérii Hotel a 1984) tentokrát zazářil v hlavní roli rozpolceného otce. Téma jedinečného talentu, touhy po prosazení, inspirace a mrtvých bodů bez múzy bude blízké zejména všem umělcům. A z tohoto důvodu shlédnutí alespoň této části desáté série musím doporučit. Potěší i nové, poměrně originální pojetí krev pijících bytostí. Dusivá atmosféra a komorní pojetí však slibovaly ještě mnoho navíc, je proto veliká škoda, že příběh vyšuměl a nenabídl originálnější finále.
Death Valley
„Pane prezidente, to vy budete poslouchat nás!“
Asi velikým překvapením byla pro všechny diváky otočka o 180 stupňů hned v prvním díle druhé části série. Dostáváme úplně jiný příběh z jiné doby a na naprosto odlišné téma. Příběh Death Valley je jako vystřižený z bulvárního plátku o objevení UFO a únosech nevinných Američanů. Atmosféra je klišovitá skoro až půvabně, sem tam vyvolává úsměv na tváři a trochu té nostalgie. O to překvapivější jsou ojedinělé hororové výjevy. Je jich jen pár a v každé z těch scének jasně poznáte, kde autoři čerpali inspiraci. Jako další pěst na oko pak působí linie ze současnosti, kde čtveřice mladých výletníků otěhotní po blízkém setkání třetího druhu. A to včetně mužů.
Výbornou ruku měli tvůrci s výběrem představitele hlavní postavy. Sympatický Neal McDonough (Agents Of Tomorrow, Projekt Modrá kniha, mihl se i v seriálech Aktia X či Agenti S.H.I.E.L.D a nedávno zazářil ve sci-fi propadáku Bruce Willise Apex) se do role prezidenta hodí bezvadně. Objeví se i staří známí včetně Sarah Paulson či Leslie Grossman, celkově však postavy stejně jako příběh nemají moc co nabídnout.
Důvodů pro rozdělení jubilejní řady na dvě tematicky odlišné části bylo více, rozhodnutí však nebylo příliš šťastné. O to hůře, že se dějové linky obou částí – jak by diváci mohli doufat – nakonec vůbec nespojí a žádná z postav ani nesouvisí s nikým z předchozích řad. Celkově jde o jednu z nejméně povedených sérií v historii American Horror Story, přesto si myslím, že si své fanoušky najde.
