Stranger Things – ohlédnutí za první a druhou řadou
Možná ještě letos, nejpozději příští rok bychom se měli dočkat třetí série úspěšného hororového seriálu Stranger Things, který momentálně obsazuje na československé filmové databázi 17. příčku co do kvality, a 48. v oblíbenosti.
„Nezajímá mě, zda mi někdo věří! Já vím, že je naživu!” (Joyce Byers)
Téměř každého, kdo okem zavadil o pilotní díl, seriál přikoval k obrazovce. Bylo na něm totiž něco známého a povědomého, něco, co máme rádi už léta – od zpracování úvodního nápisu, přes hudbu, až po zvyky a outfity dětských protagonistů. Všechno to totiž zavání Kingem. A ačkoli se bratří Dufferové při práci neřídili žádnou konkrétní předlohou, z každé druhé scény vykukují klasické „kingovky“ (Stůj při mně s tehdy mladičkým Riverem Phoenixem, nebo To, v jehož nové verzi hraje Finn Wolfhard náhodou právě ze Stranger Things.). I zde máme partu nerozlučných kamarádů, kteří se vydají na vlastní pěst proti nebezpečí. Všechno se rozpoutá hned v úvodním díle, kdy zmizí malý Will Byers. Jeho zoufalá matka zburcuje šerifa, který rozjíždí velkou pátrací akci. Mnohem úspěšnější je nakonec druhá skupina, složená z Willových přátel, která chlapce hledá na vlastní pěst. Jak jsou hoši překvapení, když místo na ztraceného kamaráda narazí na němou holku beze jména, která má schopnosti těch nejlepších komiksových hrdinů?
„Přátelé si nelžou.“ (Eleven)
Nostalgickou atmosféru osmdesátých let umocňují diskotékové hity i rockové pecky, ale také soundtrack s ústředním motivem. Příjemně osvěžujícím kořením jsou pak scénky jako vystřižené z Akt X (tajné laboratoře, mizící laboranti), nebo ty dojemnější, připomínající Spielbergova E. T. mimozemšťana. Těch je ve druhé sérii o něco více, ale ani zde tvůrci nesklouzávají ke kýčovité sci-fi; svět pod povrchem zůstává dusivě temný a cizí.
Příběhy obou řad nejsou nijak komplikované či extra originální. Mezi postupy, jakými Willova matka pokaždé najde řešení a přidává se k dětským hrdinům, je dokonce jistá paralela. Hlavním plusem Stranger Things se stává atmosféra a napětí (příšery deroucí se ze zdi, poblikávající žárovky, hrůzné zvuky a pláč v telefonu… to vše je mistrně sestříhané) a dechberoucí herecké výkony. Uvěřitelná je Winona Ryder v roli strachem pološílené matky, které nikdo nevěří. Úžasná je také Millie Bobby Brown v roli „testované“ holčičky, kamarády pojmenované El podle čísla 11, které má děvče vytetované na předloktí. Zajímavostí je, že se malá Millie velmi podobá Winoně a netají se tím, že se snaží kráčet v jejích šlépějích.
Výborné herecké výkony podává Noah Schnapp v roli cizí silou ovládaného Willa Byerse (především ve druhé řadě), nebo sympatický David Harbour v roli šerifa Hoppera. Pravdou je, že v seriálu Stranger Things nenajdeme špatně zahranou postavu. Se všemi se budete bát. A často a rádi.
Díky absenci explicitních potoků krve i mrtvých celkově se na seriál mohou (s ohledem na míru zobrazované hrůzy) dívat i školou povinní diváci.
Sečteno a podtrženo, svoji příčku v databázích si Stranger Things rozhodně zaslouží. Jde teď o to, zda si podobně vysokou laťku udrží i avizovaná třetí sezóna.
Domovská stanice: Netflix
Premiéra: 15. 7. 2016
Roky vysílání: 2016, 2017
Počet epizod: 8+9
Odkazy: Serialzone.cz, CSFD, IMDB