Ondřej Jireš (ed.): Legendy české fantasy II

Některé knihy se svého pokračování dočkají rychle, některé později a další vůbec. Druhý svazek antologie Legendy české fantasy přichází devět let po prvním díle, protože slovy jejího tvůrce bylo třeba počkat, až doroste další autorská generace, která si v něm zaslouží své místo.

Jires_Legendy-ceske-fantasyJiří Pavlovský dostal poměrně nevděčnou „otvírací“ úlohu, protože když už čtenář dostane do rukou jakýkoliv titul sborníkového typu, obvykle je to první nebo maximálně druhý příspěvek, který rozhodne o tom, jestli bude číst dál. Známá sestava z Kladiva na čaroděje však dokáže navnadit spolehlivě. I když mají své mouchy, společně táhnou za jeden provaz a opět se jim tak trochu mimochodem podaří zachránit svět, a aby toho nebylo málo, dokonce hned dvakrát. Jestliže Terry Pratchett napsal o Koralíně, že po jejím přečtení se už nikdy nebudete na knoflíky dívat jako dřív, totéž platí i Slepém honu a populární dětské hře na slepou bábu. Díky delšímu rozsahu navíc fanoušci nejpopulárnějšího současného „pokračovacího“ cyklu získávají takřka další regulérní díl svého oblíbeného čtiva a nemusí řešit nic dalšího.

V Poslední Libušině věštbě zase Pavel Renčín trochu jinou optikou nahlíží na staré mýty o dívčí válce a zařazuje ji do svého světa Městských válek. V povídce najdeme lásku, zradu, staré bohy, spoustu prolité krve, neúspěšný pokus o společenské reformy a nijak nevadí, že z hodin dějepisu si asi všichni pamatujeme, jak to všechno vlastně s Přemyslem a Vlastou dopadne. Ze všech zúčastněných má asi tento příspěvek největší potenciál k nalákání neznalého čtenářstva k dalším knihám série, kterou navíc chronologicky předchází.

Díky Veronice Válkové alias Adamu Andresovi v příběhu Tarantrofa můžeme opět navštívit Wetemau. Odonet to nemá jednoduché, protože zůstal posledním potomkem kentauřího rodu a musí se poprat se světem, kde už pro něj zdánlivě není místo. Zatímco ostatní si rádi vypomáhají hláškami a naturalistickým popisem bojových scén, zde převládá hravá poetika tolkienovského stylu, která ostře kontrastuje a zároveň vhodně doplňuje další legendy. Jen škoda, že vinou pracovních povinností a kvůli nabitému diáři autorky není v záplavě všudypřítomných řezničin podobných poklidnějších výletů pro čtenáře více.

Petra Neomillnerová a její holky jsou proti tomu úplně jiná liga. Lota si totiž bez příkras užívá života se vším pěkným i zlým, co k němu patří. V Jarní panně je se svou družinou vyhnána ze zaklínačské školy, dokud se jim nepodaří zbavit zákeřné kapavky. Jenže nejdříve je třeba někde sehnat peníze na zkušeného léčitele, a tak nezbývá než podniknout nebezpečnou výpravu za starou vědmou do začarovaného lesa, která tradičně nedopadne dle původních předpokladů a hlavní hrdinku nakonec představí v úplně jiném světle, než jsme dosud byli zvyklí. Text je možné zařadit mezi kratší povídky předcházející románu Psí zima.

Martin D. Antonín pak v nejdelším příspěvku Vousy, čest a inžynýři naopak závěr humorně odlehčuje, když se svérázným nadhledem bourá některá zažitá fantastická klišé. V příběhu dvou nerodných bratrů snažících se zastavit nemrtvou invazi z jiné dimenze propojuje své trpasličí a gobliní linie, dosud poněkud chaoticky rozházené v různých sbornících. Když už nic jiného, určitě by si příběhy o vousech, cti a ztřeštěných vynálezcích zasloužily vyjít v jednom uceleném svazku.

Druhé Legendy české fantasy se obtížně hodnotí jako celek. Každý autor odvedl kus dobré práce, ale zároveň tak trochu očekává, že se nejedná o první čtenářovo setkání s jeho postavami. Samozřejmě lze číst povídky i samostatně, ale přeci jen doplňují světy, které jsme poslední dobou zvyklí vídat na pultech knihkupectví, a alespoň nějaké předchozí povědomí rozhodně není na škodu.

Jako velké plus je třeba uvést, že se sice jedná o výběrovou „best of“ antologii, ale ve všech případech jde o původní, dosud nepublikované texty, a už jen za tohle je třeba zdvihnout palec nahoru. Legendy české fantasy II nejsou žádná „rychlokvaška“, ale skutečně reprezentativní a výstavní kniha české fantasy se vším všudy, která se určitě stane pěkným doplňkem každé knihovny. Ze současných úspěšných autorů v ní navíc podle mého nikdo nechybí (kromě těch, co už přispěli v první knize), ani nepřebývá.

Ukázka

Vydal: Argo; 2015

Koupit knihu