Zdeněk Žemlička: Vlčice a staré plemeno (1. svazek)

„…Ať tvou duši pohltí temnota a tvůj duch ať se toulá pustinou! Tvé tělo ať je slabé a bezmocné a pozná stín smrti! Tvé oči ať nevidí světlo dne…“ (str. 91) I v dalším příběhu vlčice Kroany půjde o víc, než by se na první pohled mohlo zdát.

Kroana by se už mohla naučit, že v jejím případě nicnedělání a nuda netrvají příliš dlouho. Vždy se jedná o takový klid před bouří. Zatím si vesele užívá s vůdcem vaperů. Občas dohlédne na svou malou a magicky velice nadanou dceru a tráví čas v přátelském klábosení s Marobudovou manželkou Alanou. Její největší starostí se zdá být Khanova věrnost, protože děti noci jsou proslulé velmi volnými vztahy. Kroana zatím netuší, že Brdskými lesy se plíží čtveřice jezinek s vražednými úmysly, ani že na temném místě čeká na svůj návrat pozapomenuté zlo.

Kroana už hodně dlouho není tou pomstychtivou divoškou, která se brodila krví svých protivníků. Stále dokáže skvěle porcovat nepřátele, ale spousta věcí se v jejím životě změnila. Našla si přátele, ale mateřský pud u ní nějak pokulhává. Ani další ženy v příběhu však nejsou ukázkovou ochranářskou matkou. Kroana o muže nikdy neměla nouzi, ale její vztahy byly vždy komplikované. A rozhodně si umí dělat kruté nepřátele. Teď se jí její dosavadní život vytrácí mezi prsty. Ukazuje se, kdo si zaslouží její věrnost, a kdo zbaběle prchne. Na povrch vyplouvají i skrytá tajemství a rozhodně se nevyplácí zaplést se s bohy.

Vlčice a staré plemeno je čtvrtým dobrodružstvím Kroany od Zdeňka Žemličky. Prvním byla Vlčice, za níž následovaly dvousvazkové Vlčice a Mandragora, Vlčice a děti noci. I tentokrát se jedná o dvoudílný příběh s několikaměsíčním rozestupem mezi knihami. Asi není třeba dodávat, že k předělu dochází na velmi zajímavém místě a slabší povahy se asi zblázní zvědavostí, jak to celé skončí. Hlavní hrdinkou je sice Kroana, ale čtenáři si dosytosti užijí i dalších postav a jejich vedlejších linek, které se zřejmě na konci sloučí v jednu hlavní.

Kroanino dobrodružství se odehrává v alternativní minulosti v druhém desetiletí našeho letopočtu v České kotlině. Území vládne markomanský král Marobud, s jehož ženou vlčice kamarádí, ale jejichž vztahy se v minulosti měnily. Své politické ambice se snaží uskutečnit Řím i Germáni. S některými důležitými hráči téhle partie má Kroana zajímavé vztahy. Jak naznačuje první stránka knihy, tak určitě nebude od věci mít alespoň tušení o příbězích popisovaných v Knize knih, protože narážkami na ni se to přímo hemží. K tomu to občas vypadá, jako kdyby se Zdeněk Žemlička inspiroval Vránou, i když obdobné téma (ne)návratu zemřelého se objevuje hned v několika mytologiích.

Po přečtení prvního svazku nezbývá nic jiného, než si začít kousat nehty netrpělivostí, jak tohle dobrodružství dopadne, a doufat, že dáma s kosou bude milosrdná.

Vydala: Epocha, 2014