Pokrevní cejch může být darem i prokletím

Kdo kdy nesnil o tom, že je potomkem dávného, věhlasného rytíře? Určitě by se pár takových jedinců našlo. Mezi ně beze sporu patřila i Bree, jenže tahle holka měla zkrátka smůlu, protože je potomkem snad toho nejznámějšího rytíře v dějinách – Artuše.

Bree se podařilo vytáhnout Excalibur, čímž se jasně ukázalo, že je Artušovou dědičkou. Jenže v elitářské (a rasistické) organizaci, jakou je Řád kulatého stolu, to rozhodně není žádné vítězství. Bree se snaží dostát svým závazkům, ale vzhledem k tomu, jak je v Řádu nová, to jde jen těžko. Situaci jí nijak neulehčují regenti, kteří vládnou v době Artušovy nepřítomnosti – a kterým rozhodně není po chuti, že se jejich král vrátil – ani odvěká válka se stínorozenými, která se pořádně vyostřuje. O spojence je nouze, a jak se zdá, kromě Bree a Selwyna navíc nikdo nemá zájem najít jejich přítele Nicka, který byl na konci prvního dílu víceméně unesen.

V recenzi na předchozí díl Mýtonoši jsem psala, že doufám, že autorka dá do druhého dílu méně klišé – a ono se mi to splnilo. Pokrevní cejch se samozřejmě nemůže beze zbytku zbavit všech young adult prvků, protože to po YA knize ani nelze žádat. Ale úbytek klasických klišé ohledně výjimečně mocného vyvoleného, který má zachránit svět, byl velice osvěžující. Díky tomu dostaly prostor jiné motivy jako intrikaření uvnitř Řádu, učení se novým schopnostem a objevování. Obzvlášť objevování je velké téma – Bree poznává nejen svět mýtonošů, ale také sebe sama, rodinný odkaz a pokrevní linii poutající ji k Artušovi.

Tracy Deonn také tentokrát mnohem lépe pracuje s informacemi. Vysvětlování se sice většinou neobejde bez klasického „Bree se na něco zeptá a někdo jí to polopaticky vysvětlí“, ale zdaleka to není taková „nalejvárna“ jako první díl. Díky tomu je text plynulejší a dynamičtější. Zásluhu na tom má také fakt, že Bree je poměrně často v ohrožení života a akční pasáže díky tomu nabírají na síle. Když čtenář v prvním svazku sledoval trénink, kde bylo víceméně dané, jak to skončí, nebylo to zdaleka tak strhující. Kromě toho už autorka tak okatě nezdůrazňuje důležité informace, tudíž jsou některé zvraty opravdu povedené.

V Pokrevním cejchu se objeví celá řada nových postav, ale není jim věnováno příliš prostoru – až na pár čestných výjimek. Tracy Deonn se soustředí především na ústřední duo Bree a Selwyn. Sel je typickou ukázkou trpícího „bad boye“, který má srdce na pravém místě, nicméně autorka tento archetyp zpracovala dobře.

S Bree je to složitější. Tracy Deonn jí toho na hřbet nandala skutečně hodně a s výsledky těchto traumat jsou čtenáři spolu s hlavní hrdinkou konfrontováni skoro v každé kapitole. Autorce se musí nechat, že s traumaty pracuje opravdu hodně dobře – citlivě a zároveň realisticky. V textu to není jen něco, čím se hrdinka jen tak ohání, ale má to skutečný dopad – na samotnou postavu a skrze ni i na děj. Vlivem toho je ale Bree hůř přístupná – ať už jako člověk ostatním postavám v knize, nebo jako hrdinka čtenářům.

Je zbrklá, vzteklá a nezřídka protivná. Což je všechno pochopitelné, jen to z ní nečiní úplně adeptku na nejsympatičtější postavu, o níž můžete číst. Tentokrát na to ale dost reagují její přátelé a někteří z dalších aktérů jí její chování také dávají občas takříkajíc sežrat.

Skvělá stále zůstává rovina vzájemné komunikace mezi postavami, kterou jsem vyzdvihovala už u prvního dílu. Číst o tom, že spolu lidé v knihách – obzvlášť teenageři – opravdu komunikují, je sakra příjemné. Samozřejmě dojde k nějakým nedorozuměním, někdo někomu lže, ale vždycky se to vyřeší. A vyřeší se to tím, že spolu hrdinové mluví. Sice mám k dílčím aspektům vyprávění Tracy Deonn své výhrady, ale za tohle jí patří velký dík – za to, že ukazuje i jiné řešení konfliktů než křik, obviňování nebo urážení se a dělání naschválů, že ukazuje směr, kdy se věci řeší mluvením a upřímností, a ne jen zarytým mlčením vedoucím nezřídka ke zhoršení situace.

Pokrevní cejch je v mnoha směrech lepší než Mýtonoši a jsem ráda, že jsem mu dala šanci – protože první díl mě o svých kvalitách zcela nepřesvědčil. Jsem také zvědavá, co si na nás autorka připraví příště. Vydání třetího dílu této (alespoň prozatím ohlášené) tetralogie je plánováno na rok 2025.

Vydal: CooBoo, 2023
Překlad: Tereza Schlöglová
Vazba: vázaná
Počet stran: 648
Cena: 449 Kč