Kirito se pouští do Vílího tance
Pokud patříte mezi vášnivé hráče nebo milovníky příběhů o hrách, jistě vám neuniklo vydání light novely Sword Art Online – Vílí tanec. A kdyby přece jen, můžete se nechat přesvědčit, že stojí za to se po téhle knížečce poohlédnout.
Černý šermíř Kirito porazil hru Sword Art Online, všichni přeživší hráči ze světa Aincradu se probudili opět v reálném světě a mohli se setkat se svými milovanými. Tedy skoro všichni. Asuna – Kiritova láska – se neprobrala a stále zůstává uvězněna ve virtuální realitě. Když Kirito získá obrázek dívky ze hry Alfheim Online, která jako by Asuně z oka vypadla, neváhá a vydává se do hry plné létajících víl, aby ji zachránil.
Alfheim Online má na rozdíl od SAO jiné herní prvky, takže se Kirito zpočátku setkává s tím, že věci, na které byl zvyklý, nefungují, nebo přinejmenším nefungují zcela. I přes své značné zkušenosti s virtuálními MMORPG hrami se mu proto ne vždy daří tak, jak by si přál. A obzvlášť magie je pro něj ze začátku výzva.
Reki Kawahara ale nenechal svého hrdinu tápat dlouho, aby neopakoval dlouhé začátky plné levelování. Kirito se tak celkem rychle stane oním rytířem v černém plášti, na něhož jsou čtenáři zvyklí, a který s ledabylým úsměvem zachrání den.
Odlišné herní principy pomáhají také tomu, že Vílí tanec nepůsobí, jako by autor vykrádal sám sebe, přestože základní premisa je (vzhledem k subžánru LitRPG celkem logicky) víceméně totožná. Díky tomu Vílí tanec vypadá vedle Aincradu dostatečně originálně a čtenáři se nebudou nudit, zároveň však budou mít pocit, že vplouvají v jistém slova smyslu do známých vod – což je z autorského hlediska většinou ideální kombinace.
Nechybí ani nové postavy, ať už v reálném životě, kde se čtenáři seznámí s Kiritovou sestrou, tak v tom herním, kde se kromě postavy Leafy mihnou i další, jejichž osudy se s tím Kiritovým více či méně protnou. Nepřekvapivě je tu především hromada ženských postav, přičemž se všechny na Kirita lepí – autor tento svůj tah vysvětluje v doslovu a je už na každém, zda mu tuto příběhovou berličku odpustí.
Kawahara sice odkazuje na předchozí dění, ale většinou podá rovnou i vysvětlení, aby vše patřičně připomněl. Novinkou oproti Aincradu je také to, že se postavy nepohybují pouze ve virtuálním světě, ale také v tom skutečném, takže řeší problémy na obou frontách. Do příběhu to vnáší trochu jinou dynamiku a nové emoce, stejně jako nový pohled na věc – jak moc virtuální realita ovlivňuje životy běžných lidí. A jak moc ovlivnil pobyt v SAO přeživší hráče…
Autor tu nezabíhá do složitých úvah, hlubších psychologických vhledů, ani nerozebírá různá traumata, přesto přiměje čtenáře sem tam k zamyšlení. A tentokrát okrajově nakousl téma, nakolik je hraní MMORPG her ještě takzvaný role play a nakolik se i během hraní ukazuje skutečná lidská povaha.
Vílí tanec zůstává ale v jádru především akčním herním vyprávěním, místy trochu zkratkovitým a lehce naivním, ale to už zkrátka k light novelám většinou tak nějak patří. Vyprávění tady ale zdaleka nekončí – aby se čtenáři dozvěděli, jak to celé dopadne, musejí si počkat na další díl. Pokud by ale byli příliš nedočkaví, pořád mají možnost podívat se po manze či zhlédnout anime (oboje na motivy light novel).
Vydal: CREW, 2023
Překlad: Petr Kabelka, Eliška Kabelková Vítová
Vazba: brožovaná
Počet stran: 300
Cena: 349 Kč
