Lindsay Ellis: Konec axiomu

Pravda je lidské právo. To tvrdí Nils Ortega, který se ve veřejné aréně pasuje za bojovníka za pravdu a transparentnost.

Píše se rok 2007 alternativní historie a jednadvacetiletá Cora Sabino se ocitá spolu s celou rodinou v hledáčku vládních agentů. Důvodem není nikdo jiný než její otec Nils, narcis a známý whistleblower, protože odhalil, že vláda tají před veřejností nejen existenci, ale i současný pobyt UFO na planetě. Pravda je přece lidské právo.

Malé i velké následky na sebe nenechají dlouho čekat. Prezident Bush odstoupil. Cořina matka a dva sourozenci byli zadrženi CIA poté, co se mimozemšťan s kódovým označením Ampersand vloupal do jejich domu. Coře se podařilo utéct, ale shodou okolností, či dílem osudu, si právě ji entita Ampersand vybrala za tlumočnici, a to prostřednictvím implantovaného překladače. Cora zůstává coby konzultantka pro mimozemšťany i na bezpečné vojenské základně CIA, kam jsou všichni, i ostatní formy jiného života, přesunuti. Případná apokalypsa je totiž doslova za rohem. Cora je zčistajasna největší odbornicí na mimozemský život. Trochu mi to připomíná situaci Marťana Marka Watneyho, jenž byl také vlivem okolností jediný odborník na planetě.

První polovina tohoto debutového románu prochází jakousi tematickou pubertou, ale naštěstí nabere obrátky ještě předtím, než se čtení stane vysilujícím. Zpočátku je obtížné ponořit se do příběhu, když se zdá, že jediná touha hlavní hrdinky je zůstat daleko od všeho dění, které zapříčinil její otec, se kterým nechce mít nic společného – jeho vinou je i na Coru upřena nechtěná pozornost – pro Nilse, novodobého Robina Hooda, je rodina jen nástroj, který umí dovedně, v pravou chvíli a ve vlastní prospěch použít.

Nicméně nějaké dětské nemoci v románu zůstávají: možná i proto bylo těžké se s hrdiny na začátku sžít. Na vině je hovorový a nespisovný jazyk (místy s vulgarismy), kterým mluví nejen hlavní hrdinka (v některých okamžicích působí jako nedospělá – u ní je to ale namístě), ale hovoří jím i všichni ostatní, její rodiče, veřejní činitelé i agenti CIA, NSA a FBI. Když není rozlišeno sociální postavení ani věk osob, některé dialogy pak působí nepřirozeně. Bez znalosti originálu těžko říct, jestli je to chybou autorky, nebo překladatelky. Dalším problémem jsou anglická slova (leak, leaknul, leakneš…) v nesmyslně hojném počtu rozsypaná po celém textu, jejichž počeštěné tvary působí cizorodě – jako mimozemšťané.

Tyto neduhy není těžké odpustit, jakmile se Cora plně seznámí se sekundárním protagonistou – mimozemšťanem Ampersandem. Právě v Cořiných interakcích s ním tví kouzlo příběhu a je to důvod, proč číst dál. Autorčiny úvahy o rozdílech v kultuře mezi mimozemskými civilizacemi, kdy jsou obě strany informacemi znechuceny, pocit všudypřítomného nebezpečí, a to z několika stran (proč se bojíš své vlády?), působí naléhavě a relevantně. Dynamika Cory a Ampersanda se stává odrazem mnoha druhů lidských vztahů a ani to se neobejde bez klišé, počítejte s kapkou tradičního amerického sentimentu. Rostoucí sbližování mezi hrdiny je uchazečem o nejdojemnější příklad mimozemské návštěvy na Zemi, který se objevil v nedávné próze. Nemohu si pomoci, připomíná mi to atmosféru filmu E. T. – Mimozemšťan.

Konec axiomu je první román ze sci-fi trilogie Noumena a zároveň knižní debut youtuberky a video esejistky Lindsay Ellis. Měl by zaujmout každého čtenáře, sci-fi fanatika i skeptika, který je zvědavý, jaké náš druh zaujímá místo ve vesmíru a samozřejmě i na samotné mimozemšťany, ti stojí za to. Nazvala bych knihu jednoduchou a čtenářsky vděčnou (typický bestseller), s důležitými filozofickými myšlenkami prezentovanými přístupně jako součást zápletky.

Vydal: CPress, 2023
Překlad: Radka Knotková
Vazba: brožovaná
Počet stran: 392
Cena: 499 Kč