Kov – kniha o black metalu a nihilismu se špetkou dystopie

Hudební publicista Karel Veselý má na kontě několik knih o různých hudebních žánrech. Na pole beletrie vstoupil surrealistickou groteskou Bomba Funk o fiktivní funkové kapele, která se zaprodala komunistickému režimu. Román Kov je jeho druhým beletristickým počinem, a kdo by čekal další humornou taškařici, ten by se šeredně mýlil. Kov je totiž vyprávěním o black metalu.

„Celý nápad na knihu vzešel z nějakého přiznání, že metal je vlastně hrozně existenciální umění.“ (Z autorova povídání pro podcast Kulturák)

Hlavním hrdinou románu je Nik, který kdysi v mládí objevil metal. Nikovo vyprávění se nese ve dvou časových rovinách rozdělených do nepravidelně se střídajících kapitol. Po chaotickém úvodu, v němž se čtenář ocitá se stárnoucím a na smrt nemocným hrdinou v roce 2041, se autor vrací do Nikových studentských let, kdy se na střední škole seznámil s fanatickým metalistou Satanem. Navzdory rodičům i režimu založil se spolužáky black metalovou kapelu, se kterou chtěl změnit svět.

„Každý, kdo hraje metal, musí mít svoje metalové jméno. Odráží jeho vnitřní podstatu, která nemá nic společného s marností okolního světa.“ (str. 13)

Tato dějová linie hodně připomíná reálné vzpomínky mnohých fanoušků metalu a rocku z dob komunismu. Pirátské nahrávky na kazetách, zakázané koncerty, přísní rodiče. Pak se vše zvrhne v šílenou jízdu plnou drog a destrukce, která končí smrtí jednoho z kamarádů a rozpadem kapely. Tady začíná Nikův pokus o proměnu v obyčejného člověka, který nevyčnívá z davu. Najít si práci, oženit se, pořídit si dítě, zkrátka se zařadit. Jenže tak jako Nik nikdy nebyl oddaným Satanistou, nedokáže ani zapadnout do kolejí běžného života. Jeho manželství končí rozvodem a hrdina Nik se ocitá na okraji společnosti. Jenže ta se od doby, kdy jeho spoluhráč z kapely Evil spáchal sebevraždu, radikálně změnila.

„Byl to ale ten stejný metal, který se stal oficiální doktrínou státu? Systém chladné logiky odměňující ty, kteří se podřídí se sklopenou hlavou a poslouchají algoritmy, jež řídí jejich život? Jediné, co je na tom metalové, je snad to, že se ve své poníženosti tváří hrdě a předstírají jeden před druhým, že ta hlava je ve skutečnosti pořád hrdě vztyčená. Každý sám sdílí svůj úděl, v tichosti trpí, a aby přežil, válčí dál s druhými, jako by boj byl jediným myslitelným modem existence.“ (str. 31)

Druhá dějová linie je vystavěna na myšlence, že se bývalému Nikovu spoluhráči – ambicióznímu Satanovi – podařilo založit politickou Metalovou stranu a pomocí technologií ovlivňujících lidské emoce a myšlení nastolit svou vládu v zemi. To vše se ovšem Nik a s ním i čtenář dozvídá z náhodných útržků vložených mezi kapitoly věnované Nikově minulosti a rádoby existencionalistickému přemítání o dobru, zlu a zbytečnosti lidského života.

Až zhruba za polovinou více než dvousetstránkové knihy se před čtenářem začne pozvolna rýsovat dystopický rozvrácený svět, podobný těm, které známe z Falloutu či postapo románů. V této části příběhu se Nik vydává na svou poslední cestu – zabít původce všeho zlého, svého bývalého spoluhráče Satana. To, že je jedinou ultimátní zbraní proti tvůrci zkázy demo nahrávka, kterou kdysi Nikova kapela pořídila, už zní jako výplod naivního pohádkáře. Celá tato dějová linie je uspěchaná, zkratkovitá a plná nelogičností.

Celý příběh nedává moc smysl a působí jako prezentace autorových domněnek o tom, co je black metal a jak působí na lidi. Nutno podotknout, že pod fasádou rádoby dystopického příběhu o síle black metalu jde jen o polovičatě odprezentovanou snůšku klišé a předsudků o tomto hudebním žánru.

Vydal: Listen, 2022
Vazba: pevná
Počet stran: 216
Cena: 329 Kč