Zákon Azylu platí stejně v Praze jako v Argentině
Co když vaši ložnici okupuje poltergeist, ve sklepě je duch a tchyni posedl démon? Pak si buď zavoláte Krotitele duchů (žijete-li v New Yorku), nebo (pokud žijete v Praze či kdekoli jinde v Evropě) vás mohou navštívit lovci z Azylu.
Azyl je tajná organizace, která se zabývá lovem a likvidací životů nebezpečných duchů, démonů a strašidel. Nicméně počítejte s tím, že když v důsledku jejich zásahu utrpíte duševní újmu či doživotní trauma, nikdo ze zaměstnanců Azylu vám útěchu, morální podporu či psychologické služby nenabídne. Tihle pánové a dámy mají za cíl potírat démony a příšery, ne utěšovat pozůstalé. To totiž nepatří k zákonům Azylu.
Hrdinou příběhu je však muž, kterému se tenhle přístup k obětem nečistých sil zajídal tak dlouho, až organizaci opustil. Nyní Benedikt chrání Pražany před monstry na vlastní pěst. Jediným parťákem je mu výstřední a ironií sršící duch antikváře Gabriela. Jenže i tenhle zavedený stav se záhy změní. To když se k svobodnému lovci přidá tajemná dívka, oplývající silou hodnou golema. A nedlouho poté znovu, když se ve městě objeví zahraniční nestvůra, která děsí městská strašidla stejně hravě jako nevinné občany. Ovšem pátrání po jejím původu je natolik komplikované, že hrdina bude muset spojit své síly nejen s bývalým zaměstnavatelem, ale co hůř, i s bratrem, se kterým se už dávno odcizili.
Příběh jako pěkně propečený steak
Jestli Lucie Lukačovičová něco umí, jsou to příběhy, v nichž se snoubí žánr fantasy s legendami a náboženstvími různých národů. S detektivním pátráním, městskými legendami, duchy a náboženskými kulty si pohrála i ve svém nejnovějším románu. A protože je Azyl nadnárodní organizace, najdete v románu kabalu a vietnamské vlivy, křesťanství i zhmotnělé bytosti z latinskoamerických legend. Stejně tak se zde setkáte s pražskými strašidly a odkazy na argentinskou literaturu a hudbu.
Možná to na první pohled vypadá jako nestravitelný multi-kulti guláš, ale opak je pravdou. Lucie Lukačovičová z těchto ingrediencí ukuchtila výtečnou omáčku chimichurri, do které naložila své hrdiny, aby je záhy vystavila plamenům pekelným při soubojích s démonickými bytostmi i křivdami minulosti. Zákon Azylu v sobě totiž ukrývá nejenom řádnou porci nadpřirozena okořeněnou slušným množstvím akce, ale také trochu zamyšlení na téma odpuštění, hříchy minulosti či nefunkční rodinné vztahy. Autorka přitom nijak přemrštěně nemoralizuje, maximálně dává námět k zamyšlení.
Tango ve vyváženém rytmu
Ať už se Benedikt a jeho přátelé prohánějí uličkami Starého Města nebo bojují na argentinské půdě s nočními můrami, je radost jejich eskapády sledovat. Díky detektivní lince vás udržuje Lucie Lukačovičová v neustálém napětí. A ačkoli děj neuhání vyloženě jako splašená mula, střídáním atraktivních lokalit okořeněných souboji se zajímavými monstry docílila toho, že se při čtení nebudete nudit.
Zákon Azylu je originální urban fantasy z pera domácí autorky, která stojí nejen za přečtení, ale nabízí i něco víc.
Vydala: Epocha, 2021
Ilustrace/foto: Jana Šouflová
Obálka: Jana Šouflová, Michal Kára
Vazba: brožovaná
320 stran / 299 Kč
