Emma, faun a zapomenutá kniha – jak je důležité dávat si pozor na jazyk (nebo na tužku)

Německá spisovatelka Mechthild Gläserová představuje českým čtenářům již druhý román, v němž pracuje s magií slov a kouzlem knih – a to nejen v přeneseném smyslu. Tam, kde v její předchozí knize bylo možné vstupovat do příběhů a odnášet z nich věci do našeho světa, tam pracuje novinka z nakladatelství Fragment s opačným postupem: to, co zapíšete, se stane skutečností. Jenže ne vždy tak, jak jste zamýšleli…

Když na začátku školního roku přijela Emma zpátky na internátní školu na zámku Stolzenburg, netušila, jak moc bude tenhle ročník jiný. Vše začalo hned první den, když se na zámek nikým nečekán a nezván přiřítil syn majitelů Darcy de Winter s nejlepším kamarádem Tobym Bellem. Kromě toho Emma našla ve staré knihovně zapomenutou knihu – jakousi podivnou kroniku Stolzenburgu – a rozhodla se do ní také přispět svým zápisem. Jaké bylo její překvapení, když se její slova v následujících dnech stala skutečností. Naštěstí byly všechny její zápisky nevinné… Nebo snad ne? Emma postupně odhalí, že Darcy přijel pátrat po stopách své již čtyři roky pohřešované sestry, která se ztratila na zámku v době svých studií. Před zmizením trpěla nočními můrami, v nichž figuroval jistý faun – postava spjatá s historií Stolzenburgu a jeho legendami. Jak to ale bylo doopravdy? A jak s tím vším souvisí ona tajemná kronika?

Mechthild Gläserová přinesla čtenářům další dobrodružné a zároveň romantické čtivo, skrze nějž vzdává hold své lásce k literatuře. Tentokrát si vzala na paškál královnu romantiky a uštěpačnosti – Jane Austenovou. Jak už napovídá jméno jednoho z hlavních hrdinů, ústřední milostný motiv je převzatý z Pýchy a předsudku – poku1d patříte k milovníkům filmového zpracování z roku 2005 (hlásím se dobrovolně), neuniknou vám scény, které jsou ze snímku bezostyšně převzaté. Nicméně autorka sama se k tomuto přístupu hlásí, takže jí to asi nelze vyčítat. Mimoto v textu pomrkává na čtenáře Jane Austenové i narážkami na její další romány, přičemž jméno protagonistky nebo lokalita, v níž se příběh odehrává, jsou jen špičkou ledovce.

Mechthild Gläserová kolem romantické linky zdatně splétá příběh o napínavém pátrání a prokládá ho strašidelnými historkami, jimž rozhodně nechybí silná atmosféra. Rozvaliny kláštera, mlha, prokletí, večerní vycházky do temného lesa, tajné chodby a noční můry… – to vše ještě umocňují starší zápisky v magické knize, z nichž si čtenáři mohou postupně skládat hned několik tragických příběhů. Dohromady to tvoří kombinaci, která člověka dokáže udržet v křesle a otáčet stránku za stránkou. Čtenáři společně s Emmou zjišťují, jak úzce jsou spolu provázané jednotlivé události a jaké jsou jejich následky. Ačkoliv můžou většinu zvratů odhalit předem, pořád má Emma, faun a zapomenutá kniha své kouzlo.

Román je určen primárně mladším čtenářům. Je to znát jak na jazyku, tak na způsobu vyprávění – sloh je sice jednodušší, ale knize to nijak neubírá na čtivosti. Bohužel se to projevuje i jinak: například zkratkovitostí chování postav v určitých chvílích nebo tím, jak Emma všemu hned věří, aby se příběh mohl posunout dál. Také snaha o připodobnění Pýše a předsudku je občas trochu křečovitá a do samotnému příběhu tak úplně nezapadá. Lépe zpracovaná psychologie postav se objevuje až v druhé polovině, kdy příběh také trochu víc potemní – více se řeší záhady a méně puberťácké výlevy, do popředí se dostává téma zodpovědnosti za vlastní činy.

Mechthild Gläserová použila i zde stejnou taktiku jako ve Strážcích příběhů – kombinuje dohromady naši současnost (byť na fiktivním místě – skutečný Stolzenburg je dnes jen zřícenina) s dávnými mýty a pohádkami (částečně skutečnými, částečně smyšlenými pro potřeby románu) a společně z nich vytváří novou, tajemnou a pokroucenou realitu, která je více než přitažlivá. Mechthild Gläserová už podruhé dokázala vytvořit zamotaný, hořkosladký propletenec, kde vše nakonec perfektně zapadlo na své místo.

Emma, faun a zapomenutá kniha se mi ve výsledku zdála o něco slabší než autorčin předchozí román. Přesto věřím, že čtenářům – především pak dívkám – ve věku kolem patnácti, šestnácti let se kniha bude líbit. A i dospělým s romantickou duší občas určitě dokáže na tváři vykouzlit úsměv. Nemůžu se však ubránit jistému postesknutí si nad tím, že bych si podobný příběh ráda přečetla v dospělejší verzi – temnější, strašidelnější a s trochu lépe propracovanými postavami.

Vydal: Fragment, 2020
Překlad: Barbora Špundová
Vazba: vázaná
Počet stran: 352
Cena: 349 Kč