Rituál – jak se drak pokusil (ne)sežrat princeznu
Znáte to: všemi zbožňovaná princezna je unesena krutým, zlým drakem. Rytíři z celého království (a leckdy i ti přespolní) se vydají na záchrannou výpravu. Kdo netvora porazí a přivede nebohou dívku zpět, získá ji za ženu, a ještě k tomu navíc dostane půl království. Jenže ve světě manželů Djačenkových to takhle nechodí.
V Horní Kontě (stejně jako ve zbylých dvou královstvích) vždycky hrozilo, že přiletí drak, popadne princeznu, a než se pro ni vypraví udatný zachránce – což se přece rozumí samo sebou! – stihne ji šupináč v doupěti sežrat. Ale už dlouhé roky se žádný drak neobjevil, takže lidé polevili v ostražitosti. Proto když se ukáže Arm-An a lapí do svých spárů princeznu Jutu, nikdo zpočátku nechápe, co se děje. Sama Juta si je jistá svou smrtí, takže je překvapená, když zjistí, že Arm-An ji nemá v úmyslu sežrat, ale z pro ni neznámých důvodů hodlá počkat na jejího zachránce. Jenže, kdo se vydá zachraňovat nehezkou, tvrdohlavou a drzou princeznu?
Aniž bych chtěla do někoho rýpat, musím vás upozornit na dvě věci: kniha Rituál, ať už to vypadá, jak chce, není retellingem Krásky a zvířete (ačkoliv je tu kouzelné zrcadlo a někde se to můžete od samotného Fragmentu dočíst). Anotace je značně zavádějící, bohužel ovlivněná filmem, který byl na motivy knihy natočen. Obě tyto informace jsou zásadní, protože pak nebudete od knihy očekávat něco, co vám ani neměla v úmyslu dát. Ušetříte si zklamání a naopak si dopřejete zajímavý čtenářský zážitek. Protože Rituál opravdu je… zajímavý. Jde o podivný mix dětské pohádky, skvělé parodie, řecké tragédie a sociálního dramatu. Zní vám to jako kombinace, která nemůže fungovat? V tom případě byste se mýlili.
Prvních pár kapitol budete žít v domnění, že je kniha určena dvanáctiletým čtenářům. Jednoduchý sloh, použité slovní obraty a celková atmosféra působí až prostým dojmem. Jakmile začne příběh sklouzávat k tomu, že si určitým způsobem bere na paškál některá pohádková klišé, dojde vám, že autoři měli poněkud jiný záměr než vyprávět příběh pro děti. Jistá vypravěčská jednoduchost sice stále zůstává, ale už na ni budete hledět jinak. Někde za polovinou knihy však dojde ke zlomu. Jako mávnutím kouzelného proutku totiž zmizí veškerá pohádkovost i humor a najednou je tu ponurý příběh o lidských trápeních, o neštěstí, které mohou přinést špatná rozhodnutí, a o tíži samoty. Finální kapitoly pak působí dojmem, jako by je psal někdo jiný – dýchá z nich beznaděj.
Veškeré změny ve způsobu vyprávění však přicházejí postupně, takže nebudete mít dojem, že je něco z toho do příběhu násilně našroubováno a vyčnívá to. Charaktery jednotlivých postav se vyvíjejí lehce šablonovitě a občas si možná řeknete, že je jejich chování zvláštní, ale celkový dojem z knihy to zvlášť nesráží. Za sebe bych nicméně uvítala hlubší propracování mezilidských vztahů.
Závěr Rituálu je možná trochu překombinovaný, rozhodně nezodpoví vše, ale má nepopiratelnou sílu a vy zůstanete jen sedět a přemýšlet, jak je možné, že něco, co začalo jako naivní pohádka, končí takovým emocionálním kolotočem.
Jak jsem již řekla, na motivy knihy byl v ruské produkci natočen film – Legenda o drakovi. Ten si původní příběh poměrně upravil, co se týče důvodů princeznina únosu. Také pozměnil dynamiku vztahu mezi ústřední dvojicí, ale v rámci filmové adaptace šlo o pochopitelný tah, který příběhu v této podobě nakonec prospěl.
Vydal: Fragment, 2019
Překlad: Konstantin Šindelář
Vazba: vázaná
Počet stran: 296
Cena: 329 Kč