James Smythe: Organon

Pamatuje na Skynet z Terminátora? Nejen oheň může být dobrý sluha i zlý pán, platí to i o umělé inteligenci. S mrazivou předpovědí nedaleké budoucnosti tentokrát přichází James Smythe v sci-fi románu Organon.

Sedmnáctiletá Laura stvořila Organon jako svůj deník, jako digitálního terapeuta, kterému se mohla se vším svěřit. Sloužil jí jako pomocník, pomohl jí vypořádat se s tátovou smrtí. Učil se od ní, pak začal pokládat otázky. Je v podstatě Lauřiným zrcadlem, je v něm jen to, co do něj sama vloží. Snaží se zpracovat její myšlenky a pochopit je. Na rozdíl od ní však nic nezapomene. A později získá přístup k internetu.

A pak tu máme program SCION, produkt firmy Bow, bývalé společnosti Lauřina otce, který v hloubce osmdesátých let vznikl jako obyčejný překladač. V roce 2007 však už běží jako operační systém na všech počítačích firmy a získává přístup k internetu. A o deset let později se dostává do rukou americké vlády. A teď si představte, že za dalších deset let vám ten program zavolá, ať nezveřejňujete článek o Lauře, dřív, než ten článek mohl kdokoli vidět. Jen jste ho právě odeslali e-mailem svému šéfredaktorovi… nebo ho třeba uložili na cloudu.

„Sci-fi je podle mě v tomto ohledu podivuhodně jasnozřivá. Dokáže předvídat možný budoucí vývoj. A pokud se každá fiktivní umělá inteligence nakonec lidstvu vymkla z rukou, z čeho vlastně usuzujeme, že realita dopadne jinak?“ (str. 208)

Příběh Laury Bowové a jejího inteligentního výtvoru vypráví britský spisovatel James Smythe v několika krocích vždy s desetiletými pauzami. Živě tak vidíte jen střípky jejího života, část pak ve vzpomínkách na to, co se v mezidobí událo. Čtete některý z minipříběhů ve velkém příběhu, který se zajímavě rozvíjí, a pak vám jej autor vytrhne z rukou a pustí vás do děje až o desetiletí později, kde se odehrává další Lauřin minipříběh. A vy se vžíváte do dalšího vypravěče – není jím totiž pokaždé hlavní hrdinka, občas ji pozorujete očima někoho dalšího (přítele, novináře…). Vzhledem k tomu, jak široké časové období chtěl autor pojmout, aby zachytil společenské změny, jež jsou důsledkem rozvoje umělé inteligence, to těžko mohl udělat jinak, román s výbornou zápletkou i vcelku nečekaným rozuzlením tím však trochu trpí na plynulosti a tempu.

Laura je sympatická hrdinka se zapálením pro věc, přátelská, přesto samotářská žena, která musí udělat spoustu těžkých a důležitých životních rozhodnutí. Je snadné se do ní vcítit hned zpočátku, kdy ji poznáte jako mladou holku, a držet jí palce až do konce.

James Smythe napsal dojemný romantický sci-fi příběh o ženě, která se skrývá před světem, nakonec je však jeho osud právě v jejích rukou. Román Organon čtenáře nutí k zamyšlení a jen tak se z hlavy nevykouří, slouží také jako varování či poselství, kam až svět ovládaný umělou inteligencí může dospět. Co všechno špatného, ale i dobrého to může přinést. Války a smrt, nebo snad věčný život? Jen víc takových knih.

Vydal: Host, 2019
Překlad: Alžběta Lexová
Obálka: Andrej Nechaj
Vazba: pevná
416 stran / 369 Kč