James Smythe: Organon

Literární recenze / 19.7.2019 /

Pamatuje na Skynet z Terminátora? Nejen oheň může být dobrý sluha i zlý pán, platí to i o umělé inteligenci. S mrazivou předpovědí nedaleké budoucnosti tentokrát přichází James Smythe v sci-fi románu Organon.

Sedmnáctiletá Laura stvořila Organon jako svůj deník, jako digitálního terapeuta, kterému se mohla se vším svěřit. Sloužil jí jako pomocník, pomohl jí vypořádat se s tátovou smrtí. Učil se od ní, pak začal pokládat otázky. Je v podstatě Lauřiným zrcadlem, je v něm jen to, co do něj sama vloží. Snaží se zpracovat její myšlenky a pochopit je. Na rozdíl od ní však nic nezapomene. A později získá přístup k internetu.

A pak tu máme program SCION, produkt firmy Bow, bývalé společnosti Lauřina otce, který v hloubce osmdesátých let vznikl jako obyčejný překladač. V roce 2007 však už běží jako operační systém na všech počítačích firmy a získává přístup k internetu. A o deset let později se dostává do rukou americké vlády. A teď si představte, že za dalších deset let vám ten program zavolá, ať nezveřejňujete článek o Lauře, dřív, než ten článek mohl kdokoli vidět. Jen jste ho právě odeslali e-mailem svému šéfredaktorovi… nebo ho třeba uložili na cloudu.

„Sci-fi je podle mě v tomto ohledu podivuhodně jasnozřivá. Dokáže předvídat možný budoucí vývoj. A pokud se každá fiktivní umělá inteligence nakonec lidstvu vymkla z rukou, z čeho vlastně usuzujeme, že realita dopadne jinak?“ (str. 208)

Příběh Laury Bowové a jejího inteligentního výtvoru vypráví britský spisovatel James Smythe v několika krocích vždy s desetiletými pauzami. Živě tak vidíte jen střípky jejího života, část pak ve vzpomínkách na to, co se v mezidobí událo. Čtete některý z minipříběhů ve velkém příběhu, který se zajímavě rozvíjí, a pak vám jej autor vytrhne z rukou a pustí vás do děje až o desetiletí později, kde se odehrává další Lauřin minipříběh. A vy se vžíváte do dalšího vypravěče – není jím totiž pokaždé hlavní hrdinka, občas ji pozorujete očima někoho dalšího (přítele, novináře…). Vzhledem k tomu, jak široké časové období chtěl autor pojmout, aby zachytil společenské změny, jež jsou důsledkem rozvoje umělé inteligence, to těžko mohl udělat jinak, román s výbornou zápletkou i vcelku nečekaným rozuzlením tím však trochu trpí na plynulosti a tempu.

Laura je sympatická hrdinka se zapálením pro věc, přátelská, přesto samotářská žena, která musí udělat spoustu těžkých a důležitých životních rozhodnutí. Je snadné se do ní vcítit hned zpočátku, kdy ji poznáte jako mladou holku, a držet jí palce až do konce.

James Smythe napsal dojemný romantický sci-fi příběh o ženě, která se skrývá před světem, nakonec je však jeho osud právě v jejích rukou. Román Organon čtenáře nutí k zamyšlení a jen tak se z hlavy nevykouří, slouží také jako varování či poselství, kam až svět ovládaný umělou inteligencí může dospět. Co všechno špatného, ale i dobrého to může přinést. Války a smrt, nebo snad věčný život? Jen víc takových knih.

Vydal: Host, 2019
Překlad: Alžběta Lexová
Obálka: Andrej Nechaj
Vazba: pevná
416 stran / 369 Kč

Žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Copy Protected by Chetan's WP-Copyprotect.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče a následně uloží na váš disk. Ukládají se různé informace a nastavení, určená k lepšímu načítání webu, započítání do číselníků počítadla návštěvnosti, nebo v případě stránek s reklamním obsahem, vyhledá podle jiných již uložených cookies, reklamu přímo pro vás. Jak jste někde hledali novou pračku, vyskočí na vás pračky na každém webu, který si reklamou přivydělává.
Více informací naleznete na odborných stránkách, u tetičky WIKI, nebo strýčka Googla.

S pozdravem
Děti noci

PS: U nás pračky ani jiná zařízení nenaleznete :)

Zavřít