Krvavá zima – když mají konspirační teoretikové konečně pravdu

Nestává se každý den, aby se k nám dostala kniha islandské provenience. Proto když se tak stane, je třeba takovému dílu věnovat patřičnou pozornost. Kdo si v případě Krvavé zimy spisovatelky Hildur Knútsdóttir přijde na své?

Když Bergljót musí během prázdnin odjet na chatu s tatínkem a mladším bratrem, místo aby mohla jít s kamarádkami na vytoužený večírek, netuší, že nevytopená chata a otravný bráška je nejmenší z jejích problémů. Záhy kolem začnou umírat lidé. Zdá se, že Island postihla jakási epidemie. Pravda je ale daleko horší. Hlavním úkolem teď je zůstat naživu. Ale na jak dlouho?

Krvavá zima má sice běžnou premisu vyvražďovačky, ale je trochu ozvláštněna tím, kdo je za hromadný masakr zodpovědný. Určitě to podpoří ledajaké konspirační teorie. Nemluvě o tom, že se hon na lidi odehrává na ostrově, takže je tu jen omezený počet míst, kam se postavy můžou vrtnout. Na druhou stranu však zůstává průběh samotné genocidy Islanďanů trochu nedotažený a místy působí dojmem béčkového hororu.

Nebudete se bát, nebudete napětím zadržovat dech. Možná si dokonce řeknete, že je to v některých bodech úsměvně naivní. V hororové – nebo, chcete-li, thrillerové – rovině kniha selhává na plné čáře. Co ale ztrácí v napětí, to plně vynahrazuje postavami a sociální rovinou celého vyprávění. Krvavá zima je totiž primárně o životě ve stínu neustále hrozící smrti, a ne o aktivním boji o přežití, na jaký jsme zvyklí třeba ze zombie hororů.

Zběsilé pokusy o útěk, neustálé bitky s uzurpátory, život na cestách a snaha najít útočiště – to kniha z větší části postrádá. Zato ale ukazuje, že katastrofou nic nekončí. Po prvotním strachu přichází na řadu běžné úkony – najíst se, uklidit po sobě špinavé nádobí. Venku sice může řádit ledacos, ale lidé jsou stvoření uvyklá na systém, jak věci fungují, a bez ohledu na to, co se děje, k němu vždycky znovu sklouznou. To, že se vás někdo nebo něco snaží zabít, nezabrání tomu, že se zamilujete, že si hledáte přátele nebo řešíte svou první sexuální zkušenost. Navzdory okolnostem jde život pořád dál a člověk není stvořený k tomu, aby dlouhodobě vydržel žít ve strachu. Vždycky po určité době přepne do původního režimu.

Krvavá zima tohle dobře ukazuje a klade na to důraz. Hildur Knútsdóttir navíc skrze své postavy předkládá čtenářům pár zajímavých úvah a názorů na téma strachu, smrti nebo různých pohrom. Dokud se kniha věnuje postavám a jejich životu v kulisách opuštěného Islandu, je radost ji číst. Autorka má cit pro vystižení detailů lidského bytí a nezřídka servíruje i drobnosti, které si člověk myslí, ale stydí se je vyslovit nahlas, což knihu v tomto směru činí uvěřitelnou. Jakmile se ale na přetřes dostane hlavní problém hrdinů – že by si z nich někdo rád udělal večeři –, kouzlo knihy mizí.

Hildur Knútsdóttir napsala špatný horor, místo něj však dostanete strhující a zatraceně čtivé sociální drama o tom, že ať se děje cokoliv, nestačí jen přežívat.

Ukázka

Vydal: Práh, 2018
Překlad: Martina Kašparová
Vazba: vázaná
Počet stran: 504
Cena: 399 Kč

Žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Copy Protected by Chetan's WP-Copyprotect.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče a následně uloží na váš disk. Ukládají se různé informace a nastavení, určená k lepšímu načítání webu, započítání do číselníků počítadla návštěvnosti, nebo v případě stránek s reklamním obsahem, vyhledá podle jiných již uložených cookies, reklamu přímo pro vás. Jak jste někde hledali novou pračku, vyskočí na vás pračky na každém webu, který si reklamou přivydělává.
Více informací naleznete na odborných stránkách, u tetičky WIKI, nebo strýčka Googla.

S pozdravem
Děti noci

PS: U nás pračky ani jiná zařízení nenaleznete :)

Zavřít