Markus Heitz: Oneiros

Co když je smrt skutečná myslící bytost a mezi lidmi jsou osoby, které nevidí? Co když takové osoby po jejich usnutí smrtka slyší a snaží se je ve vzteku sprovodit ze světa? V románu Markuse Heitze se jim říká Smrtispáči. Pokud usnou, v jejich okolí umírá vše živé.


Pět set třicet pasažérů na palubě airbusu čekají ještě dvě hodiny letu, než přistanou na letišti Charlese de Gaulla. Právě se podává snídaně a letušky se musí kromě roznášení potýkat s požadavky náročných cestujících. Ten žádá extra silnou kávu, ten si zas stěžuje na kvalitu jídla a snaží se na sebe neustálým vykřikováním upoutat pozornost. V jiných řadách sedadel vesele švitoří děti. Všichni až na jednoho pasažéra jsou po přistání a následném střetu letadla s věží terminálu nalezeni mrtví. Zda šlo o teroristický útok, nebo jinou příčinu mají odhalit zástupci vyšetřovacích skupin.

Středem jejich zájmu je jediný přeživší Tommaso Tremante. Navštíví ho i komandér britské MI6 Jester Darling, kterého v ulicích Paříže zahlédne vyhlášený thanatolog a majitel pohřebního ústavu Ars Moriendi Konstantin Korff, přivolaný z Lipska, aby připravil jednu z obětí nehody airbusu na poslední cestu. Oba se znají z dřívějších dob a Darling Korffa požádá o pomoc s pátráním po zběhovi z MI6, který je pro své okolí obzvlášť nebezpečný. Korffovi se vrátit ke starým způsobům nechce, ale nakonec se do případu zapojí z osobních důvodů.

Darling ani Korff však nejsou jediní, kteří mají na případu zájem. Kristin von Windauová hledá pro kliniku v běloruském Minsku vhodné pacienty pro svůj nákladný výzkum, aby odvrátila nevyhnutelnou smrt, která ji čeká. A v patách všech je podivínský fotograf, o nějž všichni zúčastnění zakopávají na každém kroku.

Markus Heitz (*1971) tentokrát v románu Oneiros upustil od běžných postav fantasy žánru a přišel s novým motivem, jímž je samotná smrt. Každou kapitolu provází na začátku citát s ní spojený z děl významných literátů, nejčastěji však Oscara Wildea. Nechybí ani výpisky z Bible, a dokonce ani celé pohádky.

Čtenář navštíví s hlavními postavami kus světa, vzdělá se v oboru thanatologie, farmakologie a neurochirurgie a bude zvažovat lékařskou etiku i zpytovat svědomí hrdinů. Chování a motivy postav jsou často mimo běžné hranice, uvěřit se dá jen některým z nich. Ostatní jsou dost šílené. Mnoho vedlejších postav není pro děj vůbec podstatných a sotva se objeví, jsou hned zas pryč.

Styl knihy je čtivý a plyne vyrovnaně. Klidné scény jsou doplněny akčními přestřelkami a ukázkami bojového umění nebo parkuru. Všude se hemží tajné služby, zločinecká uskupení a sem tam se najde romantický motiv.

Nedokázala jsem se během čtení vyhnout srovnávání a Oneiros mi nakonec vyšel jako mix šílených vědátorů z řad Dětí Jidášových s akčními scénami z titulu Krvavé brány. Navíc všichni smrtispáči ovládají bojová umění, umějí střílet a disponují většinou neomezenými finančními prostředky. Myšlení pronásledovaného uprchlíka je mi vůbec záhadou.

Román Oneiros mě příliš neuchvátil a řadím ho mezi průměrná díla, která neohromí ani neurazí. Téma smrti a nastíněné možnosti mi připadají nevyužité, stejně tak jako u dříve vydané trilogie Jidáš.

 

Originální název: Oneiros: Tödlicher Fluch (2012)
Vydal: Fantom Print, 2017
Překlad: Svatava Kretková
Autor obálky: Dorothea Bylica
Vazba knihy: vázaná s přebalem
Počet stran: 400
Cena: 369 Kč

Ukázka