Mary W. Shelley: Frankenstein
Frankenstein neboli moderní Prométheus je stejně jako Stokerův Drákula považován za klasiku fantastického žánru. Nejnovější české vydání románu Mary W. Shelleyové doputovalo letos na jaře na knižní pulty. O čem tedy pojednává mnohokrát zmiňovaný příběh geniálního vědce a jeho monstra?
Angličan Robert Walton cestuje Ruskem 18. století na daleký sever, aby uskutečnil svou vysněnou cestovatelskou vizi. Jednoho dne jeho loď objeví na ledové kře totálně vyčerpaného muže. Je jím švýcarský přírodovědec a filozof Viktor Frankenstein, kterého do dalekých zmrzlých pustin zaneslo stopování zkázy jeho existence. Viktor Robertovi vypráví svůj životní příběh o tom, jak dokázal četnými pokusy oživit tvora složeného z mrtvých těl. Bohužel plány nedopadly podle jeho očekávání.
Celý román se skládá ze tří různých vyprávění v první osobě. Nejméně zainteresovaným vypravěčem, ale zároveň posluchačem neuvěřitelného příběhu je Robert Walton, který se snaží proplout lodí skrz severní pól. V dopisech paní Savillové, své sestře, líčí neobvyklé setkání s šíleně geniálním vědcem Viktorem Frankensteinem. Druhým narátorem je sám nadaný vědec. Ten začíná svůj příběh dětstvím, přes studium, nadšený výzkum, tvorbu netvora a následující katastrofy. Třetí hlas patří Frankensteinovu oživlému stvoření. Na rozdíl od vžitého přesvědčení nemá žádné jméno a jeho tvůrce o něm mluví jako o nepříteli nebo netvorovi. Právě z jeho líčení nejvíce plyne, že sice není člověkem, ale zároveň není ani tupým vraždícím monstrem. Spíše někým než něčím, kdo dostal do vínku šeredný vzhled a jehož výchova byla zanedbána, a on tak netuší, co je správné nebo špatné.
Frankenstein splňuje prvky poplatné době svého vzniku, kdy se na výsluní hřál literární směr romantismus. Samotná Mary W. Shelley byla druhou manželkou básníka P. B. Shelleyho a přítelkyní proslulého G. G. Byrona, dodnes nejskloňovanějších autorů tohoto směru i doby. Viktor Frankenstein a jeho přírodovědecká kariéra jsou předurčeny osudem, jenž je nemožné změnit. Nechybí vyobcování ze společnosti ani teskná samota. Zároveň autorka vypráví o nesplněných slibech, nezodpovědnosti, šílenství a nenaplněné touze.
Román rozhodně není horor podle současných měřítek, ale to v žádném případě neznamená, že nedokáže vyvolat mrazení v zádech. Drnká hlavně na psychologickou a filozofickou stránku čtenáře. Bez nadsázky se dá říct, že Frankenstein je kniha, na niž se názory budou měnit na základně prožitých osobních zkušeností. Příběh nemá zrovna nejrychlejší spád, proto se zpočátku Viktorovo vykreslování dětství a studií může zdát únavné. Později se tempo zrychlí, ale bylo by přemrštěné očekávat zběsilé akční tempo jako u některých románů současné fantastiky.
Román Frankenstein by si rozhodně měl za život přečíst každý fanoušek sci-fi a fantasy. Jestli jeho řádkům propadne, nebo útlou knihu odloží, už je pouze otázkou osobních preferencí.
Vydal: Omega, 2015
Za poskytnutí výtisku děkuji knihkupectví Knihy Dobrovský.
Četla jsem to někdy na střední, tehdy vyburcovaná filmem s Robertem de Nirem. Líbilo se mi to.
Koncem roku 2015 nás mimochodem čeká další volná filmová adaptace, a to s J. McAvoyem jako Viktorem a D. Radcliffem jako Igorem.