František Kotleta: Perunova krev II.

Literární recenze / 12.5.2014 /

Snad každý by chtěl být bohem. Mít sílu a moc, být skoro nezranitelný a nesmrtelný. Starosti si dělat pouze s několika sobě rovnými. Dívat se svrchu na to bezcenné lidské plémě, které se dá tak lehce zneužít pro všechno, co vás jen napadne. Ale jednou jedna slovanská bohyně udělá chybu a zabije muže, který svoji vraždu nenechá jen tak. Tím mužem je vojenský veterán Martin Fridrich. Teď přichází nakopat zadek každému bohu, který se na něj kdy jen křivě podíval. Už jednou zemřel, je vyvolený, těžce ozbrojený a nasraný na celý slovanský panteon.

Kotleta_Perunova_krev2Perunova krev II. začíná tam, kde skončila jednička. Čtenář se celkem rychle dozví, proč Martin Fridrich nezůstal mrtvý, a jsou mu vysvětleny možné nejasnosti, které provázely chování některých postav. Po chvilce oddechu se hlavní hrdina vydává zachránit nejbližší spolubojovníky ze spárů božských protivníků. Ani hrdinova úhlavní sokyně bohyně Chors nezahálí a v Praze začíná uskutečňovat převzetí vlády nad světem. Martinova cesta, lemovaná mrtvolami lidí, vlkodlaků, démonů, polobohů a bohů, vrcholí střetem, který rozhodne o osudu celé Země.

Je zarážející, jak se od sebe knihy liší. Kde první díl exceloval, tam druhý chvílemi na trati klopýtá. Jako by autor nezvládl ty ohromné možnosti, ze kterých má jeho hrdina najednou na výběr. Je nám předkládáno množství akce, tvrďáckých hlášek, sexu a humoru. Často se však vytrácí ona potřebná lehkost, nadhled, vtip, napětí, ale i uvěřitelnost v chování postav. Jako by hlášky byly psány jen proto, že byla stanovena minimální kvóta hlášek na stránku. Rozhovory jsou často minimalizovány na nezbytné informace.  Chybí hi-end zbraně a ohromování jejich specifikacemi a účinností. Závěrečný souboj má do epičnosti daleko. Mnohokrát se zmiňují akce speciálních jednotek, přesto se žádné takové akce nedočkáme. Pokud se začátek Perunovy krve dal přirovnat k Vládcům krve, tak dojem ze závěru můžeme přiřadit třeba k Dlouhému černému úsvitu od J. W. Procházky. Stále je to však lepší než Mega hustej nářez.

I přes uvedené množství výtek nejde o úplný propadák. Dokonce se dá předpokládat, že bude od čtenářů značné množství pozitivních reakcí. Důvod je jednoduchý. Na trhu není konkurence a určitě bude znát „mezi slepými jednooký králem“. Stačí provést rekapitulaci podobně píšících autorů. Jestli se dočkáme další knihy od Jiřího Kulhánka, tak to bude zřejmě až za několik let. Martin Moudrý nadějný Konec křížů a povedené Temné záblesky už nezvládl kvalitou zopakovat. Jan Hlávka od Zatmění nic podobného nemá. Antonín Thurnwald pokračování Štvanice zřejmě nenapsal. Štěpánu Kopřivovi byla kniha vydána naposledy v roce 2010. Alex Drescher skoro nepíše. Jiří Pavlovský píše pro svůj projekt Kladivo na čaroděje a vydal se trochu odlišnou cestou. Dobrou, ale prostě jinou. Těšit se můžeme jen na In nomine sanguinis od Mirka Žambocha, které bylo čerstvě odesláno do redakce. A to je prakticky všechno z našich luhů a hájů. Ze zahraničních autorů u nás nic podobného nevyšlo. Přirovnávání Larryho Correiy ke Kulhánkovi je pouze marketingový trik. Proto se všechno, co od Františka Kotlety vyjde a zachová si alespoň průměrný standard, automaticky zařadí ke špičce v žánru. Je tam totiž zoufale prázdno.

Hodnocení tentokrát nebylo vůbec jednoduché. Vždy se snažím, aby se v něm odrazilo mé pomyslné zařazení knihy mezi ostatní díla od jiných autorů píšících podobným stylem. Držím se toho i teď, i když se do těch výšin Perunova krev II. dostala spíše kontumačně než férovým soubojem.

Hodnocení: 70 %

P.S. Po přečtení druhého dílu jsem byl poměrně překvapen. Abych se neopíral pouze o vzpomínky cca půl roku staré, tak jsem před napsáním recenze znovu přečetl první a hned na to opět i druhý díl.

Ukázka

Vydal: Epocha; 2014

Koupit knihu

komentáře 3

  • Tor 13.5.2014na20.38

    Jů. Až ti přijde domů balíček s rozpáraným alza-pandulákem, tak budeš vědět proč :-))) Ale zaujalo mě to. Sice nevim, co je hi-end zbraň, ale drsnou hrdinku s compoundem bych dát mohla :-)

    • Dardalion 14.5.2014na8.44

      Tak až na mě budeš v sobotu ukazovat prstem, tak je jasný, že dáváš znamení řezníkovi. :)
      Hi-end zbraněmi jsem myslel nejmodernější zbraně. Samozřejmě není přímá úměra mezi tím, že je zbraň nová a její účinností. Přesto by se pár vychytávek našlo. Ono by stačilo i používat pořádný střelivo. :) Například takový, který zvládne prostřelit neprůstřelný sklo, nebo několik neprůstřelných vest za sebou.
      http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/13284
      A nemusíme prát v potaz jen něco takhle těžce sehnatelnýho. Takový náboje, který se používaj k vyrážení dveří a měla by je mít každá zásahová jednotka…
      Přeci jen, když je vše v knize nadsazený, tak je zbytečný držet se v jedný oblasti zbytečně při zdi. ;)

      • Blackfire 21.7.2014na23.43

        Jen bych chtěl podotknout, že právě o Librových šnecích Kotleta píše už v Hustým Nářezu. Krev byla v Tomto ohledu o tom, že ,,běžné“ zbraně jsou použitelné s naprosto stejným účinkem jako jejich hi-protějšky a jsou na rozdíl od nich sehnatelné. Ne všechny světy musí mít monstra složená z neprůstřelných kompozitů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Copy Protected by Chetan's WP-Copyprotect.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče a následně uloží na váš disk. Ukládají se různé informace a nastavení, určená k lepšímu načítání webu, započítání do číselníků počítadla návštěvnosti, nebo v případě stránek s reklamním obsahem, vyhledá podle jiných již uložených cookies, reklamu přímo pro vás. Jak jste někde hledali novou pračku, vyskočí na vás pračky na každém webu, který si reklamou přivydělává.
Více informací naleznete na odborných stránkách, u tetičky WIKI, nebo strýčka Googla.

S pozdravem
Děti noci

PS: U nás pračky ani jiná zařízení nenaleznete :)

Zavřít