Rubrika: Rozhovory

Slovenský spisovatel Peter Jelínek své vášni pro steampunk obětoval prakticky vše. A to i svou tvorbu! Povídal jsem si s ním nejen o kostýmech, které si sám vyrábí, aby mohl být alespoň na okamžik ve svém vysněném světě.

Ludmila Svozilová, autorka mysteriózního psychothrilleru Achernar, je zajímavá a všestranně zaměřená umělkyně. Kromě povídek a románů je autorkou různých článků, her, ale také celé řady keramických plastik. Tato sympatická dáma se do publikování vrhla docela nedávno. Nitky fantasie však tvořily její příběhy už mnohem dříve…

Milan Žáček překládá knihy už přes dvě desítky let – pro nakladatelství Laser-books, Host či Argo. Nejvíce tíhne k hororům (přeložil například Kinga, Lovecrafta, Barkera, Mathesona nebo Ketchuma), zabrousil i do vod new weird. V roce 2016 společně s manželkou Tatianou založil nakladatelství Carcosa specializující se na hororový a bizarre žánr. Dosud zde vyšly knihy autorů, které Milan Žáček již dříve překládal, ale také třeba u nás dosud nepublikovaného Johna Eversona nebo Carltona Mellicka III.

Chtěl bych vám představit renesanční duši Ingrid Rudavské, jejíž tvůrčí záběr je inspirativně široký. Dal by se možná vystihnout výrazem temné umění, ovšem i to je v tomto případě minimalisticky nedostačující. Ingrid je hudebnice postpunkového projektu Love My Science, malířkou abstraktních obrazů a v neposlední řadě i spisovatelkou velmi obskurně nápaditých, fantasticky punkových povídek, které jí vyšly v debutové sbírce Afterparty.

Nakladatelská činnost je řehole, v níž se občas investice nevyplácí. Dvojnásob to platí pro horory nebo podobné okrajové žánry, které u nás vychází buďto v malém množství, okrajově nebo vůbec. A právě to se rozhodl změnit Martin Štefko, autor knih Mrtvé ženy nebo Nikdy se nepřestala usmívat. Založil nakladatelství Golden Dog, ve kterém poslední roky vydává horory domácích autorů, zajímavé literární experimenty nebo i knihy zahraničních autorů, jejichž výjimečná díla by jinak zůstala českým čtenářům neznámá. Položila jsem Martinovi pár otázek.

Severský románový epos Ilusie se dočkal třetí knihy – po Harfenících severu a Dědicích Tuonely přichází Probuzení Louhi. Čtvrtý díl s názvem Báje o Valgirovi se právě chystá a brzy vyjde také první díl v podobě audioknihy. Co všechno doprovází vznik takto velkého projektu, nám prozradila jeho autorka Milada Střítezská.

„Zaujalo mě, že autoři jsou Češi, a ten originální formát samozřejmě!“ Nejen o projektu Sto hororů ve sto slovech jsem si povídala s hercem Národního divadla Igorem Orozovičem.

Před pár dny vyšel v nakladatelství Host román Před bouří, první díl trilogie Krysy apokalypsy. Je to již třetí kniha Zuzany Hartmanové, knihovnice a redaktorky webzinu Děti noci. Debutovala povídkovým románem Noční labuť, na který navázala knihou Perutě noci. Při příležitosti vydání nové knihy jsem jí položila několik otázek.

U příležitosti nového vydání románové prvotiny Nevoľnosť bych rád představil českým čtenářům slovenskou autorku fantastiky. Denisa Kancírová je šéfredaktorkou elektronického časopisu Abdon, majitelkou nakladatelství Art Floyd, organizátorkou různých tvůrčích soutěží a setkání. Dalo by se říct mladá moderní žena mnoha tváří a tvůrčích zaměření. Nebojí se jít za svými sny, čímž je velmi dobrým příkladem pro ostatní.

Petr Jaroněk možná zatím není tak známý spisovatel, ale má skvěle nakročeno k tomu, aby se to změnilo. V loňském roce mu vyšel debutový román Ospalá slovanská díra a nyní je čerstvě venku druhá jeho kniha Běsi z temného hvozdu. Obě vyšly u renomovaného nakladatelství Argo. Petr Jaroněk vydal dva velice povedené romány a tak je ta nejlepší příležitost položit mu několik otázek.

Marka E. Pochu není třeba čtenářům a milovníkům české a slovenské fantastiky nijak zvláště představovat. Na kontě má několik románů, editorskou práci na tematických antologiích a sám do mnoha sbírek povídkami přispěl. V současnosti se snaží prosadit na diametrálně odlišném poli, a sice jako raper.  U příležitosti vydání románu Bestie, který je po knize ONI druhým počinem vydaným v češtině u nakladatelství Carcosa, jsem položil Markovi několik otázek.

Při příležitosti vydání temného románu Děti Raumy, který vyjde začátkem května v nakladatelství Netopejr, jsem vyzpovídala autorku Kristinu Haidingerovou. Vedle románů Děti Raumy, Ti nepohřbení a Richardovy živé hračky napsala také řadu povídek, jimiž přispěla například do antologií Žena s drakem, Ve špatný čas na špatném místě nebo Sešívance.