Autor: Pavel Skořepa

Pátrání po prastarém zlu, upíří epidemie kdesi v Indianě, hromada vystřílených nábojů, cákající krev a příběh odehrávající se koncem let osmdesátých a napsaný počátkem devadesátých. Americký spisovatel T. Chris Martindale se románem Noc krve poprvé představuje českému čtenáři, a to hned s plnou parádou.

Některá díla mívají trnitou cestu ke čtenářům. Dost často nezáleží ani na kultovnosti autorů, v tomto případě autorky, jde i o to prosté zjištění, že dílo může dalece předběhnout svou dobu a narazit na mantinely morálky, nepřízeň a nechuť k vydání, a kvůli těmto vlivům se na daný rukopis prakticky úplně zapomene a skončí v tom lepším případě někde zaevidovaný v archivu, v tom horším nenávratně zničený.

Temnota přichází zcela nenápadně. Dokonce se je schopna maskovat jako něco ušlechtilého, přesto v konečném důsledku zničí vše kolem sebe a neušetří ani špetku dobra.

Sváteční čas je přesně tím obdobím v roce, kdy se k sobě lidé snaží chovat lépe než po celý zbylý rok. Ovšem je to i doba, v níž bují a líhnou se všemožné odnože zasunutých traumat a neléčených zranění, která otvírají dveře i něčemu daleko temnějšímu.

Je vždy velmi příjemné číst knihu, která kromě pobavení předává i poučení, a to v absolutně vyvážené rovnováze. Obzvláště pokud se jedná o témata, která u nás nejsou až tolik v povědomí, rozhodně ne v takové míře a z takového úhlu pohledu, jak by si zasloužila.

Hororové kořeny prorůstají opravdu hluboko do naší historie. Díky Petru Bočkovi a nakladatelství Golden Dog zde máme další ze žánrových zastávek v druhé polovině devatenáctého století. Tato zastávka nese velice výmluvný název Duchomorna a navštívení této prozaické destinace je pro čtenáře pouze na vlastní nebezpečí.

Cenzurní zásahy do uměleckých děl jdou ruku v ruce se samotným uměním, neboť každá epocha měla něco, o čem se nesmělo mluvit. Ať již šlo o neoblíbeného panovníka, nepohodlné historické události, celospolečenské ideologie, či nekorektní témata. Na některých dílech tyto zásahy vlastně již nejsou ani znát. To však neplatí o tvorbě bratří Strugackých.

Pokud se narodíte do rodiny, v níž je stále živá tradice nezrušitelného slibu, nebudete mít na růžích ustláno. Ani pokud se objevíte ve špatný čas na špatném místě, i když budete na smrt přesvědčeni, že se rozhodně jedná o dobrý čas a správné místo.

Českému čtenáři se dostává do rukou další kniha poukazující na bohatou historii české hororové tvorby. V tomto případě je to ještě o něco výjimečnější, protože se jedná o uchopení dobových témat ženskou autorkou. A to velmi čtivě a nápaditě.

Jakou cenu by měla možnost resetovat stávající život a přesunout se do nového a lepšího? A co když to navíc není až tak úplně dobrovolné rozhodnutí aktérů takovéto změny a naopak za dotyčné rozhoduje někdo jiný?

Ať se nám to líbí, nebo ne, budoucnost našich životů formuje nejen přítomnost, ale daleko zásadněji minulost. A nezáleží na tom, jestli se jedná o širší historické události vedoucí k tragédii, či o drobnější vnitřní rodinná dramata. Nakonec vše souvisí se vším, jako je předkládáno i v tomto románu.