Rubrika: Rozhovory

Jiří Sivok, mladý autor z Českých Budějovic, je členem jihočeského klubu Obce spisovatelů. Nedávno vydal krátkou, ale intenzivní postapokalyptickou novelu Líp už bylo.

Při příležitosti vydání románu Bouřný úsvit, závěrečného dílu fantasy trilogie Krysy apokalypsy, jsem vyzpovídala spisovatelku Zuzanu Hartmanovou.

Jan Hamouz debutoval v roce 2018 románem Poloviční král, kterým otevřel čtenářům dveře do světa rozsáhlé ságy Ptačí srdce. Začátkem roku 2022 pak navázal druhým dílem nazvaným Třetí ucho. Jaké je být u nás začínajícím autorem, který se rozhodl hned publikovat dlouhou sérii?

Není tak častým jevem na půdě hororové sekce domácí fantastiky, aby se rodily nové, zajímavé a ambiciózní projekty. Proto jsem vyzpovídal šéfredaktora elektronického hororového časopisu CHARON Radoslava Kozáka.

V našem českém a slovenském žánrovém rybníčku se urodilo něco, co si zaslouží pozornost čtenářů hororu. Je jím čerstvě vydané první číslo slovenského online hororového časopisu s názvem Charon, v němž naleznete šest hororových povídek.

Je mi ctí představit českému čtenáři Lukáše Poláka, autora knihy Kriaky. Slovenským čtenářům fantastiky ani milovníkům slovenské hudby tvrdšího ražení není nijak neznámý, ba právě naopak.

Jan Hlubek je mladý ostravský autor hororových příběhů, který neskrývá své ambice a je znát, že pro svou tvorbu žije každým okamžikem. Svůj zápal pro hororový žánr stvrdil již knihami RIP: Smrt je malebná (2019, Nová Forma), Trpká hodina (2020, Nová Forma, spoluautor Vladimír Rimbala), Rosie (2020, Nová Forma) a čerstvou novinkou Les (2021, Hydra).

Na obálce nejnovější knihy Lucie Lukačovičové se skví název Zákon Azylu a nad ním je dívka obklopená plameny. Na čele má tajemný nápis v hebrejštině a v dolní části obálky rozpozná bystré oko alchymistické diagramy. Kdo je záhadná dívka a co je u všech ďasů ten Azyl? Nejen na to jsem se ptal osoby nejpovolanější- autorky Lucie Lukačovičové.

Je mi nesmírnou ctí v tomto rozhovoru představit vydavatelku, plodnou spisovatelku temné fantastiky a ženu s fantazií zabarvenou v temných odstínech. Její jméno na Slovensku zná určitě každý milovník fantastiky a zasloužila by si rozhodně více pozornosti i v České republice. Nejen za autorský přínos žánru, nýbrž i za neutuchající entusiasmus, s kterým žánr prožívá a propaguje. Řeč je pochopitelně o hlavě Hydry Kataríně Soyce.

Mohlo by se říct, že není víc než slovo. Nebo by se mohlo říct, že není víc než vizuální vjem. Peter „Cwoky“ Murín o tom ví své. Začínal jako povídkář, spisovatel Mark E. Pocha mu to prý ale rozmluvil, aby našel svou cestu někde jinde. A to se stalo ve vizuálně představovaném hororu.

Autorů přicházejících s vcelku originálními náměty a zápletkami není až tak moc. Většinou se drží žánrových klišé jako jeptiška modlitební knížky. O to je zajímavější, pokud se čtenáři dostane do rukou četba jiná, originální. Jedním z takových nemnohých příkladů je i slovenský spisovatel Ivan Kučera.