Mladokrevní – středoškolské upírské drama
Všichni si jistě pamatujeme doby, kdy byli upíři v kurzu a člověk na ně narazil skoro v každé knize. Pak se po nich slehla zem a autoři i čtenáři na ně zanevřeli. Je proto docela příjemné zase sem tam zahlédnout ze tmy jejich tesáky.
Když se mezi lidmi objevil virus ovlivňující srážlivost krve, nikdo neměl tušení, jak se to podepíše na upírech. Ty tento virus totiž takřka okamžitě usmrtí. Upíři se proto stáhli a začali pít krevní náhražku – Hemu. Jejich společnost se musela přizpůsobit tomu, že jich skoro polovina zemřela, a musí zajistit novou generaci jiným způsobem než tradiční proměnou. Upírům, kteří se během této nové éry narodili, se říká mladokrevní – a jako všechny děti jsou budoucností své rasy.
Taylor se tato společnost hnusí, a kdyby to šlo, vůbec by nechodila na prestižní střední školu Harcote, kde se to jen hemží zpátečnickými profesory a pokryteckými spolužáky. Oproti tomu pro Kat pocházející z nuzných poměrů je přijetí na Harcote splněným snem – představuje pro ni možnost, jak změnit svou neutěšeně vyhlížející věčnost.
Mladokrevní jsou ve své podstatě nejtypičtější ukázkou young adult knihy, na kterou jsem v poslední době narazila. A po pravdě to bylo docela vítané osvěžení v záplavě všech epických YA fantasy, které se tváří, že jim jde primárně o děj, který ale ve skutečnosti slouží spíš jen jako zajímavá kulisa. V tomhle si tedy Mladokrevní taky mohou připsat drobný zářez, protože i tady byla většinu knihy celá zápletka o prohnilé upírské společnosti odsunutá na druhou kolej ve prospěch řešení vztahů. Jenže Mladokrevní se víceméně už od začátku tvářili jako středoškolské drama – jen okořeněné lehkým prvkem fantastiky v podobě upírů žijících běžně mezi námi –, takže to ničemu nevadilo.
O upírské společnosti a celkově jejich fungování se toho čtenáři zase tolik nedozvědí (autorka v poděkování dokonce přiznává, že nikdy žádnou knihu o upírech nečetla), ale pro potřeby příběhu je to dostačující. Protože o krvesaje tady zase tolik nejde. Nemluvě o tom, že není nutné být Sherlockem, aby čtenáři odhalili ono velké tajemství skrývající se na pozadí dění víceméně po první narážce.
Příběh se točí kolem Kat a Taylor a jejich problémů. Kat se cítí vykořeněná a rozčiluje ji neutěšená situace, v níž se s matkou nachází. Obě žijí mimo upíří společnost – Vampýrii – a má to své následky. Kat se tak všemi možnými prostředky snaží dostat mezi smetánku, což ve čtenářích nebude pokaždé vzbuzovat sympatie. Jistě, Katino chování je pochopitelné, ale to nemění nic na tom, že je zároveň dost protivné. Taylor na tom není většinu času o nic lépe – opět je pochopitelné, že je zraněná a cítí se odstrčená, přesto její kopání kolem sebe a sebedestruktivní sklony taky nejsou zrovna sympatické.
Ovšem díky tomu působí obě postavy živě a román uvěřitelně. Obě hrdinky se hezky nimrají ve svých pocitech, dochází k určitým nedorozuměním a opětovným usmířením.
Nechybí tu další tradiční prvky jako mezigenerační střet – zde navíc dotažený takřka ad absurdum, protože některým upírům jsou i stovky let – nebo problematický vztah matky a dcery. Samozřejmostí je hledání sebe sama, tady posunuté i dalším směrem, protože kniha je queer a otázka sexuální orientace se tu rozebírá velice často. Sasha Laurens se sem tam snaží nadnést i další témata, například rasovou a ekonomickou diskriminaci, ale nejde nijak do hloubky a Mladokrevní tak zůstávají stále hlavně pohodovým čtením.
Sasha Laurens má čtivý styl, používá moderní výrazy a zabývá se tématy, která dospívající momentálně zajímají. Občasné kopnutí do upírských stereotypů čtenáře docela pobaví, stejně jako některé popkulturní narážky. Mladokrevní jsou tak ve své kategorii vcelku milým překvapením – není to kniha, která čtenářům změní život, ale stráví s ní příjemné chvilky.
Vydal: CooBoo, 2023
Překlad: Markéta Forejtová
Vazba: brožovaná
Počet stran: 440
Cena: 449 Kč
