Zhroucený čas – napínavé hrátky se vzpomínkami
Po trilogii Městečko Pines a výborném románu o cestování paralelními světy Temná hmota přichází úspěšný americký autor Blake Crouch s dalším sci-fi. Ústředním tématem knihy Zhroucený čas jsou lidské vzpomínky a… čas.
Román má dva vypravěče, newyorského policistu Barryho Suttona a vědkyni Helenu Smithovou. Barry se na podzim roku 2018 zabývá případem sebevraždy ženy trpící syndromem falešných vzpomínek. Tato „nemoc“ (postiženému se najednou vynoří vzpomínky na druhý život, což má špatný dopad na jeho psychiku) se poslední dobou začala objevovat u lidí po celém světě a zatím se nepřišlo na to, co ji způsobuje a jak se šíří. Při svém pátrání na vlastní pěst však Barry neúmyslně kopne do vosího hnízda. Následuje boj o život a nevyhnutelný dominový efekt.
Helena Smithová se o jedenáct let dříve snaží přijít na něco, co by pomohlo pacientům s Alzheimerovou chorobou – naději vkládá do přístroje, který by dokázal zaznamenat a uchovávat lidské vzpomínky. Její výzkum však jde pomalu a je závislý na grantech. Jelikož nemocí trpí i její matka, Helena neváhá, když jí známý průmyslový magnát a filantrop Marcus Slade nabídne, že bude její projekt financovat. Na odlehlé ropné plošině přestavěné na výzkumné středisko se jí pak s vědeckým týmem podaří přístroj sestavit. Brzy si však uvědomí, že Slade je kvůli svému cíli ochotný jít přes mrtvoly a že je na jeho plošině ve skutečnosti vězněm. Navíc jejich přístroj nejenže dokáže mapovat vzpomínky, ale umožňuje i cestovat do minulosti. S takovou výpravou do minulosti (bez možnosti cesty zpět) samozřejmě souvisí nevyhnutelná změna budoucnosti – nejen pro „cestujícího“, ale pro celý svět.
Jak se dá očekávat, dějové linky obou vypravěčů se střetnou v napjatém okamžiku. Tento vrchol nastane už v polovině románu, je to však jen první zemětřesení, po kterém následuje jedno tsunami za druhým a neustálé skoky v čase. Zpočátku to působí dost zmateně, proto musíte bedlivě sledovat datum uvedené na začátku každé kapitoly (a občas i zalistovat zpět, abyste si některou scénu připomněli), protože události se v románu neodehrávají lineárně – ono by to ostatně ani nešlo, ztratilo by se tím napětí.
Blakeu Crouchovi se podařilo napsat velice čtivý, akční a důmyslný sci-fi román, v němž přináší katastrofickou vizi toho, co by mohlo nastat, kdyby bylo skutečně možné cestovat časem. Zároveň však nevysvětluje, jak ten přístroj vlastně funguje. Nechci prozradit víc, než už jsem udělala, ale podle mě bylo cestování v čase lépe vymyšleno v románu Temná hmota, kde se každá časová rovina odehrávala v jiné dimenzi a existovaly všechny současně. Na druhou stranu Zhroucený čas působí reálněji a mrazivěji a autor poukazuje na destruktivní chování lidstva, jež neustále opakuje vlastní chyby.
Příběh postupně nabírá na tempu, zejména když se hrdinové snaží porazit Sladea, a potom v závěru, kdy se oba protagonisté točí ve smyčce a zoufale hledají způsob, jak zachránit svět. Autor zde zároveň poukazuje na motiv nesmrtelnosti, na to, jak by na psychiku člověka působilo, kdyby mohl znovu prožívat svůj život, přestože třeba pokaždé jinak. Jsou to zajímavé věci vybízející k úvahám a je vlastně dobře, že něco tak na první pohled lákavého není možné (a snad nikdy nebude).
Rozsah necelých tři sta stran neposkytuje autorovi prostor pro vatu, přestože vás možná občas napadne, že některé životy postav popisoval zbytečně podrobně. Jenže bez náhledu do několika okamžiků jejich života, do jejich hlavy a duše byste se s nimi těžko sžili a nedrželi jim pak pěsti až do posledního dechu. Oba protagonisté tak působí velice reálně, až s nimi máte chuť strávit víc času a závěrečná smršť kratičkých úseků jejich života vás může nakonec zamrzet.
Blake Crouch opět napsal dílo, od kterého se neodtrhnete a hltáte ho až do poslední stránky. Pokud máte rádi sci-fi o cestování v čase a se zajímavým nápadem, jak na to, román Zhroucený čas si nenechte ujít.
Vydal: Laser, 2020
Překlad: Jiří Jaňák
Obálka: Gabriela Janovská
Vazba: pevná
304 stran / 359 Kč
