A oceán byl naší oblohou – výlet do krvavých vod
Patrick Ness je známý tím, že každá jeho kniha je úplně jiná. Proplouvá žánry i formami vyprávění příběhů a ještě se mu nestalo, že by vstoupil dvakrát do stejné řeky. Přesto mají všechny jeho knihy něco společného – mají přesah a jsou nositelkami jistých poselství.
Batšeba je učnicí u slavné kapitánky Alexandry – jedné z nejproslulejších velryb v celém oceánu. Jsou zrovna na misi, když najdou vzkaz od Tobyho Wicka – nechvalně známého zabijáka jejich druhu –, který kapitánku vyzývá, aby se s ním utkala ve finálním boji, jenž má nadobro rozhodnout odvěkou válku mezi lidmi a velrybami.
Není žádným tajemstvím, že kniha A oceán byl naší oblohou je variací na klasiku Bílá velryba. Jen role se tu obrátily a jsou to velryby, kdo loví legendárního námořníka, který jim kdysi ublížil. Podmořský svět je vůči tomu našemu vzhůru nohama – doslovně – a Patrick Ness si s ním vyhrál. Od popisů života v moři přes kulturu velryb až po nové technologie. V tomto směru román brousí právě do vod fantastiky, protože jeho hrdiny nejenže jsou mluvící zvířata, ale také se odehrává za okolností jednoznačně spadajících do škatulky fantasy, přestože se tu nevyskytuje žádná magie (víceméně).
Oceňuji, že autor nenapsal černobílý příběh – hodné velryby, špatní lidé – naopak ukazuje, že každá mince má dvě strany, stejně jako válka. Kniha je určena primárně dospívajícím, ale závažná témata, kterými autor nešetří, jsou probírána spíše povrchně. Ať už se jedná o naprosto zjevné a zbytečné vraždění velryb, o rasovou nesnášenlivost, nenávist, touhu po odplatě nebo o sílu odpuštění a přesvědčení. Každé téma by samo o sobě vydalo na samostatnou, stejně laděnou knihu. Ale i když nejsou probírána nikterak do hloubky, donutí alespoň na chvilku k zamyšlení.
Přesto se nelze zbavit pocitu, že tentokrát morální ponaučení a životní poselství z knihy vyloženě křičí a působí tak trochu na sílu. Samotný závěr pak ztrácí hutnou atmosféru, protože čtenáři vědí, co jim autor chce říct, ale Ness se místo toho, aby naznačoval skrze symboliku jako doposud, rozhodl pro polopatické vysvětlení. Tím se závěrečná bitva stala jaksi nevěrohodnou. Finální slova Batšeby sice onu nespokojenost z konce umírní, přesto po dočtení zůstává v člověku pocit, že závěr je zvláštní a neladí se zbytkem vyprávění.
Stejně jako v případě knihy Volání netvora, obsahuje i A oceán byl naší oblohou celou řadu ilustrací, které pomáhají budovat atmosféru. Nakreslila je Rovina Cai a jejich ponurý styl k příběhu perfektně pasuje. Většina kreseb je tmavých, v chladných barvách a sem tam se na nich ocitne červená znázorňující krev. Patrick Ness se nikdy prolévání krve ve svých knihách nebál a nejinak je tomu i zde. Bez ilustrací by knize něco chybělo – a nemyslím tím jen rozsah (příběh sám o sobě je velice krátký). Z velké části dělají z knihy to, čím je: jednoduchým příběhem zabývajícím se složitými tématy, zamotávajícím čtenáře do svých osidel díky výtečné atmosféře a síle sdělení (i přesto, že se o něj snaží na první dobrou).
A oceán byl naší oblohou využívá klasické motivy, ale pojímá je novým způsobem, což je dobrá cesta k vyprávění moderních příběhů. Patrick Ness opět ukázal, že se ničeho nezalekne a že jeho představivost ještě rozhodně není na suchu. Jeho nejnovější knihu si tak užijí dospělí i mládež a každý si z ní něco odnese.
Vydal: CooBoo, 2019
Překlad: Alžběta Kalinová
Ilustrace: Rovina Cai
Vazba: vázaná
Počet stran: 160
Cena: 269 Kč
