Ensiferum na akustickém turné překvapili

Finové se dokážou v zimě pořádně rozehřát, o tom se mohli přesvědčit hudební fanoušci 7. prosince 2018 v pražském klubu Nová Chmelnice, kam dorazily skupiny Ensiferum a Trio De Facto se svojí akustickou šou.

 

Koncertní večer zahajovalo uskupení s trefným názvem Trio De Facto, což je také vedlejší hudební projekt baskytaristy Ensifera Samiho Hinkky. Tvoří ho dva kytaristé (Hinkka je jedním z nich) a zpěvák. Společně převlékají do akustického kabátu největší metalové hity. Návštěvníky koncertu tak rozehřívala klasika Future World od skupiny Helloween či For Whom the Bell Tolls od skupiny Metallica. Střihli si také pecky od svých krajanů – I’m Hunting High and Low od Stratovarius či Vodku od Korpiklaani.

To už se diváci dostávali pořádně do varu, nezastavila je ani poněkud delší přestávka. Další kapelu publikum vítalo s nevídaným nadšením.

Ensiferum jsou i u nás velmi dobře známá folk-metatová formace hrající už od roku 1995. Vznikala a formovala se ve stejné zkušebně v Helsinkách jako Nightwish nebo Children of Bodom. Jejich hudba se vyznačuje silnými válečnými hymny a tvrdými a rychlými kytarovými riffy. Co se ale stalo, když kapele obrazně řečeno vypnuli proud?

 

Produkce chvílemi připomínala pozpěvování chlapů v hospodě (nutno podotknout, že na reproduktorech vystavené lahve Baileys to ještě podtrhovaly), a jelikož členové kapely přišly v civilu – tedy bez obvyklých válečných kostýmů a líčení, skutečně připomínali obyčejné vesnické pořízky. Možná právě to všechno kapelu Ensiferum natolik přiblížilo publiku. Atmosféra byla přátelská a veselá. Fanoušci zpívali, tancovali, pařili, ti odvážnější pluli na rukou ostatních, takové reakce asi nikdo tak úplně nečekal.

Hudba samotná ukázala svoji něžnější tvář, vynikly anglicky i finsky zpívané texty, či úchvatný, místy operní zpěv hostující klávesistky Laury Dziadulewicz. Silné hity jako Twilight Tavern, Burning Leaves, In My Sword I Trust či From Afar přitom zůstaly chytlavé, jako by elektrické kytary ani nepotřebovaly. I do „španělky“ se dá poměrně slušně řezat, čtyři zpěváci najednou se také nedají jen tak přeslechnout (kromě Laury Dziadulewicz zpívali oba kytaristé a vokalisté Markus Toivonen a Petri Lindroos i baskytarista Sami Hinkka) a o šlapavý rytmus se postaral bubeník Janne Parviainen.

Jediné, co vystoupení kapely Ensiferum scházelo, byly jakékoli zajímavé folkové nástroje, kromě akustických kytar se ozvalo pouze bendžo, naopak chyběl i tradiční akordeon. Pravda, na konci koncertu to bylo zřejmě každému úplně jedno. Ensiferum i Trio De Facto se i tak postarali o jednu z nejzajímavějších hudebních událostí roku.

Foto: Zdeněk Svoboda
Web Ensiferum
FB Trio De Facto