Z. Holub, H. Veselá, J. Č. Galeta, R. Kolbaba: Marellion

Do Marellionu zabloudí pouze největší dobrodruzi nebo nejhorší zoufalci. Stal se městem prokletých a mrtvých. Své čtenáře do něho ovšem zavedou Zbyněk Holub, Hanina Veselá, Jan Č. Galeta a Radovan Kolbaba ve čtyřech novelách. 

Marellion bylo nádherné město v plném rozkvětu. Místo kultury, vzdělanosti, krásy. Dokud se ho před dávnými lety nepokusil zmocnit jeden z vojevůdců Khara Démona. Drakočlověk Orist Zelený vedl svou armádu skřetů na město. Mnozí vojáci i civilisté zemřeli. Obránci nehodlali dovolit, aby město padlo, a spojili se strašným spojencem. Mrtví vojáci povstali k obraně. Umírali další marellionští, padl Orist a mnozí další. Boj neměl vítěze a prokleté duše aktérů i po staletích bloudí troskami a znovu a znovu svádí nekonečný boj.

Sborník Marellion obsahuje čtyři zajímavé příběhy z herního světa Asterionu. Svůj název nese podle tajemného, děsivého a prokletého města Marellionu, protože všechny příběhy se k němu různě vztahují. Někdy město tvoří pouze děsivou kulisu, jindy odhaluje mnohá ze svých tajemství a někdy jeho mrtví ovlivňují živé neskutečným způsobem. Svět Asterionu očaroval všechny čtyři autory, protože každý už má na svém kontě kratší či delší příběh z jeho zemí, nebo dokonce víc než jeden. Zároveň se všichni musí řídit známými existujícími pravidly, která pro Asterion fungují a nutí je pracovat pouze v určitých hranicích. Ale kdo by nechtěl přijmout takovou výzvu?

První příběh Stíny Tarosu od Jana Č. Galety se odehrává v hraničním městě Tarosu. Jeho (ne)lidští obyvatelé vedou všední život, dokud se neobjeví první zombie a nezačnou vraždit. V centru vyšetřování se ocitají obchodnice s lecčím Danuta z Erinu a nejen zálesák Marin Šoltys. Co má se zombie apokalypsou společného bratr Stavor Zarub od maureliánů? Jak je zastavit? Stíny Tarosu jsou vtipná, akční kombinace mikro zombie apokalypsy a městské fantasy ve středověkém hávu. Příběh je čtivý, svižný a vyprávěný ve dvou rovinách. Jedna z nich vypráví o putování a druhá se věnuje dění v Tarosu. Obě spolu vzájemně souvisejí a ústí v pěknou pointu.

Někteří by mohli Marellion označit za Město s černou duší, jako Radovan Kolbaba. Tajemný obchodník pan Sigur plánuje výpravu přes Les dávno mrtvých do prokletých ruin pradávného města, kde ho nezajímá nic menšího než po staletí zapečetěná knihovna. Touží odhalit její tajemství, protože loví tu nejnebezpečnější škodnou na Asterionu. Draky. Sigur se na výpravu nevydává sám. Doprovází ho čarodějka Marantiel, Gorwan se sestrou Baruchou, barbar Tarag, čarodějka se specializací na boj s nemrtvými a tři mniši aureliáni. Sám Sigur skrývá nejedno tajemství, které by ho v troskách mohlo dohnat, a stará nenávist by mohla přivolat i jednoho dávno mrtvého mocného. Jedná se o hrdinskou fantasy s partou družiníků, která to možná celá nepřežije. Vzhledem k rozsahu nejsou jejich vzájemné vztahy nejpropracovanější a limituje je styl vyprávění v ich-formě, kde se to celé lehce psychologicky točí okolo Sigura.

I Hanina Veselá posílá svoji hrdinku Magnólii oklikou přes Jižní hvozd do Marellionu. Ani Hanina Veselá není se svou Noly nebo také Magnou ve světě Asterionu nováčkem. Za sebou už má několik románů i povídek a nevypadá to, že by jim byl konec. Magnólie přijala kšeft, kvůli kterému musí najít temného druida ve službách Drika Oranžového, šíleného pána Jižního hvozdu a neskutečně zvrhlé kreatury. Zrzavá psionička a trochu nekromantka si odskočila od mořských dobrodružství do stínu pokřiveného pralesa a jeho zmutovaných tvorů. Přes všechna úskalí stále dokazuje, že se dokáže po hlavě vrhat do neskutečně divokých situací. Na svoji pusu by měla mít zbrojní pas a šíleně miluje, když může dráždit draky. Studená krev je taková kratší, svižná, akční jízda se sympatickou hrdinkou. Stejně jako ve Stínech Tarosu, ani tady nehraje Marellion roli nejdůležitější lokace. Největší škoda je, že Studená krev působí jako úvod do něčeho delšího, ale tohle dobrodružství své hrdinky zatím Hanina Veselá dále nezpracovala.

Čtvrtým a závěrečným příběhem je Volání Marellionu od Zbyňka Holuba. Ten často píše povídky o albirejských hrobnících nebo členech Cechu Eldebranských katů. O divné skupince přátel s neobyčejnými schopnostmi, která si na živobytí vydělává kopáním hrobů, ukládáním mrtvých občanů k věčnému spánku nebo k přeměně osob ze stavu živého do stavu mrtvého. Aktuálně v hřbitovním domku pobývají pouze hrobníci Ragli a Uřvaný chlíst, protože Tichý oheň, Jednooký rum, učeň Arts a malý Smrťáček cestují do Ďolíčku. Naštěstí je tu jejich kamarád, mladý kat Zir, který musí vykonat své řemeslo na uprchlém zločinci, který by se shodou velice ošklivých okolností měl ukrývat v prokletém Marellionu. A co by hrobníci neudělali pro svého kámoše, obzvlášť když je v hře osud jejich domovského města. Volání Marellionu je trochu družinovka, trochu horor, trochu Adéla ještě nevečeřela a zatraceně hodně velká chlastačka.

Marellion – jedno město. Čtyři různé pohledy na něj. Každý trochu jiný a žádný nudný. Ani jeden ze čtyř příběhů svou kvalitou nevyčuhuje, ale ani nezapadá. Mají hodně společného, a přece se liší. Opravdu záleží na vkusu a na náladě, který pro čtenáře zrovna bude ten nejmilejší s nejúžasnějším hrdinou, hrdinkou nebo hrdiny.

Ukázka

Vydalo: Mytago, 2015