Dan Černý: Kejda
Prim v Kejdě hraje prvotřídní akční jízda, při které kolem létají větší či menší kousky zombíků, kteří touží po mozcích a jiných částech ženských těl, nebo tělní tekutiny ufounských národů. Nejroztomilejší jsou dozajista zombie srnečky. Stačí si ukrást pár velmi promakaných zbraní, a jatka mohou začít. Kondice děvčat není nejlepší, ale palebná síla tyto nedostatky směle nahradí.
Markéta Mazurková, obyčejná jednadvacetiletá studenka, utrpí menší šok, když zjistí, že lednička na privátě zeje prázdnotou. Svoje prachy už dávno prochlastala, tak jí nezbývá než držet hladovku, nebo prošmejdit kuchyni a spáchat zázrak z pochybných zbytků jídla. Výsledkem je kejda. Po jejím požití Markéta kupodivu nemusí vyhledat akutní lékařkou pomoc, ráno však zjišťuje, že ví všechno, co se kde děje. Naprosto všechno. Ví, s kým jí zahýbá její kluk, zná výsledky školních úloh i vládní tajemství. Ze všeho nejdřív se svěří svojí nejlepší kamarádce Týně Všetečkové. Netrvá dlouho a o Markétě se dozví akademie věd, armáda i mimozemšťané.
Z normální studentky s kladným vztahem k návštěvám v hospodě se Markéta stala vševědoucí. Nemá žádné nadpřirozené schopnosti ani neumí předpovídat budoucnost, ale ví, co se kde děje. Její parťačkou se stává Týna, která se musí smířit s tím, že jí její přítelkyně čte myšlenky. Charaktery ovšem nejsou v příběhu to nejdůležitější.
Příběh potěší hlavně pány-čtenáře, protože sexy hrdinky proplouvají příběhem se zbrojním arzenálem hodným Ramba, zbrocené potem a potřísněné vnitřnostmi nepřátel. Vztah obou dívek se mění v něco, co má k platonické lásce a romantické poezii na míle daleko.
Kejda je roztomilá, akční, svižná chuťovka, když si člověk potřebuje zkrátit odpoledne nenáročnou střílečkou do několika rozdílných forem života.
PS: Důrazně varuji před vařením kejdy, neboť hrozí riziko, že to dopadne, jako když Pejsek a Kočička pekli dort.
Vydala: Epocha; 2012
