Douglas Rees: Upírská střední – Druhák

Literární recenze / 9.9.2012 /

Codymu Elliotovi je dáno měnit zažité společenské pořádky. V Prváku se postavil proti zavedenému systému na škole Vlada Draculy. Ve Druháku se kvůli jeho rozhodnutí vybudovat v opuštěné továrně kulturní centrum ocitne město New Sodom na pokraji občanské války.

Do už tak rozvířených vod dříve poklidně plynoucího jentiovského, tedy upířího města New Sodom znenadání vpadne Codyho sestřenice Turquoise, které nikdo neřekne jinak než Turk. Při jedné ze svých četných toulek po okolí objeví Turk starou tovární čtvrť Crossfield. Cody se pak s Turk, umělkyní až do morku kostí, rozhodne vybudovat v jedné z opuštěných továren umělecké centrum. To se ovšem znelíbí části jentiovského obyvatelstva, která začne jakékoli snahy o vybudování centra mařit. Crossfield totiž za dlouhých válek jentiů s gadji, normálními lidmi, sloužil jako popraviště a hřbitov nepohodlných jentiů.

Ve druhém ročníku se setkáváme se starými známými. Cody se stal po svém odhalení pravé podstaty jentiů hrdinou školy i města New Sodom, má lásku své přítelkyně, jentiovské princezny Ileany, a přátelství jentiovského spolužáka Justina. Svěžím vánkem – ne, spíš vichrem – se stává Turk, nezkrotná, nezastavitelná, sebevědomá umělkyně jdoucí vždy proti proudu, která se svým entuziasmem a střízlivým pohledem na svět stává v tomto díle nejsympatičtější postavou.

Přítomnost Turk je jen zběžně a ne moc uvěřitelně vysvětlena, ale dává příležitost k novým zápletkám. Vzhledem k její bezprostřednosti a faktu, že si z mocných aristokratických jentiů vůbec nic nedělá, dojde k několika šarvátkám a výměnám názorů mezi ní a především Gregorem, jentiovským vévodou. Tyto scény baví a Turk tak čtenář může jen fandit.

Skrze deník dávné obyvatelky města se více dozvíme o historii New Sodomu a chápeme Codyho pohnutky, proč Turk podporuje v jejích snahách vybudovat centrum, na druhou stranu mi parta kolem centra připomínala jednání dětí ze Správné pětky z pera Enid Blytonové. Děti si usmyslely, že půjdou na nebezpečné a zakázané místo, a bez úcty k historii a navzdory přání většiny dospělých si tam udělají, co chtějí. Ani jednání „dospělých“ mi nepřišlo moc logické. Vést válku kvůli vystavění uměleckého centra mi přišlo přehnané, stejně jako další praktiky odpůrců Codyho a Turčiných snah.

Závěrečné kapitoly, jejichž děj mi přišel až příliš překombinovaný, ovšem předávají čtenářům autorovo poselství: umění a hudba dokáže mezi lidmi, přáteli i nepřáteli, smazat i ty největší rozdílnosti. Že umělecké centrum je místo, které může pomoct jentiům i gadjeům, odpůrcům i přívržencům, překlenout propast předsudků vůči tomu druhému. A že vytrvalost a týmová práce růže přináší.

Navzdory několika logickým nesrovnalostem a občasnému přehnanému, až nerealistickému jednání některých postav nabízí román s ponurou obálkou zábavný příběh o přátelství a snaze udělat svět o něco lepším. Stejně jako první díl doporučuji Druhák čtenářům spíše ve věku 12-15 let.

Vydal: Baronet; 2012

Koupit knihu
 

Žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Copy Protected by Chetan's WP-Copyprotect.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče a následně uloží na váš disk. Ukládají se různé informace a nastavení, určená k lepšímu načítání webu, započítání do číselníků počítadla návštěvnosti, nebo v případě stránek s reklamním obsahem, vyhledá podle jiných již uložených cookies, reklamu přímo pro vás. Jak jste někde hledali novou pračku, vyskočí na vás pračky na každém webu, který si reklamou přivydělává.
Více informací naleznete na odborných stránkách, u tetičky WIKI, nebo strýčka Googla.

S pozdravem
Děti noci

PS: U nás pračky ani jiná zařízení nenaleznete :)

Zavřít