Jsem živý. Podepsán ježek v kleci – Podivuhodná nepohádka Ivo Fencla

„Neboť hluboké šachty jsou hloubeny tam, kde zemské póry měly stačit, a to se učí chodit, co se mělo plazit.“ (str. 19)

Tři děti – Sandy, Jorika a Marvin – pronikají do nebezpečné džungle, aby nalezli zmizelou matku jednoho z nich. Na místo toho se dostávají do barvitého až děsivého dobrodružství, kde všichni tři mladí lidé hledají především sami sebe, svoji odvahu. Dostávají se do bájného města Eryxu z Necronomiconu, do podsvětí zamořeného čolky, mezi bojovné ježury nebo ke královně (ve skutečnosti oživlé panence) Bankerang. Tento příběh právě předčítá otec Jakub svým dětem, zatímco jejich matka Jorika jej sleduje v kině, kam vyrazila s Lorencem – autorem knižní předlohy. Brzy se čtenář dovtípí, že tři hrdinové jsou v různém věku součástí tří paralelních světů.

„Kluk se může cítit sebevíc dospěle, ale sotva ho opustí kamarád a on zůstane sám a sám jen s džunglí (jménem svět), dostaví se tíseň.“ (str. 21)

 

Ivo Fencl je mimořádně aktivní publicista, který se dlouhodobě věnuje především starším, dnes už klasickým dílům fantastiky – v jeho pojednáních, úvahách, vzpomínkách, pořadech ale i vlastních textech najdete řadu zvučných jmen, jako je například Verne, Poe, Lovecraft, Stoker, Matheson, Souček, Neff či právě Jaroslav Foglar (Fencl je členem Sdružení přátel Jaroslava Foglara), jemuž je tento příběh věnován. Ivo Fencl má ohromnou paměť, takže neváhá citovat z desítek děl a věnuje se mimo jiné i životopisům nejen literátů.

Neznalost některých autorů či spíše jejich děl může čtení knížky Jsem živý. Podepsán ježek v kleci malinko ztížit, s autorovým poněkud zastaralejším a barvitějším jazykem mohou mít problém především mladší čtenáři nebo čtenáři výhradně moderní prózy. Ačkoliv je knížka velmi útlá, rozhodně neobsahuje oddechové hodinové čtivo. Na text je nutné se soustředit. Linie bojujících dětí, naslouchajících dětí a dvou filmových diváků od sebe nejsou nijak odděleny, jedna plynule přechází v druhou a svět, ve kterém se děj odehrává, je (jak už je u Fencla zvykem) plný imaginace, překvapení a nápověd.

„Nebe potemnělo. S ním i rozkmitaná plošina. I pláně okolo Eryxu tmavly a ty nejčernější stíny vstupovaly do města. Snad veškeré inkousty kosmu se v tu ránu slily. I ten nejposlednější cíp blankytu na nebi odumřel a mračna se svěsila jako hnáty.“ (str. 36)

 

Samotné Fenclovy obraty či popisy se občas v mnohém přibližují českým prózám až desítky let starým. Kdo si ale libuje v příbězích kořeněných upřímnou nostalgií, pro toho bude malá knížka o velkém poslání tří dětí lahůdkou.

 

Vydal: Periskop, 2021
Obálka: Jiří Winter-Neprakta
Vazba: pevná
Počet stran: 66
ISBN: 978-80-87077-53-3

Knihu je možné objednat na Ivo.Fencl@iol.cz