Otomar Dvořák: Sekera Strážců
Bylo nebylo… Ne, začneme jinak – ve většině příběhů existovalo zlo a dobro. A ačkoli to nikdy na první pohled nebyla černá a bílá strana mince, Strážci jedné dávno ztracené země měli svoji cestu danou. A všichni při tom obětovali svůj život. Není divu, že na tu poslední a dost možná i nejnáročnější se musí vydat ten poslední z nich: mladičký Jan…
Jan je uzavřený v útulném, ale titěrném světě staré chalupy, chráněn před nebezpečím právě tak jako před pravdou o svém otci a o svých předcích. Ne že by neměl povědomí o těžkých úkolech Strážců, jen byl z přání svých rodičů dlouho chráněn před celou historií. A právě jeho touha vyzvědět vše a pomoci otci v nesnázích přivádí mladíka na jeho osudovou cestu.
Než se stačí sblížit s nově objevenou láskou, než se stačí i sám čtenář nadechnout, je Jan na cestě plné nadpřirozeného nebezpečí. Naštěstí nejde sám – provází jej moudrý trpaslík, který mu postupně důležitá tajemství odhaluje. Ani to však zpočátku nestačí; to by Jan nesměl být mladicky naivní a nerozvážný a musel by mu naslouchat. Ale možná… možná i to bylo v jeho osudu vepsáno, jen aby se vydal na cestu včas.
Příběh začíná jako klasické vyprávění o nedobrovolném hrdinovi. Ozvláštňuje ho nejen postava Gnóma – nerudného a vtipně domýšlivého trpaslíka, velmi opatrného na svou červenou čepičku, ale také nepřeberné odkazy na legendy, které budou čtenáři znát. Krajina Strážcovy cesty také v mnohém připomene české luhy a háje. Jenže malebné obrázky brzy nahradí nekonečná, tajemná šeď a nebezpečí prakticky na každém kroku.
Janova cesta je v mnohem podobná výpravě Atreje z Nekonečného příběhu, který se sám nezralý a neznalý vydal pokořit neznámou bestii, která pohlcuje jeho svět. I Jan se setkává s nadpřirozenými bytostmi, které mu napovídají, ale také ho svádí z cesty a udílejí beznadějná proroctví. Mladická nerozvážnost a naivní touha pomoci bližnímu za každých okolností Janovi – k jeho smůle – vydrží i po několika zkouškách. Až pak do příběhu vstoupí jeho dávná milá, aby (leč s podobnými idejemi) rozehrála rozhodující partii.
Sekera Strážců je mimořádně čtivá. A to nejen díky prakticky neustále hrozícímu nebezpečí a popisům míst, která okouzlují i děsí (některá budou většině českých čtenářů až mrazivě povědomá), ale i díky znalostem mystérií zkušeného autora Otomara Dvořáka, jež dýchají snad z každé věty.
Co na tom, že hlavní hrdina není Thor, však právě náhodné děti historie vedly ty nejdůležitější války, hrdinové, kteří popadli svoji šanci na poslední chvíli, dokázali obrátit svůj osud v naději národa. Je ale docela škoda, že nadpřirozeným bytostem byly pouze dány jejich očekávané role a chyběla jim vlastní motivace. Některé jejich činy zůstávají bezdůvodně nedokonány, příběhy nedokončeny, anebo zanikají ve smršti dalších událostí. Snad to byl autorův záměr. Nakonec to příběhu nijak výrazně neškodí.
Krásné a atmosférické obrazové úvodníčky k jednotlivým dílům (z archivu The British Library) kontrastují s přímočarými ilustracemi Adély Vychopňové. Obé dává najevo, že nejde o knihu ani pro děti, ani pro pokročilé – že jde zkrátka o čtení pro všechny milovníky dobrých příběhů.
Když temné a mrazuplné dějství skončí na plácku sedmikrásek, nejen že si oddechnete úlevou z utrpěného napětí, ale dost možná si i řeknete, že krásnější a upřímnější příběh jste dlouho nečetli. A možná je tomu tak pro to, že právě ty nám v záplavě moderní fantasy tolik chybí.
Autor: Otomar Dvořák
Nakladatelství: Černý Drak
Rok vydání: 2016
Vazba: brožovaná
Počet stran: 338
Cena: 212 Kč
