Darren Shan: Procesí mrtvých

Dvanáctidílnou upírskou ságou Příběhů Darrena Shana nasadil irský autor vysokou laťku, proto jsem s napětím očekávala, jak si poradí s příběhem pro dospělé publikum. První kniha z trilogie Město nese název Procesí mrtvých, ale netýká se upírů, nýbrž Ayuamarků (kdo to je, si však budete muset zjistit sami).

Nadšený mladík Kapak Raimi přijíždí do města, aby se stal gangsterem. Do řemesla jej má zaučit strýc Theo Boratto, který je za roky podnikání v tomto oboru ostřílený a zkušený. Společnými silami se stávají mocnou dvojící, která rozšiřuje své teritorium a šíří strach. Kapak chce, aby ho vzal na vědomí samotný Kardinál, skrz nějž by měl šanci získat větší vliv a moc. Prochází různými zkouškami a nakonec dostane nabídku, aby pro Kardinála pracoval. Kapakovi se otevírá nový svět, je postupně zaučován do řemesla a všude se k němu chovají s úctou. Lidé mizí a nikdo se ničemu nediví. Náhlá ztráta paměti postihuje téměř všechny okolo něj a on zjišťuje, že čím blíž Kardinálovi je, tím děsivější jsou tajemství, která jej pohlcují a mění. Chce se stát další figurkou na Kardinálově šachovnici, nebo se vydá až za hranici lidskosti a přijme svůj osud?

Zhruba osmadvacetiletý Kapak Raimi působí spíš jako osmnáctiletý, jeho myšlenkové pochody nejsou z nejbystřejších a chování neodpovídá dospělému člověku. Na jednu stranu je velice naivní, se sny, které hodlá uskutečnit, pokud to bude v jeho silách. Na druhou stranu se chová jako ostřílený gangster bez kousku citu v těle. Dá se na dráhu zločinu, jako by se pro ni narodil, rychle se učí a jedná instinktivně. Podivné je, že si Kapak nevybavuje nic ze svého života před tím, než vystoupil z vlaku a přišel do města, přesto má vědomosti, kterými překvapí, např. znalosti o Einsteinovi.

Theo nemá dědice, takže se začne poohlížet po svých synovcích a výběr padne na Kapaka. Namísto postupného seznamování Thea a Kapaka je nám nastíněno, že se stali ze dne na den partnery a během měsíce přáteli. Popis strýce Thea coby gangstera a jeho vlivu na lidi se dá přirovnat k válečnému tažení – bez emocí, odtažitě a stručně. Všechny důležité body jsou brány zhurta, takže si čtenář nestihne vytvořit k postavě pouto.

Leonora: „Kapaku, přísahám, to jméno mi nic neříká. Netvrdím, že ten člověk neexistuje. Nepochybuji o tom, co jsi mi právě řekl. Ale vůbec se na něj nevzpomínám.“ A zas mě pustila. „Už se to stalo dřív,“ řekla pak tiše, „ale ještě nikdy jsem to necítila tak silně. Dnes ráno, když jsem se probudila, se mi najednou zdálo, že něco není v pořádku, že mi něco schází. Jako když vejdeš do místnosti a najednou si uvědomíš, že už nevíš, co jsi tam chtěl. Cítila jsem, že v mé mysli zeje nějaké prázdné místo, které jsem si nedokázala vysvětlit.“ (str. 179)

Přátelství Kapaka s Conchitou Kubekikovou je pro děj z dlouhodobého hlediska zásadní, protože právě skrz jejich rozhovory vypluje na povrch, že si mladík nevybavuje svou minulost. Ve světlých okamžicích Conchita vzpomíná na své mládí a manžela, kterého opustila, což pomůže Kapakovi odhalit hned několik záhad.

Kardinál je mocný muž, který rozhoduje o osudu lidí ve Městě. Věří v nadpřirozeno, zajímá ho tajemství vesmíru a fungování univerza. Jedná podle toho, co vidí, a snaží se plout na vlnách štěstí. Nevyvozuje závěry, jedná instinktivně a poddává se svým pocitům. Kardinálova víra ve vesmírné univerzum, že je vše propojené se vším, je založeno na principu zákona rezonance. Autor pravděpodobně čerpal informace právě odsud a musím říct, že je to velice zajímavé téma, k němuž se dá hodně napsat.

Urban fantasy s hororovými prvky a detektivní zápletkou oplývá tajemnou atmosférou, postrádá však pořádnou dávku napětí. Děj je vyprávěn v první osobě, občas dojde na pestřejší slovní zásobu, vysvětlování je příliš obsáhlé a často působí uměle a nerealisticky. Pomalé tempo, které autor nasadil hned na začátku knihy, trvá zhruba do první poloviny knihy, a pak se trochu rozjede díky pátrání po minulosti hlavní postavy. Zaplétáme se do spletité říše intrik, plánování a nadpřirozených úkazů. Na první pohled zcela obyčejné a nepodstatné věci se ukážou jako životně důležité.

Vzhledem k neustálému vysvětlování jasně daných věcí, které dospělý čtenář zná a chápe, se podle mého názoru kniha hodí spíš pro mladší čtenáře. Přesto se domnívám, že i s touto sérií autor u čtenářů uspěje a získá si své stoupence, jako tomu je u jeho další série Demonata.

Albatros Media – Plus; 2011