Meg Cabotová: Nenasytná
Yalena se na ni s úsměvem podívala.
Nerozuměla. Vůbec netušila, že Mínino číslo pro ni může znamenat doslova hranici mezi životem a smrtí.
Nikdo to nikdy nechápal.
Mína Harperová je scenáristkou nekonečného seriálu Nenasytná. Vedení ji nutí přidat do seriálů upíry, kteří jsou populární a konkurenční televizi vydělávají velké peníze. Mína upíry nemá ráda, a tak není z rozhodnutí nadšená. Mnoho starostí jí přidělává její zvláštní dar – ví, jak kdo zemře, ale nikdo ji neposlouchá, když se mu snaží pomoct. Unavuje ji bratr Jon, který u ní bydlí na přechodnou dobu (do konce života), i její příliš ukecaná sousedka Mary Lou, se kterou se potkává ve výtahu a která jí stále dohazuje nějaké muže.
Lucien Antonesku učí v Rumunsku dějiny, je bratrancem manžela Mary Lou a také hlavou upírů, neboli knížetem temnot. Lucien přijel do Ameriky vyšetřit, kdo z jeho rodu zabíjí ženy, přestože vraždění lidí zakázal už při svém nástupu na trůn. Poté co se Mína a Lucien setkají na večírku, který pořádá Mary Lou, zamilují se do sebe a mají vzájemnou potřebu se chránit.
Lucien musí vyšetřit zločin a zároveň ochránit Mínu. A aby neměli problémů málo, tak se jim do cesty plete Alaric Wulf, člen palatinské gardy – organizace bojující proti upírům, který má na Luciena obzvlášť spadeno.
Charaktery postav mi lehce kazily celkový dojem z pěkného příběhu. Místo abych se do nich vžila a fandila jim, tak jsem doufala, že je něco aspoň trochu pošramotí. Mína je milá holka, která všem pomůže a všechny se snaží zachránit, za což bývá po zásluze potrestána. Každý ji využívá a hází jí klacky pod nohy, ale ona se přesto nevzdává snahy všem pomoci. Jon je typický představitel role otravného bratra, který bydlí u sestry, nemá práci a zkazí většinu věcí, na které sáhne. Je věčně zamilovaný do žen mimo svůj dosah, což mu ovšem nebrání v usilování o jejich přízeň.
Alaric je chladný lovec upírů, jeho jediný cit je nenávist k tvorům temnoty. Je to fanatik, který se při ničení nehodného plémě neštítí ničeho. I když i jeho Mína překvapí a vyvede z konceptu. Zato Lucien je uhlazený gentleman. Svému knížectví upírů vládne nesmlouvavě a nedovolí nikomu, aby porušoval pravidla.
Nenasytná je román pro ženy, který nám nabízí zase jiný pohled na problematiku upírů. Vychází sice z módní vlny upírského šílenství, ale Meg Cabotová se s ním poprala po svém. Staví spíše na „klasickém“ Stokerovském pojetí upírů a odpovídá tomu i hlavní zápletka, ale na originalitě to dílu neubírá. Nápad a samotný příběh se mi líbil a některé události byly velmi pěkně vymyšlené a napsané. Na můj vkus se ale v knize objevilo velké množství chyb a překlepů a trošku mě unavovalo příliš časté opakování celých jmen postav.
Pokud chcete lehce romantický příběh s prvky napětí a nějakým tím lehkým bojem a nevadí vám výše popsané charaktery, určitě se do knihy pusťte a možná vás konec mile překvapí.
Vydal: Knižní klub; 2011
Hezky napsaná recenze. Mě přišlo legrační, jak se Cabotová inspirovala u knihy Dracula a jen mírně poupravila jméno Míny (Harper / Harker), a namísto manžela Jonathana je tu bratr Jon, atd… Přesto je příběh zcela odlišný a kdyby byla zvolila jiná jména, ani by čtenář nepoznal, odkud čerpala inspiraci. Je vidět, že to udělala se zjevným úmyslem – jsem zvědavá, jak bude pokračovat druhý díl.
Když jsem psala dotaz na knižní klub,tak mi poslaly tohle: Dobrý den, tato kniha nemá další pokračování, spisovatelka se v ní vyrovnává s přílivem upírské literatury a pokračování neplánuje. Markusová Iveta, Knižní web.
Tak ti nevím jestli bude další díl,ale bylo by fajn kdyby jo.
Mno tak to je tedy báječný. Takhle otevřený konec a ona neplánuje pokračování. Mor na ní (obrazně řečeno). A díky za info.
Pokračování se chystá, bude se jmenovat Overbite a za pár měsíců by mělo vyjít v USA, viz. stránky samotné autorky:
http://www.megcabot.com/2011/04/make-som eones-wish-come-ture/
Ale k Nenasytná, musím říct, že já byla docela zklamaná. Cabot to pojala tak napolo humor/parodie a vážný/seriozní příběh… a to mi nesedlo. Ale její nejnovější Abandon mi zase spravil chutě :-)
Mě to taky přišlo jako parodie (aspoň nejsem sama). Bylo to zase z jiného soudku, ale moc se mi líbil styl psaní i děj týkající se hlavní hrdinky (to skákání z postavy na postavu nemám ráda nikde, ale snažím se zvyknout si). Já asi nejsem tak náročná a kniha se mi líbila. Teď vím, že bude dvojka (jsem spokojená), takže děkuju za nové info :)