Upíří sestry: Kapitola 3. – Dohoda

Další kapitola povídky o upířích sestrách Eleně a Kate.

„Co za to?“ zeptal se.

„Co za to?“ zopakovala Kate a začala přemýšlet.

„To netuším, co by jste chtěl, peníze?“ zkusila to Elena.

„Ne, že bych jich měl moc ale to nechci!“

Kate se na něj vyděšeně podívala :“TO?“

„NE!TO rozhodně ne!“

„Tak co tedy?“ zeptala se už celkem netrpělivě Elena.

Zamyslel se:

„ Za to, že vás naučím se ovládat…………mi budete pomáhat!“ řekl vítězoslavně.

„Co?To jako zabíjet upíry?“ zděsila se Kate.

„Samozřejmě.“

„Vždyť to není jen tak!Zabíjet upíry.“

„Dal bych vám výcvik,“ ušklíbl se „buď to anebo smrt,“ zamával pistolí.“stejně přes noc nebudete moc spát.“

Napřáhl k nim ruku : „Platí?“

Obě se na sebe podívaly „Platí!“ podaly mu ruce.

„Tak abychom začli hned!“

„Hned?“ divila se Kate.

„Ano, dřív než vás ovládne chuť po krvi.“

„Musíme do práce!“ protestovaly.

„To tedy nemůžete, pokud zrovna nechcete zabít někoho ze svých kolegů.“

„Dobře, tak co máme dělat?!zeptala se Elena a dala ruce v bok.

„Za prvé, zavolejte do práce a řekněte, že nemůžete přijít.“

Elena se otočila a popadla telefon.“Halo, Jane, prosím tě, já dneska nemůžu přijít, je mi špatně, řekla bys to šéfovi?Děkuju.“ Potom k telefonu přistoupila Kate a vyťukala číslo.“Joshi?Mohl bys to dneska vzít za mě?Ně co jsem chytla dík.“zavěsila.

„Za druhé, by jste se mohly osprchovat, bez urážky ale trochu zapácháte.“Zamával si rukou před nosem.

Podívaly se na sebe, opravdu.Oblečení měly celé mokré, potem,blátem a krví, která jim vytekla z ran na krku.

Kate vlezla do koupelny a v místnosti nastalo ticho.

„Nechcete něco k jídlu nebo k pití?“ snažila se ticho prolomit Elena.

„Dal bych si kafe.Dva cukry, silnou, děkuji.“

Elena se otočila, udělala pár kroků a už byla v kuchyni.Měly malý byt, kuchyně byla v jedné místnosti s obývacím pokojem.Ale bylo to tu útulné , Kate a Elena tu spolu bydlely už 5 let.Elena uvařila a nalila kafe do dvou hrnků a jeden podala Hardymu.Sama si vzala svůj hrnek a unaveně se posadila do křesla.

„A jak dlouho už lovíte upíry?“

„Přes 6 let.“

„Dlouhá doba…..a můžu se zeptat proč je lovíte?“

„Jsou to zabijáci, jak už jsem říkal.Nelíbí se mi, že zabíjí nevinné lidi.“ řekl a sklopil zrak, Elena poznala, že tohle není  jediný důvod, ale nechala to být.

Po chvíli vylezla Kate z koupelny, měla na sobě čisté oblečení a ručník na mokrých vlasech.

„Můžeš jít.“ oznámila Eleně, která vběhla do koupelny.Kate se na Hardyho zamyšleně zadívala.Oplatil jí to nechápavým pohledem.

„Víte, mám na vás pár otázek.“ řekla zadumaně.

„Tak se ptejte!“

„1. jak jste nás tam našel, 2.jak jste nás sem dovlekl a hlavně,“odmlčela se „když jste věděl, že nás nevysáli úplně, proč jste nás nezabil rovnou na místě?“

„Takže..během těch let jsem se naučil cítit jakési vlny, které upíři vysílajído okolí.Jak jsem vás sem dostal?Přiznávám bylo to trochu obtížné, ale jak jste vystihla,dotáhl jsem vás sem.A na vaší třetí otázku existuje snadná odpověď, “ teď se odmlčel on “ nezabil jsem vás hned, protože jsem nevěděl, jestli nezemřete samy.“

„Tak proč jste nás sem potom teda odtáhl ?“

„Zemřít jste mohly třeba až k ránu, a já nepotřeboval svědky.“ upil kafe.

„Ještě nějaké otázky?“ Kate ale nestihla odpovědět, Elena vyšla z koupelny.

„Tyjo, tys to vzala nějak rychle.“ Elena se na ní vyděšeně podívala

„Děje se něco?“plašila Kate

„Ne,ne nic.“ uklidnila jí El, ale nevypadala na to.Pár mokrých vlasů jí spadlo do obličeje.

„Za třetí….teď vám povím něco o upírech……“