Lestat de Lioncourt

Myslíte si, že ho znáte díky četbě Interview s upírem, Upíra s tváří anděla a filmové Královně prokletých? Jste naprosto vedle. Českého překladu dalších knih Anne Rice se asi hned tak nedočkáme, proto mi dovolte převyprávět jeho příběh, jak si ho sama pamatuji.

Lestat. Arogantní, nevypočitatelný a okouzlující komediant, který způsobil mnohem víc potíží vlastnímu druhu, než by si kdo troufal byť jen hádat. Talamasce je vděčným pramenem studia. Většina ho nesnáší, ale všichni obdivují. Pro Armanda je to slepě ctižádostivý génius sebelásky. Marius mu s tisíciletí pilovanou trefností věnoval přezdívku spratek princ. Oba se považují za jeho přátele.

A sám příběh? On by pravděpodobně začal něčím jako: „Já jsem Lestat, upír, co napsal vlastní autobiografii, našel si smrtelnou kapelu a vyzpíval světu zakázaná nesmrtelná tajemství. Byl jsem všude, na billboardech, v obchodech, shlížel z každé obrazovky, všichni mě mohli vidět a já chtěl být viděn. Měl jsem tisíce fanoušků, já rocková hvězda v záři reflektorů. Toužil jsem vyprovokovat bitvu, probudit celý náš druh, ale ne tak doslova.

Lestat

Raději hezky od začátku. Vysoký, štíhlý mladík, dlouhé blond vlasy, modré oči. Lestat, lovec vlků. Narodil se 7. listopadu v druhé polovině 18. století (můj osobní tip 1765, diskuze vítána) ve Francii v kraji Auvergne jako nejmladší syn zchudlého venkovského šlechtice. Neboli technicky aristokrat, ale prakticky bez šance na nějaké postavení.

S otcem ani bratry to neklapalo, od malička se upínal na matku Gabrielle. A na přítele a první velkou lásku Nicolase. V jeho doprovodu a s matčiným požehnáním také brzy uprchl do Paříže. Cíl: stát se hercem. A povede se. Vystupuje na malé scéně u Renauda, zatímco jeho Nicky všechny okouzluje nádhernou hrou na housle. Nejsou bohatí, ale šťastní ano.

Dokud si Lestata na scéně nepovšimne prastarý upír Magnus. Unese ho na své sídlo za Paříží, promění v upíra a sám ještě té noci vstoupí do plamenů (způsob, jak prakticky všichni nesmrtelní časem dobrovolně ukončují existenci). Lestat je sám, neví nic, má ohromné sídlo, bohatství, spoustu zlata, ale neví nic. Skutečně neměl na výběr. Je mu dvacet let.

Lestat

Postupně přichází na to, čím se stal. Loví v Paříži, kupuje divadlo, kde dřív hrával a posílá matce domů drahé dary. Nickymu věnuje housle od Stradivariho. A trpí, protože se mu už v nové podobě nemůže ukázat. Snaha je. Navštěvuje plesy pařížské smetánky, učí se pochybovat ve světle a neděsit krásné dámy svou bílou pletí a děsivýma očima. Neslyšně zabíjí v zapadlých uličkách a každé svítání se vrací do krypty spát.

Nic netrvá věčně. Jeho smrtelná matka těžce onemocní a on ji v zoufalství zázračně uzdravuje. Od té doby je to jeho milovaná společnice Gabrielle.

Ti dva časem zjišťují, že v Paříži nejsou jedinými upíry. Je tu Armand, chlapec s tváří renesančního anděla, napůl šílený vůdce společenství pod hřbitovem Neviňátek. Uctívají zde ďábla, dodržují dávné rituály a jejich zákony přikazují zničit všechny samotáře. Unesou Nickyho. Lestat ho nachází ve strašlivém stavu a znovu neodolá proměně.

Bohužel Nicolas se nikdy nevyrovná s tím, co se z něj stalo. Prázdná skořápka, krutý a nádherný upír s houslemi, blázen. Díky Lestatovi Armand pošle do plamenů většinu bývalých žáků a přijímá nabídku na řízení teď prázdného divadla. Nastává nová doba, věčný koloběh přizpůsobování. Ano, jsme na prahu Francouzské revoluce a právě se zrodilo Théatre des Vampires. Jeho sláva bude trvat téměř celé století, než si Louis přijde pro odpovědi a pro pomstu.

Lestat

Ale k Lestatovi. Nemůže snést, co z Nickyho udělal. Vše nechá na starost Armandovi a spolu s Gabrielle se vydává na cesty. V každém městě čmárá po zdech vzkazy Mariovi, tajemnému prastarému stvořiteli Armanda. Chce ho najít. Má otázky.

Doputují do Egypta, kde se na dlouhá staletí rozloučí s Gabrielle. Jsou teď až příliš odlišní. Ona mlčenlivá, silná a odvážná, odchází daleko od civilizace hledat poznání do nitra Afriky. A Lestat poprvé uléhá ke spánku. Unavený, znechucený světem, z Paříže mu poslali housle. Nicolas musel zemřít, byl příliš nebezpečný sobě i ostatním.

Dva roky v hrobce pod Káhirou. A násilné probuzení. To Marius Romanus konečně vyslyšel jeho prosby a přišel si pro něj. Cestují spolu na jeho tajemný ostrov, právě tam se Lestat dozví o dávných dějinách vlastního rodu. Legendu o Těch, kteří musí být drženi. A setkává se s nimi. S Králem a Královnou, Enkilem a Akašou. Nehybnými živými mrtvými.

Akaša mu dává pít svou první krev, co přináší velkou moc a šílenství. Naštěstí má Marius dost síly pradávnou Matku uklidnit. Lestat ale musí odejít. Má zprávy, že jeho starý slepý otec uprchl před krvavou revolucí do Nového světa a usadil se v New Orleans. Nikdy otce nemiloval, tak proč za ním jezdit? Přesto tam chce a Marius mu říká, jeď, krásný, ještě se setkáme.

Lestat

Pokračování ti, kdo četli Interview s upírem, jistě znají z Louisova pohledu. Louis de Pointe du Lac, zahořklý filozof a věčný trpitel. Louis příliš slabý na upíra, bez zvláštních schopností. Louis s černými vlasy a zelenýma očima, tak moc podobný Nicolasovi.

Přichází krásný čas společně s Claudií a následná nevyhnutelná katastrofa. Lestat byl vždy na tak mladého upíra pozoruhodně odolný, ale i tak zabralo léčení pár desítek let. Dostal se na pokraj sil a svět se znovu měnil. Udělal tu nejrozumnější věc, šel spát. A probudil se do velice lákavého věku. Přípravy na velký koncert v San Francisku jsou v plném proudu.

Dlouhý příběh? Ale to byl teprve začátek…


Poznámka Magiere: Prvních dvě fotografie jsou z filmu Interview s upírem, kde hrál Lestata Tom Cruise. Další dvě jsou z Královny prokletých, kde Lestata ztvárnil Stuard Townsend.