Historie mýtu a historický mýtus

Kde má počátky legenda o nesmrtelném upířím hraběti Draculovi? A kde Vlad Tepes, panovník, který skutečně žil? Jedná se o jednu a tutéž osobu nebo pouhou mystifikaci? To vám poodhalí studie Elizabeth Millerové, jen si dejte pozor, abyste po přečtění nebyli ještě více zmatení.

Přes všechno, co o Vladovi Draculovi víme, zůstává i nadále hádankou. Nejen že tu jsou nevyřešené záhady týkající se jeho života a smri, ale jsou zde i spekulace o pravdivosti spojení mezi Vladem a hrabětem Draculou ze Stokerova románu.

Předpokládá se, že Stoker byl inspirován tím co četl a slyšel o valašském vladaři z 15. století a vědomě vytvořil postavu hraběte Draculy jako historické osobnosti. Jistě víme, že jméno Dracula a zbytek informací o valašské historii si Stoker půjčil z Wilkinsonova An Account of Wallachia and Moldavia.

Zaměříme se na to, jak je Vlad vnímám v Rumunsku a jak Rumuni reagují na tvrzení mnoha lidí ze západu, že Vlad a hrabě jsou jedna osoba.

Na začátek je tu otázka názvosloví. Jméno Dracula má kořeny v rumunském slově drac (z latinského draco), které může znamenat obojí – drak i ďábel. Obecným souhlasem mezi historiky je, že jej Vlad přijal na základě nařízení Order of the Dragon, které dal jeho otec Vlad Dracul v roce 1431. (Neexistují přímé důkazy a svědectví, tak si tohoto nemusel být Stoker vědom).

Rumunští historikové se tradičně brání odvolávání na Vlada jako Draculu ze dvou důvodů: Byly použity německé dokumenty z konce 15. století, které kritizovaly Rumunské knížectví a to posílilo spojení se Stokerovým vampírským hrabětem.

Nicméně jméno Dracula se stává šířeji uznávaným. Jak podotýkají Florescu a McNally je to omluvitelné – Vlad sám používal Dracula nebo jeho varianty v mnoha dokumentech obsahující jeho podpis. a mnohé tištěné informační zdroje publikované v 15. století hovoří o Vladovi jako o Draculovi.

Ačkoliv většina Rumunů stále nazývá Vlada jako „Tepese, Naražeče“(toto jméno bylo poprvé použito v tureckých kronikách), spojení s „Draculou“ berou jako urážku jejich historie. Rozšířeným názorem v Rumunsku je, že spojení s vampíry bylo na západě promyšleně zdůrazňováno, aby byl zničen obraz Vlada jako rumunského národního hrdiny.

Rumunský historik Alexandru Dutu konstatoval, že v roce 1897 by Vlad Tepes Stokerovým románem Dracula transformován v upíra – byl to pozdní odraz pomluv vymyšlených před staletími, aby zničily Vlada. Ale naznačovat, že Stoker napsal román s cílem zdiskreditovat panovníka z 15. století, o kterém věděl velmi málo, je absurdní.

Ještě absurdnější je t podle Florescu a McNally tvrzení některých Rumunů, že za postupnou „vampirizací“ Draculy v literatuře a filmu je maďarské spiknutí začínající u krále Matyáše, pokračující přes Arminia Vambery (Stokerova maďarského informátora) až po Belu Lugosiho – herce maďarského původu. Naproti tomu, pokud zde mají být důvody k obvinění Corvinuse, nejsou zde důkazy, že Vambery poskytl Stokerovi nějaké informace o Vladovi a film, ve kterém v roce 1931 Lugosi hrál hlavní roli, dokonce ignoruje Stokerova nejasná spojení.

Podobný, trochu schizofrenní pocit panuje v reakcích Rumunů na fenomén Draculy. Začíná to Vladem samotným. Byl hrdinou nebo psychopatickým tyranem? Byla vždy jeho krutost obranná? Záleží na tom, co čtete. Problém začíná v primárních pramenech, ze kterých čerpáte. Většinou jsou plné předsudků.

Mnoho vyprávění o Vladově krutosti pochází právě z těchto zdrojů. Naopak rumunská lidová vyprávění, která můžete ještě dnes slyšet ve vesnicích blízko Poenari, prezentují Vlada naprosto odlišně – jako obránce rolníků proti bojarům, zastánce práv a pořádku a také jako statečného obránce malého knížectví v bojích proti Turecké říši.

Sami Rumuni mají k Vladovi rozporuplný vztah. Jejich dualita je v jejích reakcích evidentní např. v literatuře druhé poloviny 19. století. Mnoho spisovatelů vyzdvihlo především bojovné hnutí a odhodlání, které vyvrcholilo vznikem Rumunského státu roku 1859 – Vlad byl symbolem nezávislosti a národní hrdosti.

V epické básni Ion Budai-Deleanu Tiganiada (napsána v poslední dekádě 18. století) byl Vlad Tepes ztvárněn jako jeden z prvních velkých rumunských národních hrdinů, který bojoval proti Turkům, bojarům a množství zla. Básník Dimitrie Bolintineanu ve svých „ Battles of Romanias“ oceňuje Draculovy vojenské hrdinské činy. Nejslavnější rumunský básník konce 19. století Mihai Eminescu v historické baladě „The Third Letter“ vyzýval „Naražeče“, aby se vrátil a ochránil zemi.

V roce 1874 napsal Vasile Alescandri povídku „Vlad Tepes and the Oaktree“, kde káral Vladovu krutost, především ve spojení s narážením na kůly v Tigrovišti. Jakkoliv byl Vlad nazýván hrdinou, tato představa pramení ze slavného pojednání „Vlad Tepes“ od slavného historika Iona Bogdana, který Vlada vylíčil jako krvežíznivého, krutého tyrana, jenž zabíjel a mučil se sadistickým potěšením, jehož krutost se dá vysvětlit mentální ú;chylkou. Bogdan dokonce označil Vlada jako mrzkého a politicky slabého vůdce. Nutno podotknout, že tato publikace vzbudila živou debatu.

Zájem o osobu Vlada Tepese pokračuje mezi rumunskými historiky a autory i ve 20. století. Literární práce jako např. báseň Tudora Argheziho „Vlad Tepes“ (1940), krátká povídka Radu Theodoru „Soimul“ (1967) a román Georginy Victorie Rogoz „Fiul Dracului“ udržují pozitivní obraz valašského voivody, ačkoli historikové jako Nicolae Iorga poukazují na konfliktní skutky jeho života. V sedmdesátých letech byl boom této produkce. Část jí byla bez pochyby motivována touhou zhatit představy autorů Florescu a McNally o historickém hrdinovi a upírovi.

Další část byla v raných 70. letech dána komunistickou diktaturou a nacionalistickou politikou Nicolae Ceausescua. Oživil tradiční rumunský nacionalismus, který spojil s xenofobií namířenou především proti Maďarům a Cikánům. Odkazoval se na historické osobnosti a hrdiny.Mezi nimi i na Vlada Tepese, který byl vyzdvihován. Politická moc v 70. letech hlásala, že jakkoli byl Vlad Tepes krutý a bezcitný, bylo to nutné vzhledem k okolnostem, ve kterých se nacházel a trochu se lišil od ostatních panovníků v Evropě.

Mnoho článků a knih o Vladovi vyšlo v Rumunsku v 70. letech, především v roce 1976, kdy si země připomínala výročí 500 let od jeho smrti. Snad nejzajímavější publikací přímo adresované na Stokera je kniha Nicolae Stoicescua „Vlad Tepes“. Stoicescu vyjadřuje odpor ke způsobu jakým byla historická postava Draculy na západě upravena v hororovou ikonu: „Kdokoli, kdo něco o Vladovi Tepesovi ví, se musí usmívat při čtení takových absurdností.

Ale právě tyto absurdnosti přisuzují románovému Draculovi takovou popularitu a zastiňují pravý obraz valašského prince. Kdo by chtěl pokračovat na pěstování kultu Draculy – vampíra, neměl by zapomínat, že neměl nic společného s rumunskou historií a reálným Vladem Tepesem.

Stoicescu se snažil oddělit Vlada od Draculy v západních legendách a také od propagandistických popisů, které se objevily v 15. století v německých textech. Zmínky o Brašově a krutosti komentoval slovy, že Vlad Tepes dělat to, co bylo v jeho době obvyklé k zajištění svobody země, obchodu, obrany Transylvánie a v boji proti těm, kteří si činili nárok na jeho trůn.

V 70. letech podnikla komunistická vláda několik projektů k navrácení Vladovy pověsti národního hrdiny – stavěla sochy, přejmenovávala ulice, rekonstruovala hrad Arges a v roce 1976 vydala u příležitosti výročí pamětní poštovní známku. V roce 1978 byl natočen film Vlad Tepes, který podle Stoicescua ukazoval portrét velkého prince.

Podle mého názoru byl film nudný a poplatný politickému pohledu na tehdejší dobu. Obsahoval lehce zahalené paralely mezi Vladovou politickou a vojenskou strategií a postojem Komunistické strany k nacionalismu, šlechtě, cizincům a podpoře práv a pořádku.

Pokud jde o hraběte Draculu – fiktivního vampíra, ten byl v Rumunsku do pádu komunismu v roce 1989 prakticky neznámý. V 70. letech bylo uděláno několik ú;stupků ve prospěch západních turistů, kteří přijížděli hledat vampírského knížete. Stokerův román ani filmy na tomto románu založené nebyly v Rumunsku dostupné.

Dnes se to mění, rumunský turismus zve k návštěvě Transylvánie – domova vampíra, hraběte Draculy. To vytváří zajímavé dilema pro samotné Rumuny – jak uspokojit poptávku po fiktivním vampírovi a zároveň udržet ú;ctu a vážnost jejich národního hrdiny Vlada Tepese.

Mnoho Rumunů je znepokojeno propagací jejich země jako „země Draculy“ . Turističtí průvodci tvrdí návštěvníkům, že Vlad Dracula byl vampír a že hrabě Dracula je pohřben ve Snagově. Dalším problémem jsou tendence některých Rumunů k využití situace a vydělat co nejvíce peněz.

Během návštěvy Rumunska jsem viděla mnoho příkladů nevkusné komercionalizace. Na náměstí v Sighisoaře byl prodejce Vladova portrétu se zuby a byl v místních novinách citován, že to dělá pouze pro cizince, Rumuni, že by se zlobili.Na jiných místech jsme objevili diskutabilní suvenýry – pohlednici Branu s nápisem Draculův hrad a s ikonou vampíra v západním stylu – s tesáky a černou kápí vítající turisty.

Ale mnohem horší než Bran bylo tričko s kresbou Vlada Tepese s velkými zuby, naklánějícího se nad nahou šíjí mladé dívky. Stejně nevkusné byly nabídky Helloweenské party v rodném domě Vlada Tepese v Sighisoaře. Ale za nejrušivější moment při poslední návštěvě Rumunska (květen 1998) považuji model Vlada Tepese v životní velikosti na dvoře jeho rodného domu, který zval turisty k udělání „krvavé“ fotografie.

Bez pochyby je na západě zájem o Vlada Draculu spojen se Stokerovým románem. Nyní je Vlad více než pouze historická postava, jejíž jméno bylo dáno světově nejpopulárnějšímu literárnímu vampírovi. Je důležitou postavu v Rumunské historii. Přesto jsou na západě mateni tvrzeními, že jeho politická a vojenská kariéra je prosáklá krví, kdežto pro Rumuny je symbolem hrdinství a národní hrdosti. Tato dualita tvoří část jeho přitažlivosti.


Texty boli prebrané zo stránok Dracula fans s láskavým súhlasom webmastera a Jenny Nowak, ktorým touto cestou srdečne ďakujeme!

komentáře 2

  • jáááá 3.6.2014na21.22

    No to je teda zaujímavé O:)

  • Aset 2.7.2014na23.35

    ad Order of the Dragon – nebo-li Řád draka, byl rytířský řád založený Zikmundem Lucemburským na obranu křesťanské víry.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Copy Protected by Chetan's WP-Copyprotect.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče a následně uloží na váš disk. Ukládají se různé informace a nastavení, určená k lepšímu načítání webu, započítání do číselníků počítadla návštěvnosti, nebo v případě stránek s reklamním obsahem, vyhledá podle jiných již uložených cookies, reklamu přímo pro vás. Jak jste někde hledali novou pračku, vyskočí na vás pračky na každém webu, který si reklamou přivydělává.
Více informací naleznete na odborných stránkách, u tetičky WIKI, nebo strýčka Googla.

S pozdravem
Děti noci

PS: U nás pračky ani jiná zařízení nenaleznete :)

Zavřít