Kdo zničí Čtyřměstí?
Kiro a Anastázie zůstali sami a musí se dostat zpátky domů. Jenže Kiro je po Dariově smrti zničený a sama Anastázie se o ně nedokáže postarat. A Tereza, Matka země, ještě neřekla své poslední slovo. Má něco, po čem Kiro z hloubi duše touží. Jenže aby to získal, musí zničit Čtyřměstí, které zplodinami z továren otravuje zemi.
Jenže Kiro nechce zničit město a zabít všechny lidi, kteří tam žijí. A tak se pokouší přijít s jiným plánem. Jenže jak srovnat celé město se zemí a přitom nikoho nezabít? Tentokrát Kiro potřebuje pomoc svých přátel, s nimiž tvoří perfektně fungující celek, i dalších lidí. Jenže najdou se i tací, kteří se pokouší jeho plán všemožně zhatit. Navíc ve Čtyřměstí není bezpečno – vždyť tu prakticky vládne rudá garda s nemilosrdným velitelem Famirem, který každého, kdo má nadpřirozené schopnost nebo by ohrozil jeho město, hodlá popravit. Dá se vůbec splnit Terezin strašlivý úkol, přitom vyřešit osobní život, který se nečekaně zamotal, a všechno přežít?
Čtyřměstí je druhým a závěrečným dílem dilogie Ve stínu Oskeruše, takže čtenář už ví, co může očekávat. Čtyřměstí se drží stejného konceptu jako první díl Na kraj světa – opět je většina knihy věnovaná přípravám na ten osudný moment, který se odehraje až v samotném závěru.
Děj plyne pozvolna, přesto má větší spád než první díl – nejspíš je to prostředím samotného Čtyřměstí i tím, že se tu kromě hrdinů známých z předešlé knihy objevují nové postavy. Theo Addair se při popisování Čtyřměstí a života jeho obyvatel očividně inspiroval průmyslovými městy 19. století. Líčí těžký život chudé dělnické třídy v hrozných pracovních podmínkách továren, sléváren a přádelen.
Ale Čtyřměstí není jen šedivé, špinavé, plné bídy a utrpení, i zde existují výstavní paláce, čisté ulice, krásná místa a bohatí lidé. Theo Addair ukazuje rozpor, který se objevuje v každé společnosti: bohatství versus chudoba. Nastoluje taky otázku, zda zničit celé město je správné a jestli to skutečně povede k něčemu dobrému. A co se stane pak? Hranice mezi dobrem a zlem se stírá, ale někdy je nutné udělat něco špatného, aby člověk mohl dosáhnout vyššího dobra… nebo jen ochránit ty, které miluje.
Čtyřměstí je napsané stylem, který se nese ve vypravěčském, až lehce pohádkovém duchu. Čtenáři tu najdou věrohodné a lidské postavy, přátelství na život a na smrt, trochu humoru i romantiky, ale taky morální dilema, uvažování nad tenkou hranicí mezi dobrem a zlem a nakonec i onu záchranu země.
Čtyřměstím se jako červená linka táhne téma ekologie a šetrnosti k přírodě. Zpočátku je poměrně silné a mírně rušivé, ale postupně do příběhu zapadne. Nechybí ani romantika, i když se odehrává spíš tak mezi řádky. Konec je skoro až dojemný, myšleno v tom nejlepším slova smyslu. Pohladí vás po duši, zahřeje u srdce a vyvolá ve vás víru, že dobro na světě skutečně existuje.
Jediným úskalím dilogie Ve stínu oskeruše je to, že na ni musíte mít náladu, protože jedině tak se vám bohatě odvděčí. Ve stínu oskeruše je totiž poměrně netradiční fantasy, kde nejde ani tak o kouzla, akci a velkolepou záchranu země, jako o lidi a víru v lidskost.
Vydal: LASER, 2020
Vazba: brožovaná
424 stran/ 359 Kč