Amy Alward: Deník alchymistky

Princezna Evelyn se v den svých osmnáctých narozenin rozhodne podstrčit lektvar lásky svému nejlepšímu kamarádovi Zainovi. Jenže omylem ho sama vypije a zamiluje se do svého odrazu. Pro takové případy existuje mocný artefakt zvaný Roh, který svolá všechny schopné alchymisty a vyhlásí Divoký hon. 

 

Jedná se o prastarou tradici, kdy alchymisté vyráží do magické Divočiny s cílem nalézt přísady, pokusit se vyrobit správný lektvar a zachránit člena královského rodiny. Kdo vytvoří správný lektvar, získá nemalou odměnu.

Mezi povolané alchymisty patří i šestnáctiletá Sam Kemiová pocházející z dlouhého a slavného rodu alchymistů. Momentálně ale rodinný podnik s lektvary krachuje, protože trh ovládá mamutí společnost Zoro Aster Corp vyrábějící syntetické lektvary za poloviční cenu.

Sam je tichá a praktická knihomolka, která by radši prožívala dobrodružství prostřednictvím knih. Zároveň ale touží zachránit rodinný podnik a také trochu předvést svou dovednost při přípravě lektvarů. Divoký hon by jí poskytl příležitost k obojímu. Problém je v tom, že se ho její dědeček odmítá zúčastnit, protože ke královské rodině chová zášť.

Sam se nakonec rozhodne do Honu přihlásit sama a společně s hledačkou Kirsty se vydává na dobrodružnou a nebezpečnou cestu. Má ale tvrdou konkurenci, protože Honu se účastní i další alchymisté a samozřejmě také Zoro Aster Corp. Sam ke své hrůze zjišťuje, že se jí líbí samotný Zain Aster, syn zakladatele Zoro Aster Corp, který ale patří mezi její největší konkurenty v Honu. Další schopnou a nebezpečnou konkurentkou je vyděděná sestra krále, která praktikuje temnou alchymii. Má jediný cíl – sabotovat celý Hon, protože jedině tak může získat královskou korunu. A neštítí se skutečně ničeho, aby toho dosáhla.

Amy Alward propojila fantasy a sci-fi prvky, takže v románu narazíte na soupeření tradičních alchymistů se společností Zoro Aster Corp. Najdete zde Talentované, tedy lidi vládnoucí magií, kteří v džínách chodí na střední školu, magický Roh i počítače s dotykovou obrazovkou, nebo dokonce teleportování… Připomíná to divoký mišmaš, přesto se jedná o největší přednost knihy. Možná to není až tak převratný nápad, ale ve výsledku Deník alchymistky působí zajímavě a neotřele. Škoda jen, že autorka vymyšlený svět více nepopsala a nevykreslila, protože takhle zůstává pouhou kulisou.

Deník alchymistky je určen hodně mladým čtenářům (spíš čtenářkám), čemuž odpovídá i kvalita obsahu. Autorka v příběhu zanechala spoustu děr a nedotažeností a o hlubší charakteristice postav a jejich vývoji nemůže být ani řeč. Přesto to víceméně funguje, protože se celá kniha nese v naivním, lehce pohádkovém ladění. Tomu odpovídá i nenáročný styl psaní (a poměrně velký font písma), takže vám stránky doslova ubíhají pod rukama.

Deník alchymistky obsahuje všechno, co by mělo hodně mladé čtenáře zaujmout: zajímavý nápad, dobrodružství, trochu akce a nebezpečí a samozřejmě i kapku romantiky. Pro starší čtenáře to úplně není, ale… Třeba já jsem román četla ve chvíli, kdy mě trápily bolesti, a potřebovala jsem něco, u čeho nebudu muset přemýšlet a zároveň mě to bude bavit. A to Deník alchymistky splnil.

Vydal: Talpress, 2016
Překlad: Ondřej Duha
Obálka: Jana Šouflová
Vazba: vázaná
328 stran/ 269 Kč